Mezinárodní koalice bojující na straně jemenské vlády v konfliktu s povstaleckými šíity v Jemenu vypověděla příměří. Mezinárodní letecká koalice do bojů vstoupila loni v březnu. Hájí zájmy jemenské vlády, která se na určitý čas uchýlila do exilu v Saúdské Arábii. Za povstaleckými šíity naopak stojí Írán. Mírová jednání ve Švýcarsku zatím nedospěla k žádnému závěru.
V Saúdské Arábii v sobotu popravili 47 lidí usvědčených z terorismu, většina z popravených byla podle ministerstva zapojená do útoků spáchaných teroristy ze sítě Al-Káida v letech 2003 až 2006. Mezi popravenými je také šíitský duchovní Nimr Bákir Nimr, který prosazoval odtržení Východní provincie, v níž žijí saúdskoarabští menšinoví šíité, od zbytku království. Šíitskou komunitu v Saúdské Arábii podporuje šíitský Írán. Jeho představitelé Nimrovu kauzu sledovali a pohrozili, že pokud ho Saúdská Arábie popraví, "draze za to zaplatí".
Írán splnil závazky k šesti světovým mocnostem, že sníží zásoby obohaceného uranu z devíti tun na cca 300 kilogramů. Začátkem tohoto týdne pak naposledy převezl uran do Ruska. Obohacený uran lze využít coby palivo do jaderných reaktorů, ale i k výrobě jaderných hlavic.
Hrozba, kterou představuje džihádistické hnutí Islámský stát, v roce 2016 nezmizí, předpovídají experti. Ideologicky se ale posune, pravděpodobně změní i taktiku, hlavně směrem k mezinárodnímu terorismu. Přibývat bude i jeho virtuálních sympatizantů. Na Západě v reakci na to posílí protiislámské nálady, což povede k další radikalizaci v komunitách druhých a třetích generací přistěhovalců.
Formální ukončení vyšetřování Íránu kvůli obvinění, že v minulosti pracoval na výrobě jaderné zbraně, bylo jedním z bodů dohody mocností s Teheránem. Podle prezidenta Hasana Rúháního splní Írán své zbývající závazky vyplývající ze smlouvy v následujících dvou týdnech, sankce by tak bylo možné zrušit v lednu. Teherán musí mimo jiné snížit počet centrifug a zbavit se zásob obohaceného uranu. Rúhání mluví o "morálním, politikém a právním vítězství" své země.
Nejvíce "skloňovanými" uprchlíky, kteří přicházejí do Evropy, jsou Syřané. Mnohem méně se mluví o Afgháncích, kteří jsou - co do počtu - hned za nimi. Novou uprchlickou vlnu zvedla letošní ofenziva Tálibánu. V zahraničí žije okolo 2,6 milionu Afghánců. Prchat začali už na konci 70. let minulého století a od té doby v podstatě nepřestali, přestože miliony se jich domů zase vrátily. Pákistán a Írán už Afghánce přijímat nechtějí. Odmítají je ale i některé evropské státy, které si Afghánci stále častěji volí za svou cílovou destinaci. Německo nechalo v Kábulu rozvěsit odrazující billboardy, Norsko zareagovalo inzeráty v novinách.
Protirakety Arrow jsou navrženy tak, aby se od nich po vypálení oddělily ve velké výšce hlavice s náloží, které se změní na útočné satelity, jež vyhledají a zasáhnou zaměřené útočící objekty. Arrow 3 vyvíjí izraelská státní společnost Israel Aerospace Industries s pomocí amerického výrobce letecké techniky Boeing.
Vlivný íránský ajatolláh Júsef Tabatabeínežád ostře kritizuje rychle rostoucí počet žen na íránském pracovním trhu jako důsledek politiky prezidenta Hasana Rúháního nakloněné ženám. Vyšší zaměstnanost žen prý ale vede k jejich finanční nezávislosti a vysoké míře rozvodovosti, citovala ajatolláha sobotní íránská média.
Írán podle Mezinárodní agentury pro jadernou energii ještě před několika lety vyvíjel "koordinované snahy" o vyvinutí jaderné zbraně. Od roku 2009 však už signály o takových aktivitách chybí. MAAE zdůraznila, že výzkum v této oblasti nepřekročil hranice plánování a zůstal v rovině vědeckých studií a získávání technologického know-how. Írán si prý nevyrobil žádný jaderný materiál pro vojenské účely. Podezření na možnou vojenskou dimenzi íránského jaderného programu kalilo více než deset let vztahy mezi Íránem a mezinárodním společenstvím, a MAAE trvala na vyjasnění íránských aktivit.
V srpnu zemřelo na cestě z Maďarska do Rakouska 71 běženců. Rakouská policie zjistila, že se jednalo o 29 Iráčanů, 21 Afghánců, 15 Syřanů a pět lidí z Íránu. Bylo mezi nimi osm žen a čtyři děti. U jedné oběti se totožnost zjistit nepodařilo. Velká část těl už byla převezena do vlasti, patnáct obětí pohřbily úřady v Rakousku. Migranti údajně neměli šanci přežít, protože vzduch v dodávce jim vystačil na zhruba půl až tři čtvrtě hodiny. Pašeráci je přitom vezli několik hodin přes celé Maďarsko. Policie v souvislosti s případem stíhá pět lidí, čtyři Bulhary a jednoho Afghánce zatkla několik dní po nálezu těl.
