K protivládním protestům, jež se rozhořely v Íránu po smrti mladé ženy, kterou zatkla mravnostní policie za porušení zákona o nošení hidžábu, se připojily také školačky. Náctileté dívky si na videích, jejichž pravost ověřil zpravodajský web BBC, při protestech na školních dvorech i v ulicích sundávají hidžáby, mávají s nimi a skandují hesla namířená proti náboženskému zřízení.
V Íránu na univerzitách a ve velkých městech pokračovaly během soboty protesty proti vládě a policii. Tisíce lidí vyšly do ulic na podporu íránským demonstrantům také v Madridu, Londýně a dalších evropských městech. Demonstrace v Íránu vypukly v polovině září po úmrtí mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové.
Lidskoprávní organizace Open Stadiums vyzvala Mezinárodní fotbalovou federaci (FIFA) k vyloučení Íránu z letošního mistrovství světa v Kataru. Důvodem je podezřelá smrt mladé ženy po zadržení kvůli porušení přísného islámského kodexu oblékání.
„Íránské ženy chtějí rovná práva, nejde jen o hidžáb. Represe ze strany režimu jsou dlouhodobé. Smrt Mahsy Amíní byla tou poslední kapkou,” vysvětluje novinářka Fatima Rahimi pozadí nepokojů, které probíhají v Íránu a vyžádaly si více než 76 obětí. „Společnost je v Íránu frustrovaná už dlouho. Protesty nejsou namířené proti islámu, ale proti útlaku ze strany íránského režimu,” dodává.
Svět sleduje dvě revolty. Ruským mužům se nechce do války a íránské ženy mají dost povinného zakrývání hlavy. Jenže zatímco Rusové se proti svým vládcům bouří neradi a pozdě, Íránky a Íránci se nebojí a riskují vše. O co usilují, proč právě teď a mají šanci na úspěch?
Policie střílí ostrou municí do davů, používá slzný plyn, hromadně zatýká demonstranty a bije je. Íránci a Íránky na protestech ale nepolevují - pálí dál hidžáby, provolávají protivládní hesla a v některých případech hází na policejní stanice zápalné lahve. Situace v Íránu, vyvolaná smrtí 22leté ženy v policejní vazbě, se nadále vyhrocuje, a to i v oblastech, které běžně bývají na straně vlády.
Írán bouří po smrti Mahsy Amíniové, která upadla do kómatu poté, co ji kvůli nevhodnému oblečení zadržela obávaná mravnostní policie. Dvaadvacetiletá žena o tři dny později zemřela v nemocnici. Provinila se údajně jen tím, že jí vykukovaly vlasy z muslimského šátku. Při rozsáhlých protestech, které její úmrtí provázejí, lidé pálí hidžáby a volají po svobodě.
Od chvíle, kdy se Donald Trump dozvěděl, že FBI provádí prohlídku v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, jsou federální vyšetřovatelé pod palbou. Bývalý prezident razii vykresluje jako "nezákonné vloupání", "politický útok" či "hon na čarodějnice". Od Trumpa to není nic nového. Jeho vztah s FBI a americkými tajnými službami byl vždy krajně nedůvěřivý, na ostří nože.
Klidný, tichý a zdvořilý samotář, který se neuměl prát a nikdy se nechoval nijak agresivně, popisují sousedé a přátelé Hadiho Matara. Čtyřiadvacetiletý muž je obviněn z toho, že několikrát pobodal spisovatele Salmana Rushdieho. Jeho matka tvrdí, že před čtyřmi lety vyrazil na Blízký východ, odkud se vrátil úplně proměněný. Nyní už s ním nechce mít nic společného.
Pokus o vraždu spisovatele Salmana Rushdieho při jeho veřejném vystoupení minulý pátek ve státě New York znovu upozornil na nepřekonatelné obtíže, které mají náboženští fundamentalisté se svobodou slova. Anglistka Markéta Musilová a odborník na Blízký východ Břetislav Tureček komentují okolnosti vynesení takzvané fatvy nad Rushdiem i kontext, na který jsme po 33 letech nejspíš zapomněli.
Britský spisovatel indického původu Salman Rushdie si spolu se svými podporovateli za napadení může sám, uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání. Zároveň odmítl, že by Írán byl do útoku na literáta jakkoli zapojen. Jedná se o první oficiální íránskou reakci na páteční útok, informují světové agentury. Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona tvrzení označil za absurdní.
Pokus o vraždu slavného spisovatele představuje zatím nejtemnější okamžik pro světovou literaturu v 21. století. Západní svět čeká zkouška. Přestanou knihkupectví ze strachu opět prodávat Rushdieho knihy, nebo zlu tentokrát neustoupí?
Teheránské muzeum současného umění do poloviny září vystavuje díla evropských a amerických umělců z 19. a 20. století včetně Francouze Marcela Duchampa nebo Američanů Donalda Judda a Sola LeWitta. Navzdory tomu, že západní umění kritizují místní duchovní, je o akci velký zájem. Už dorazilo přes 17 tisíc lidí, píše agentura AP.
