Egypťan, který před dvěma týdny v Hurgadě napadl nožem turisty a tři z nich - včetně 36leté Češky - zavraždil, byl stoupencem teroristické organizace Islámský stát. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na egyptské bezpečnostní zdroje. Informaci později potvrdily i zdroje agentury AP. České ministerstvo zahraničí informaci označilo za spekulaci.
Teroristická organizace Islámský stát postupně přichází o svou baštu v Sýrii. Město Rakka už z poloviny dobyli bojovníci arabsko-kurdské aliance. Ty ze vzduchu podporuje mezinárodní koalice v čele s USA. Při náletech koalice ale zároveň ve středu zemřelo 29 civilistů, uvedla Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).
Teroristická organizace Islámský stát použila během bojů v Iráku opakovaně chemickou zbraň chlorin. Iráčtí vojáci teď přišli na to, že měla v Mosulu blízko dokonce i k výrobě tzv. špinavé bomby s radioaktivním materiálem. Materiál nepoužila, protože o něm podle amerického listu Washington Post pravděpodobně nevěděla. Nebo se bála bezpečnostních rizik.
Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal s představiteli Libye o vytvoření jednotné libyjské vlády, která by zavedla v zemi pořádek. Dva ústřední rivalové, premiér mezinárodně uznané libyjské vlády Faíz Sarrádž a libyjský maršál Chalífa Haftar, se na schůzce v pařížském zámečku dohodli na příměří a volbách příští rok na jaře. Podle odborníků je ale jejich dohoda vágní a někteří se obávají růstu vlivu Haftara. Macron ale považuje vytvoření společné vlády v Libyi za důležité.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte plánuje výrazně posílit armádu. Slibuje desetitisíce nových vojáků, nové stíhačky i bezpilotní letouny. Reaguje tak na rozmach islamistů na nejjižnějším filipínském ostrově Mindanao. Vládní ofenziva tu trvá už 57 dní, ale vojáci džihádisty stále nevyhnali.
Vracejí se domů, zemřeli, nebo jsou v iráckém zajetí? Německé úřady teď zjišťují, co se stalo s téměř tisícovkou jejich občanů, které zlákala do svých řad teroristická síť Islámský stát. Mladou Němku ze Saska, která loni konvertovala k islámu a k cestě do Iráku ji přemluvili džihádisté na internetu, přežila ofenzivu irácké armády a amerického letectva v Mosulu. Teď se chce vrátit domů do Německa.
Kurdští bojovníci z jednotek YPG narážejí v kompletně obklíčené syrské Rakce na houževnatý odpor příslušníků takzvaného Islámského státu. Zatímco v Mosulu mohla irácká armáda nasadit do bojů i tanky a spolehnout se na masivní bombardování pozic islamistů z letounů a děl, v syrské Rakce je situace odlišná. Kurdové a jejich spojenci ze Syrských demokratických sil se musejí městem tvrdě probojovávat dům od domu a bojovníci IS je z dobytých pozic často vytlačí zpět. Jednotky YPG nicméně i tak pronikly v některých částech na území Starého města Rakky.
Dobyli jsme Mosul, hlásila před více než dvěma týdny irácká armáda. Město osvobodila z rukou takzvaného Islámského státu za pomoci mezinárodní koalice vedené Spojenými státy. Mosul je však zcela zdevastovaný, zejména jeho západní část, kde probíhaly nejtěžší boje. V ulicích jsou stále mezi hromadami trosek také stovky lidských těl. Ta ve čtyřicetistupňových vedrech hnijí, všude je cítit pach smrti. Záchranáři nemají potřebné vybavení, jejich práce tak probíhají jen pomalu.
Irácká policie zabavila po dobytí Mosulu automobily, které bojovníci takzvaného Islámského státu přestavěli v obrněná vozidla využívaná při sebevražedných útocích. Jsou to většinou těžce opancéřované nákladní vozy, které bojovníci naložili velkým množstvím trhaviny. Taková auta mohla lépe překonat obrannou palbu iráckých nebo kurdských jednotek - pokud nebyla zasažena protitankovým systémem. Dostala se díky tomu do bezprostřední blízkosti svého cíle, kde se pak jejich řidič odpálil.
Irácké úřady v současnosti zadržují ve vězení v Bagdádu čtyři ženy z Německa. Vládní jednotky je našly po osvobození Mosulu od radikální organizace Islámský stát. Jednou z nich je i šestnáctiletá dívka ze Saska, která se podle německých médií radikalizovala na internetu pod vlivem teroristů.
Interpol má seznam 173 jmen islamistů, kteří podle něj představují hrozbu v podobě sebevražedných atentátů v Evropě. O listině informoval britský list The Guardian. Interpol jména osob získal od amerických tajných služeb. Na konci května je předal evropským úřadům, které nyní žádá o spolupráci při monitorování těchto osob.