Piráti operující ve vodách v blízkosti Somálska napadli dvě rybářské lodě a zajali posádku jedné z nich. Thajské rybářské lodi se podařilo uniknout, do zajetí však padli námořníci z íránského plavidla. Informovala o tom stanice BBC. Piráti zajímají posádky plavidel plujících kolem Afriky hlavně kvůli výkupnému. Jejich činnost vyvrcholila roku 2011, kdy zajali přes 700 lidí. Únosů ubylo, když některé státy umístily na moře v blízkosti východoafrického pobřeží hlídkovací lodě a když loďařské společnosti začaly najímat k ostraze námořníků ozbrojené stráže. Agentura AFP tvrdí, že nyní je v rukou somálských pirátů nejméně 56 rukojmích.
O pouti muslimů do Mekky (arabsky Hadždž) jsme každý jistě slyšeli minimálně v televizi, ale o co se jedná, proč se vykonává a co má symbolizovat?
Hladovka, kterou zahájili uprchlíci z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku, pokračuje. Situace v zařízení je ale podle policie oproti posledním dvěma dnům znatelně klidnější. Asi čtyři desítky uprchlíků hladovkou protestují proti svému zadržování. Ve většině případů má jít o Íránce. "Pokud je nám známo, tak v hladovění pokračují všichni, kteří se k němu přihlásili," řekl evangelický farář Mikuláš Vymětal, který s běženci spolupracuje.
Írán láká afghánské uprchlíky, aby odešli bojovat za Bašára Asada do Sýrie. Lidem, kteří jsou v zoufalé situaci, slibuje měsíční plat a povolení k pobytu. List The Guardian přinesl svědectví íránského fotografa. Ten se účastnil minimálně deseti pohřbů běženců z Afghánistánu, kteří zemřeli v syrské válce. Írán syrskému režimu posílá i mladíky, kterým nebylo ani osmnáct let. Stačí, když s náborem písemně souhlasí jejich rodiče.
Ve známém sloganu "Smrt Americe" podle íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího "nejde o smrt amerického lidu, slogan znamená smrt americké politice a aroganci". Chameneí, jenž je zastáncem tvrdé linie a vůči USA zůstává i nadále podezíravý, to napsal na svém webu po debatě se studenty, s nimiž se setkal u příležitosti blížícího se výročí obsazení americké ambasády v Teheránu 4. listopadu 1979. Dav radikálních studentů tam tehdy 444 dní držel jako rukojmí pět desítek Američanů. USA a Írán spolu od té doby neudržují diplomatické vztahy, nicméně prezident Hasan Rúhání se to snaží zlepšit. Přispět k tomu má dohoda o omezení íránského jaderného programu.
Duchovní a politický vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí v neděli prohlásil, že ukončit občanskou válku v Sýrii mohou jen volby, které je potřeba v této arabské zemi uspořádat. V íránské státní televizi podle agentury Reuters také kritizoval zahraniční mocnosti za to, že vyzbrojují a financují bojovníky syrské opozice. Dodal, že cíle Spojených států na Blízkém východě jsou zcela odlišné od cílů Íránu a že jednat s Washingtonem o regionálních otázkách "nemá smysl". Írán aktivně zasahuje do bojů v Sýrii, kde má Írán mnoho vojenských poradců, aktivně spolupracuje i s libanonským hnutím Hizballáh, jehož bojovníci také pomáhají Bašáru Asadovi, o jehož svržení usiluje opozice za podpory Západu.
Američana íránského původu Siamaka Namaziho, manažera pro strategické plánování firmy Crescent Petroleum, zadrželi agenti zpravodajského oddělení íránských Revolučních gard, informoval list Wall Street Journal. Namazi údajně zadržován v obávané teheránské věznici Evin, kde jsou internováni oponenti režimu. Bílý dům o možném zatčení amerického občana v Íránu ví, k incidentu ale zatím mlčí. Washington nedávno vyzval íránské úřady, aby propustily tři jiné Američany, které zadržují.
Američané se sami neshodnou, jestli proasadovská vojenská koalice, do které patří ještě bojovníci libanonského Hizballáhu – je úspěšná a zda tedy bude Putin ochotný ke kompromisu ohledně budoucího uspořádání Sýrie, či nikoliv. "V Sýrii nemohou zvítězit, mohou možná zabránit Asadově prohře, ale zvítězit ne. Jejich akce ve prospěch syrského režimu nejsou moc úspěšné, navzdory tlaku ruského letectva moc nepokročili," uvedl k měsíc trvajícím ruským náletům náměstek amerického ministra zahraničí Antony Blinken. Náčelník generálního štábu americké armády Joseph Dunford naopak v úterý řekl, že „postavení vojenských sil je nakloněno v Asadův prospěch.“
Írán poprvé od islámské revoluce v roce 1979 jmenoval na post velvyslance ženu. Třiapadesátiletá Marzía Afchamová se představila jako oficiální zástupkyně Teheránu v Malajsii, informovala íránská tisková agentura ISNA. Afchamová není v íránských diplomatických kruzích žádným nováčkem. Na ministerstvu zahraničí pracuje již 33 let, v srpnu 2013 se stala dokonce vůbec první mluvčí tohoto resortu. Před ní sloužila jako velvyslankyně pouze jediná žena. V Dánsku zastupovala Írán ale ještě v 70. letech, kdy prozápadní perské monarchii vládl šáh Mohammad Rezá Pahlaví. Prezident Hasan Rúhání před svým zvolením slíbil zlepšit postavení žen v zemi.
Několik dní poté, co neznámý počítačový pirát sdělil listu New York Post, že pronikl do e-mailové schránky ředitele CIA Johna Brennana a zmocnil se jeho osobních informací, začal server WikiLeaks zveřejňovat první materiály. Pocházejí z let 2007 až 2009, vznikly tedy předtím, než Brennan nastoupil do čela CIA. Dokumenty se týkají například Íránu nebo zakázaných praktik mučení.
