Nejméně 90 bojovníků Islámského státu (IS) zabila podle agentury AFP bomba, kterou americká armáda ve čtvrtek shodila na jeskynní komplex na východě Afghánistánu. Předchozí bilance útoku uváděly 36 mrtvých. USA při tomto útoku poprvé použily svou nejsilnější nejadernou bombu GBU-43 se zhruba 11 tunami výbušniny.
Spojené státy považují čtvrteční shození americké nejsilnější nejaderné bomby na pozice radikálního hnutí Islámský stát v Afghánistánu za správné a čistě taktické rozhodnutí. V Kábulu to v pátek prohlásil šéf amerických a mezinárodních sil v Afghánistánu generál John Nicholson. Afghánské ministerstvo obrany dopoledne uvedlo, že při úderu zahynulo 36 radikálů.
V prezidentské kampani a ještě i po vítězství ve volbách sliboval Donald Trump radikální rozchod s dosavadní zahraniční politikou USA. Chválil ruského prezidenta Putina, zpochybnil NATO, vyhlašoval tržní válku Číně a odchod syrského prezidenta Asada považoval za podružný. Během posledního týdne ale nezůstal z Trumpových slibů kámen na kameni. Raketový útok na leteckou základnu Bašára Asada byl pouhým symbolem velkého obratu, který nový americký prezident udělal v řadě dalších otázek.
Němečtí vyšetřovatelé nemají žádné důkazy proti dvěma zadrženým mužům, že by se podíleli na úterním útoku na fotbalisty Dortmundu. U 26letého Iráčana se ale domnívají, že byl napojený na tzv. Islámský stát. Německé nejvyšší státní zastupitelství proto požádalo o vzetí muže do vazby. Otázky nadále vyvolávají netypická psaní, která někdo nechal poblíž místa činu.
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
Rakhmata Akilova, který se přiznal k pátečnímu teroristickému útoku ve Stockholmu, měla od února uzbecká vláda na seznamu náboženských extremistů. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom informovala agentura Reuters. Podle ní je Akilov etnický Tádžik, který se ve Švédsku dostal pod vliv tádžické islamistické buňky. V roce 2015 se měl pokusit odcestovat do Sýrie, aby se připojil k bojovníkům takzvaného Islámského státu. Na turecko-syrské hranici byl ale zadržen a deportován zpět do Švédska. V pátek odpoledne v centru Stockholmu najel do davu lidí u obchodního centra. Čtyři lidé nepřežili, dalších 15 skončilo se zraněním. Policie ho zadržela následující den.
Podle ministra obrany USA Jima Mattise není pochyb, že chemický útok ve městě Chán Šajchún má na svědomí režim syrského prezidenta Bašára Asada. Mattis uvedl, že Spojené státy se nemohou vměšovat do syrské občanské války, ale zároveň také není možné přihlížet útokům chemickými zbraněmi. Podle něj je stále americkou prioritou v Sýrii porážka teroristické organizace Islámský stát.
Teroristická organizace Islámský stát (IS) ztratila v Iráku více než tři čtvrtiny území, které původně od roku 2014 obsadila. Uvedl to v úterý mluvčí irácké armády Jahjá Rasúl. Bojovníci IS obsadili především západní provincii Anbár a sever Iráku. Nyní islamisté bojují o svou poslední baštu v západní části města Mosul. Podle Rasúla má IS pod kontrolou 30 tisíc čtverečních kilometrů iráckého území, což je méně než sedm procent země. Předtím přitom ovládal 40 procent území. Největšími ztrátami byla loni prohraná bitva o Fallúdžu a pád města Ramádí v prosinci 2015.
Nový americký ministr zahraničí Rex Tillerson zamířil poprvé do Moskvy a hned je z toho ostře sledovaná událost. Nedávný americký raketový útok na syrský režim Bašára Asada vymazal jakékoli naděje na případný reset americko-ruských vztahů. Podle Kremlu, který Asada dlouhodobě podporuje, byl americký zásah "aktem agrese proti suverénní zemi". Tillerson, který měl dříve velmi dobré vztahy s ruským prezidentem Putinem, zase přivezl do Moskvy jasný vzkaz zemí skupiny G7: Pokud neskončí vaše podpora Asadovi, přitvrdíme.
Rakhmat Akilov, hlavní podezřelý z pátečního teroristického útoku v centru Stockholmu, se v úterý k činu přiznal. S odkazem na jeho obhájce o tom informovala agentura Reuters. Neúspěšný žadatel o azyl z Uzbekistánu v pátek odpoledne ukradl nákladní auto a najel s ním do davu lidí na pěší zóně u obchodního centra. Zabil čtyři lidi a dalších 15 zranil.