Amerika už nebude pokračovat v programu CIA, který zajišťoval výcvik vojáků umírněné syrské opozice a dodával jim zbraně. Rozhodl o tom americký prezident Donald Trump. Někteří pozorovatelé se ale domnívají, že Trump se snaží především usnadnit si spolupráci s Ruskem a že jeho krok ke zmírnění situace v Sýrii nepovede.
Egyptské bezpečnostní složky v úterý na severu Sinajského poloostrova zabily prominentního přívržence samozvaného Islámského státu (IS). Zastřelený Ahmad Hasan Ahmad Nášú, známý jako Ghandúr Masrí, se zřejmě podílel na nedávných útocích na policisty a vojáky na Sinaji a zároveň rekrutoval nové radikály. S odkazem na sdělení egyptského ministerstva vnitra o tom informovala agentura Reuters. Masrí byl zastřelen ve městě Aríš, kde se skrýval v rozestavěném domě, tvrdí Káhira. Jeho komplic z místa uprchl.
Irácká armáda při dobývání Mosulu zadržela šestnáctiletou Němku, která se přidala k Islámskému státu. Je možné, že se jedná o stejnou dívku, po které je v Německu vyhlášeno pátrání kvůli údajné snaze odcestovat do Sýrie a přidat se k radikálům. Kurdský zpravodajský server BasNews dívku původně označil za Rusku a jezídská rodina se mylně domnívala, že mohlo jít o ztracenou dceru. Irácký voják agentuře Reuters řekl, že dívka je podle něj slovanského původu, možná Ruska.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte požádal parlament o prodloužení původně 60denního stanného práva na jihu země do konce roku. V regionu bojují vládní složky s islamisty napojenými na teroristickou organizaci Islámský stát (IS) o jihofilipínské město Marawi na ostrově Mindanao. Duterte již dříve uvedl, že stanné právo vyhlášené 23. května odvolá jen tehdy, když mu vojsko i policie potvrdí, že polevuje nebezpečí, které džihádisté představují. Podle ozbrojených složek zůstává situace kritická. V jihofilipínské provincii Mindanao žije silná muslimská menšina. Působí tam či donedávna působilo i několik islamistických povstaleckých skupin jako Abu Sayyafa a Fronta islámského osvobození Morů.
Bojovníci arabsko-kurdské koalice, kterou podporuje mezinárodní letecká koalice vedená Spojenými státy, se dál snaží dobýt syrské město Rakka na samozvaném Islámském státu (IS). Město během vytrvalých bojů opouštějí stovky civilistů. Podle kurdské tiskové agentury ANHA se z části Rakky, kterou má pod kontrolou IS, podařilo v posledních dnech uprchnout 180 civilistům. SOHR naopak uvádí, že jich z místa uprchlo několik set. Od neděle podle SDF přišlo v bojích o život 11 islamistů. Eskalace bojů v Sýrii přichází týden poté, co irácké síly oznámily, že na IS dobyly jeho poslední baštu v Iráku, město Mosul. Ztráta Rakky, někdejší bašty sunnitských radikálů, by pro IS znamenala zásadní ránu.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte v pondělí přislíbil, že se zasadí o schválení zákona, který by umožnil na jihu Filipín spojit muslimské oblasti do autonomního celku. Vznikl by tak autonomní region Bangsamoro s vlastní výkonnou, zákonodárnou i fiskální pravomocí. Duterte tím chce ukončit několikatýdenní boje mezi armádou a islamisty, kteří chtějí větší míru autonomie. Na návrhu zákona se společně shodla vláda s Frontou islámského osvobození Morů.
Abú Bakr Bagdádí, vůdce organizace Islámský stát, není po smrti. Je o tom přesvědčený velitel tajné služby v iráckém Kurdistánu Láhaur Talabání, na kterého se odvolává agentura Reuters. Bagdádího smrt v červnu ohlásilo Rusko a v červenci také Irák na základě zdrojů ze severoirácké provincie Ninive, kde Bagdádí žil. Mezitím se objevují spekulace o Bagdádího nástupci. Nejčastěji je zmiňován nynější velitel oddílů IS v Libyi Tunisan Džaláladdín Túnisí, který byl Bagdádímu blízký.
V čele teroristické organizace Islámský stát by mohl stanout Džaláladdí Túnisí, který byl radikály jmenován emírem v Libyi. Islámský stát potvrdil smrt dosavadního vůdce Abú Bakra Bagdádího až tento týden, Moskva o ní hovořila už v červnu.
Telegram podle ruské tajné služby použili Telegram i pachatelé letošního atentátu v petrohradském metru. Podle indonéské vlády na síti existuje množství debat obsahujících "radikální a teroristickou propagandu". Zakladatel šifrované mobilní sítě oznámil, že uzavře všechny kanály napojené na teroristy.
