V případě válečného konfliktu s islámskými radikály evakuuje Izrael až čtvrt milionu obyvatel oblastí hraničících s pásmem Gazy nebo Libanonem. Země k takové evakuaci nyní připravuje plán, který má ochránit civilisty před následky případných bojů. Vystěhovali by se především lidé z nejnebezpečnějších oblastí či obtížně přístupných míst pro armádu. Evakuované by pak stát ubytoval v hotelech, školách nebo kibucech.
Egypt na tři dny otevřel hranici s palestinským Pásmem Gazy. Umožní tak studentům a nemocným, aby se dostali do země. Podle zpravodaje turecké agentury Anadolu se na místě shromáždilo od pondělního časného rána už několik stovek lidí. Palestinské úřady v Gaze uvedly, že na čekacím seznamu je 16 000 lidí, kteří chtějí území opustit. Hraniční přechod Rafáh Káhira uzavřela v roce 2007, když se v Pásmu Gazy k moci dostalo radikální hnutí Hamás. Od té doby ho otevírá výjimečně - vždy na krátkou dobu z humanitárních důvodů. Blokádu pásma, kterou kritizovala i OSN, zavedl po nástupu Hamásu k moci také Izrael. Posléze ji postupně zmírnil.
Jahjá Sinvár je spoluzakladatelem jeho ozbrojeného křídla Hamásu, nyní by se měl stát šéfem jeho exekutivního vedení v Pásmu Gazy. Sinvár má za sebou dlouholeté vězení v Izraeli a staví se proti jakýmkoli kompromisům s tímto státem. Hamás právo Izraele na existenci neuznává.
Bílý dům se vyjádřil k výstavbě osady, kterou chce Izrael vybudovat na palestinském území. Podle mluvčího nepředstavuje výstavba bytů překážku v mírovém řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Prezident Donald Trump se má setkat v polovině února s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Předchozí americké vlády se stavěly kriticky k židovské výstavbě nejen ve východním Jeruzalémě, ale i na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde v židovských osadách žije na 430 000 lidí. Podle Palestinců osady znemožní vznik územně celistvého palestinského státu, který měl být podle původních dohod na Západním břehu a v Pásmu Gazy.
Izrael nechá postavit dalších 2500 domů pro osadníky na Západním břehu řeky Jordán. Část z nich bude podle izraelských médií v osadě, na kterou finančně přispěla rodina Trumpova zetě Jareda Kushnera. Předchozí americká vláda přitom výstavbu izraelských osad na palestinském území nepodporovala. Podle Palestinců osady znemožní vznik územně celistvého palestinského státu, který měl být podle původních dohod na Západním břehu a v Pásmu Gazy.
Palestinské hnutí Hamás přišlo s novou metodou, jak získat od Izraele tajné informace. Na Facebooku se džihádisté vydávali za mladé dívky a psali si s izraelskými vojáky. Po výměně fotografií pak Izraelce nabádali ke stažení aplikací, které umožňují videohovory. Programy ale byly upravené tak, aby umožňovaly určit polohu telefonu nebo přenášet záběry z kamery. I když se prý Hamás nedostal k žádným důležitým informacím, armáda varovala své vojáky, aby si dali pozor na to, s kým se stýkají na internetu.
Turečtí poslanci oficiálně stvrdili dohodu o normalizaci vztahů mezi Tureckem a Izraelí. Země přerušily mezi sebou diplomatické vztahy před šesti lety, kdy izraelské komando zabilo deset tureckých občanů. Podle dohody by se měla obnovit velvyslanectví v Ankaře a Tel Avivu, Turecko také zaplatí 20 milionové odškodnění rodinám zabitých Turků.
Twitter zablokoval aplikaci, kterou pro šíření zpráv a propagandy Islámského státu vymyslel muž z Pásma Gazy. Oficiální účty mohl IS používat naposledy v první polovině roku 2014.
Do palestinského Pásma Gazy v úterý dobrovolně odešel člen izraelské komunity Arabů. Oznámila to izraelská armáda, která případ vyšetřuje. Vstup na území, které má pod kontrolou radikální Hamas, Izrael svým občanům nedovoluje. Úterní uprchlík tak bude už třetím žijícím Izraelcem v Pásmu.
