Turecko je připraveno z Řecka přijímat zpátky uprchlíky, kteří nejsou ze Sýrie, přislíbil šéf turecké diplomacie. Na řecko-makedonské hranici čeká až 14 000 uprchlíků. Slovinský parlament zároveň v pátek večer schválil zákon, díky kterému potrvá vyřizování žádostí o azyl kratší dobu než dosud. Zatím o něj žádalo pouze 460 uprchlíků, Slovinci se však obávají, že toto číslo vzroste.
Papež František označil současnou migrační krizi za "arabskou invazi". "Je to sociální fakt," řekl v rozhovoru pro francouzský katolický týdeník La Vie papež František. Ačkoliv dodal, že Evropa v minulosti zažila obdobných invazí řadu a vždy ji to změnilo k lepšímu, vyvolal tím pozdvižení. V Řecku kvůli zavřeným hranicím momentálně uvízlo na 32 000 uprchlíků, Makedonie v noci pustila přes hranici 150 lidí.
Řecko vůbec poprvé přiznalo, že se stává pro uprchlíky cílovou zemí. Důvodem jsou zavřené hranice. V zemi v současnosti pobývá na 32 000 běženců a jejich počet každým dnem roste. Na řecko-makedonské hranici pokračují protesty. A Francie použila migranty jako páku na Británii, aby neopouštěla Evropskou unii.
V Řecku se kvůli makedonským regulacím toku běženců v posledním týdnu nahromadilo přes 27 tisíc uprchlíků. Nejhorší situace je v Idomeni, kde se v táboře u hranic tísní na 10 000 z nich.
Francouzské úřady se už druhým dnem pokoušejí postoupit v demolici části uprchlického tábora "Džungle" u Calais. Migranti na demoliční čety házeli kamení a zapalovali některé ze svých příbytků, aby tak zpomalili jejich postup. Policie odpověděla slzným plynem. Neutěšená situace panuje také na řecko-makedonské hranici. V Idomeni se tísní na 900 lidí, mnozí protestují a požadují otevření hranic.
Francouzská policie nasadila v táboře "Džungle" u Calais slzný plyn a vodní děla. Zasáhla jimi proti migrantům, kteří odmítají opustit jižní část tábora. Ta má být zdemolována a obyvatelé se mají přesunout jinam. Vášně krotila i makedonská policie na hraničním přechodu Idomeni. Uprchlíci tam podomácku vyrobeným beranidlem prorazili plot.
Trajekt přivezl v sobotu do athénského přístavu více než tisícovku migrantů, počet lidí přespávajících nouzově v areálu přístavu vzrostl na 3000. V Řecku se momentálně nachází přes 25 tisíc uprchlíků, většina z nich míří k severní hranici s Makedonií.
Řeckem proudí na 25 000 migrantů. Míří k jeho severním hranicím a chtějí se dostat dál do Evropy.
Pětice zemí ležících na takzvané balkánské trase hodlá nyní pouštět přes hranice v průměru 580 uprchlíků denně. Naplňuje tak dohodu o přísnější hraniční kontrole, kterou před necelým týdnem uzavřeli šéfové policií Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Srbska a Makedonie. Řecký premiér Alexis Tsipras dnes prohlásil, že uprchlíci čelí "evropské nervové krizi".
Kvůli zpřísnění hraničních kontrol v zemích na takzvané balkánské trase uvízlo v Řecku už kolem 20 000 běženců. Místní úřady je přitom nedokážou udržet pod kontrolou, a migranti se tak opakovaně pokoušejí o překročení hranice s Makedonií. Řešením migrační krize se dnes v Bruselu zabývali ministři vnitra zemí EU i Severoatlantická aliance. V Německu, které přijalo nejvíce migrantů ze všech evropských zemí, dnes Spolkový sněm schválil zpřísnění azylových zákonů. Německá vláda podle tisku očekává, že do roku 2020 přijde do země celkem 3,6 milionu migrantů. Jejich počet chce Berlín omezit pomocí dohody s Tureckem, jejíž první výsledky chce vidět do březnového summitu EU.