Egyptští policisté v přestřelce zabili sedm lidí, kteří byli zřejmě členy tzv. Islámského státu. Policie je zastihla při schůzce, na které se podle ministerstva vnitra připravoval další útok na egyptské křesťany, informovala agentura Reuters. Na místě se našly zbraně, munice a publikace Islámského státu. Při dvou atentátech na koptské kostely, spáchaných radikály v neděli, zahynulo přes 40 lidí. Následně vláda schválila v zemi výjimečný stav. Ten má bezpečnostním složkám umožnit rychlejší zásahy proti podezřelým. V Asijútu je podle Reuters početná křesťanská komunita.
Švédská policie v pondělí potvrdila, že má pachatele útoku ve Stockholmu. Je jím 39letý neúspěšný žadatel o azyl z Uzbekistánu. Podle šéfa policie "není o jeho vině pochyb". Definitivně ale musí rozhodnout soud. Švédská metropole, kde v pátek najel muž v nákladním autě do davu lidí, se mezitím vrátila do zajetých kolejí. Útočník za sebou zanechal čtyři oběti a 15 zraněných.
Ještě nedávno média zveřejňovala videa z poprav rukojmí teroristů. Došla však k závěru, že ty záběry nelze šířit, jinak se staneme nástroji vrahů.
Ani několik dní od nečekaného amerického útoku na syrskou vojenskou základnu není zatím jasné, jakou mají USA v Sýrii dlouhodobou strategii. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nechce odpovědět na otázku, zda pátečním vystřelením střel Tomahawk radikálně změnila politiku a chce odstranit syrského prezidenta Bašára Asada silou, pokud selžou její vyjednávání s Ruskem a Íránem. Anebo je se setrváním Asada a současnou situací v Sýrii v zásadě smířená. Podle amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona je potřeba nejdřív porazit teroristickou organizaci Islámský stát. Teprve potom se uvidí, co s Asadovým režimem.
Masáže, bahenní koupele, léčivé termální prameny a radostné obličeje. I tak to vypadá kousek od Mosulu ve městě Hammam al-Alil, které ještě před několika měsíci ovládali radikálové z Islámského státu. Když ale vládní jednotky oblast osvobodily, mohlo město zase začít žít normálně. Včetně tamních lázní, které už nekontroluje radikální náboženská policie. Iráčané se tady proto můžou léčit nebo jen tak trávit volný čas. Bezprostředně u lázní přitom sídlí tábor s tisíci uprchlíky, kteří ztratili svůj domov během dlouholeté války o Irák. Ta pořád není u konce.
Švédská policie dál prošetřuje páteční útok ve Stockholmu. Podezřelý Uzbek podle ní sympatizoval s islámskými extremisty a měl být ze země deportován. Další detaily zatím nechtějí švédští policisté komentovat. Už se jim ale podařilo identifikovat všechny čtyři oběti atentátu. Nákupní dům Åhléns, do kterého útočník kamionem v pátek narazil, mezitím odvolal výprodej poškozeného zboží.
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí zavede po nedělních atentátech na dva křesťanské kostely na tři měsíce výjimečný stav. Při explozi v křesťanském kostele na severu Egypta zemřelo 27 lidí a další desítky lidí jsou zraněny. Druhý smrtelný útok přišel krátce poté v Alexandrii. K oběma útokům se přihlásila radikální organizace Islámský stát.
Podle policie mohla podomácku vyrobená bomba způsobit jen omezené škody. Zpočátku si ale policisté nebyli jisti účinkem zařízení, proto vyklidili okolí bomby. Vyšetřovatelé zadrželi možného strůjce objeveného zařízení. Jde o sedmnáctiletého občana z Ruska, který v Norsku žádal o azyl. Policie také zvýšila stupeň teroristické hrozby v zemi.
Zatímco tu skutečnou horkou válku s islámskými radikály jednoznačně vyhráváme a od začátku protiteroristické kampaně mezinárodní koalice byly v Iráku či jiných zemích zlikvidovány leteckými údery desetitisíce islamistů, informační boj s nimi na vlastní domácí půdě jednoznačně prohráváme. Kromě jiných uznávaných expertů to potvrzuje děkan prestižní vojenské školy NATO Defense College v Římě generál František Mičánek.
V exilu působící Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) informovala o dvou sobotních náletech v Sýrii. V Chán Šajchúnu, kde v úterý došlo k chemickému útoku, zahynula jedna žena, nálet na osadu blízko bašty Islámského státu Rakky nepřežilo nejméně patnáct osob včetně čtyř dětí. Podle organizace zatím není možné označit původce náletů, v Chán Šajchúnu šlo zřejmě o ruské letouny, zatímco druhý útok zřejmě provedla koalice vedená Spojenými státy, zatím to však nelze potvrdit.