Turecko se zavázalo, že nebude podporovat "teroristické aktivity" v Gaze. Ustoupil ale i Izrael. Vyplatí odškodné rodinám mužů, které zastřelili izraelští vojáci při zásahu na moři.
Na novém ostrově by vedle přístavu pro Gazu mohlo vzniknout i letiště, elektrárny či hotelové komplexy. Izrael chce tak údajně ulehčit celé oblasti. Zároveň chce mít pod kontrolou příliv zboží i osob na palestinské území. Projekt už má ale celou řadu kritiků - jak ze strany Izraelců, tak i Palestinců.
Čínský výtvarník Aj Wej-wej přijel do Pásma Gazy v rámci natáčení dokumentu o uprchlících z Blízkého východu. Do pásma, které je uzavřeno izraelskou blokádou, vstoupil podle agentury AP s desetičlenným doprovodem. V minulosti svými aktivitami poukazoval na situaci uprchlíků v Řecku. Připravovaný film bude pojednávat o milionech Syřanů, kteří uprchli před válkou do okolních zemí nebo se vydali do Evropy. Aj Wej-wej do filmu zařadil i palestinské uprchlíky, protože právě oni představují "nejdelší historii" přesidlování. Tvůrčí skupina čínského výtvarníka dokument natáčela v Jordánsku, Turecku, Řecku a dalších zemích, jimiž prošli syrští uprchlíci. Film čínského umělce má jít do kin příští rok.
Izraelské letectvo podniklo dnes ráno několik náletů na základny radikálního palestinského hnutí Hamas v Pásmu Gazy. Podle agentury AFP přišlo o život desetileté dítě, které bylo před jednou z budov. Zranění utrpěli jeho sourozenci: šestiletá holčička a 13letý chlapec, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Izrael reagoval na páteční odpálení několika raket na své území z Pásma Gazy. Tyto útoky zřejmě nezpůsobily vážnější škody. Hranice Izraele s Pásmem Gazy byla v posledních měsících až na několik násilných protestů klidná.
Protirakety Arrow jsou navrženy tak, aby se od nich po vypálení oddělily ve velké výšce hlavice s náloží, které se změní na útočné satelity, jež vyhledají a zasáhnou zaměřené útočící objekty. Arrow 3 vyvíjí izraelská státní společnost Israel Aerospace Industries s pomocí amerického výrobce letecké techniky Boeing.
Dva Palestinci zemřeli při útocích na Izraelce. Jednoho útočníka zabil napadený ozbrojený civilista u Hebronu na palestinském Západním břehu Jordánu, druhého policista v Jeruzalémě. Podle izraelských sdělovacích prostředků ráno přišel Palestinec vyzbrojený nožem ke kontrolnímu stanovišti u židovské enklávy palestinského města Hebron a snažil se pobodat izraelského vojáka. Protože se mu to nepodařilo, vrhl se na nejbližšího izraelského civilistu, který byl ale ozbrojen a útočníka zabil. Izraelsko-palestinské násilí si od začátku října vyžádalo na 40 mrtvých, z nichž přes třicet byli Palestinci. Příčinou jsou spory o jeruzalémskou Chrámovou horu, významnou pro islám i židovství.
Bilance obětí střetů mezi izraelskými vojáky a Palestinci z Gazy se od pátku vyšplhala už na sedm mrtvých a 145 zraněných. Palestinci se už téměř dva týdny hromadně bouří proti tomu, že Izrael podle nich ohrožuje současný status quo na Chrámové hoře v Jeruzalémě.
Palestinci přišli k hranici Pásma Gazy protestovat v solidaritě se spoluobčany, kteří se už několik dní účastní nepokojů na Západním břehu Jordánu. Přiblížili se ale těsně k hranici a házeli na izraelské vojáky kamení a hořící pneumatiky. Ti jich šest zastřelili a padesát zranili.
Tři vojenské akce během šesti let a osm let ekonomické blokády uvrhlo palestinské území na břehu Středozemního moře do hluboké krize.
Vodní savec, který v živočišné říši vyniká svou inteligencí, byl podle palestinských radikálů vybaven kompletní špionážní technikou, včetně kamery.
Podle mezinárodní organizace Amnesty International existují jasné důkazy o zločinech izraelské armády, k nimž došlo během bombardování města Rafáh, kde zahynulo nejméně 135 civilistů.