Do Evropy od začátku roku připlulo přes 100 000 uprchlíků, drtivá většina z nich na trase z Turecka do Řecka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci. Makedonie zavřela hranice pro většinu běženců. Ty, kteří pobývali na hraničním přechodu Idomeni, odvezla řecká policie do vnitrozemí.
Po celodenním pátečním jednání v Bruselu se státy Evropské unie shodly na nových podmínkách pro Velkou Británii. Britský premiér David Cameron je s nimi spokojen a hodlá bojovat za to, aby jeho země v Unii zůstala. V sobotu dohodu představil členům svého kabinetu, v pondělí ji projedná parlament. Termín referenda už je znám - bude 23. června.
Dohoda o reformě vztahů Británie se zbytkem Evropské unie je na světě. Na twitteru to dnes večer oznámil český premiér Bohuslav Sobotka. Je to podle něj kompromis, který pomůže udržet Londýn v unii. Předseda Evropské rady Donald Tusk vzápětí na twitteru uvedl, že návrh dohody má jednomyslnou podporu. Britský premiér David Cameron považuje úpravy vztahů své země s EU za dostatečný důvod, aby před referendem prosazoval setrvání Británie v unii.
Šéfové Evropské unie jednali v Bruselu na summitu až do hluboké noci o řešení uprchlické krize. Jednání, které skončilo až v půl třetí, však skončilo zopakováním dosavadních plánů: je třeba udělat vše pro to, aby fungovala dohoda s Tureckem. Na začátek března s ním svolali mimořádný summit. Předseda Evropské rady Donald Tusk výslovně odmítl jakékoli záložní plány, čímž smetl ze stolu návrhy visegrádské čtyřky.
Země Visegrádské čtyřky jsou pro společné evropské řešení migrační krize, ale EU by podle nich měla více podpořit Bulharsko a Makedonii při ochraně jejich hranic.
Na syrsko-turecké hranici zůstávají uvězněny desetitisíce lidí, kteří prchli z Aleppa před ruskými bombami a ofenzivou syrské armády. Podle odhadů jde až o 50 000 lidí. Německá kancléřka Angela Merkelová kvůli bombardování města během své návštěvy Ankary ostře kritizovala Rusko a syrský režim. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ujišťuje, že Turecko je připraveno je přijmout. Zatím ale zůstávají hraniční přechody uzavřeny.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Čtyři z deseti Němců si přejí rezignaci spolkové kancléřky Angely Merkelové, ukázal čerstvý průzkum společnosti Insa pro časopis Focus. Z jiného průzkumu ale vyplývá, že 62 procent dotázaných je přesvědčeno, že problém s běženci nedokáže vyřešit žádná z politických stran v Německu. Bavorská vláda zveřejnila dopis, v němž kancléřku žádá o ochranu hranic a řešení uprchlické krize.
Bývalý chorvatský kickboxerský mistr světa dělá nočního strážného v jednom hotelu v Kolíně nad Rýnem. Na Silvestra loňského roku zachránil dvě ženy před opilými útočníky.
Představitelé protipřistěhovaleckého hnutí Pegida se příští sobotu sejdou v Praze, aby dohodli poslední podrobnosti chystané únorové celoevropské demonstrace. V rozhovoru s nedělníkem Welt am Sonntag to prohlásila Tatjana Festerlingová, která je vůdčí postavou hnutí. Zakladatel Pegidy Lutz Bachmann před týdnem na demonstraci v Lipsku potvrdil, že celoevropské demonstrace se chystají na 6. února. Centrální protest se bude opět konat v Drážďanech, současně se ale příznivci názorů Pegidy chtějí sejít mimo jiné v Praze, ve Varšavě, v Bratislavě, v Amsterodamu či v Birminghamu.
