"Pokud bude Švédsko s Finskem přijato do NATO, stane se z Baltského moře 'rybník' Severoatlantické aliance," říká bezpečnostní expert Milan Mikulecký. Rozšiřování aliance je přitom velmi pravděpodobné, pokud se vyjasní spory mezi skandinávskými zeměmi a Tureckem. Švédové mohou přispět špičkovými ponorkami, Finové zase zkušenostmi ze zimní války se Sovětským svazem.
"Finsko žije vstupem do NATO víc než hokejem. Je to každodenní téma. Čím víc Rusko vyhrožuje, tím víc se Finové utvrzují v tom, že jejich rozhodnutí vstoupit do NATO bylo správné. Vědí, že jim to zajistí maximální možnou bezpečnost," říká velvyslanec Adam Vojtěch a dodává: "Finsko bylo na odstřižení od ruského plynu připravené. Není na něm závislé, využívá ho jen v případě průmyslu."
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan si v sobotu telefonoval s představiteli Švédska a Finska, kteří oficiálně vyhlásili zájem vstoupit do Severoatlantické aliance. Ankara jejich záměr zatím odmítá. Erdogan s premiérkou Švédska a prezidentem Finska mluvil o svých obavách týkajících se teroristických organizací, které podle něj obě země podporují. Narážel na Stranu kurdských pracujících.
„Zatímco NATO se rozšiřuje demokratickou vůlí, Putinova říše se rozšiřuje ozbrojenou agresí, což dělá z Aliance aktéra, který je atraktivní, a z Ruska aktéra, který k té atraktivitě svým chováním dost přispívá,” říká velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. „Je veliká věc, že se Finsko se Švédskem vzdají neutrality, kterou budují od konce 2. světové války a která je také velmi drahá,” dodává.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan svým postojem k možnému členství Švédska a Finska v Severoatlantické alianci rozehrál další hru, v níž mu vůbec nejde o vstup těchto dvou zemí do NATO. Jeho cílem je posílení vlastní pozice na domácí politické scéně či snaha přimět Washington, aby mu mimo jiné umožnil nákup nových stíhaček F-16, napsal turecký opoziční server Ahval.
Vladimir Putin na počátku tisíciletí převzal odkaz postsovětského Ruska a po dvacet let ho úspěšně posiloval. Teď během dvou měsíců vše ztratil.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí bylo chybou, protože obě země na svém území hostily "velký počet teroristických organizací", uvedla agentura Reuters. Erdogan dodal, že Turecko udělalo chybu, když v minulosti souhlasilo se vstupem do NATO svého regionálního rivala Řecka.
Měří 43 kilometrů a spojuje Finsko s Ruskem. Po jeho hladině plují obchodní lodě vrchovatě naložené dřevem a dalším zbožím i turistická plavidla. Kanál Saimaa vybudovali Finové v polovině 19. století, dnes ho mají od Ruska pronajatý za 1,2 milionu eur ročně. Hrozí ale, že důležitou obchodní tepnu ztratí. Vztahy s Ruskem se zhoršily a severská země po téměř 80 letech neutrality míří do NATO.
Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
„Studenti podnikají v týmu 15 až 20 lidí. Je to reálná firma, reální zákazníci i reálné peníze. Učí se zodpovědnosti za svá rozhodnutí a také tomu, jak nést jejich následky,” popisuje Václav Švec, garant studijního programu Inovativní podnikání na České zemědělské univerzitě v Praze, který funguje po vzoru finské Tiimiakatemie.
Místo aby útokem na Ukrajinu oslabil ruský prezident Vladimir Putin transatlantickou alianci, rozdělil NATO a zabránil jeho růstu, dosáhl opaku. Finsko, které s Ruskem sousedí a v minulosti muselo čelit jeho agresi, se čím dál víc přibližuje vstupu do aliance. Rozhodnutí o přihlášce se čeká do června. Následovat ho mohou i Švédové.
Rusko se nikdy nepokusilo vyrovnat se svým šílenstvím tak, jako to udělali Němci. Staré běsy žijí na východě dál. A válka proti Ukrajině ukazuje, jak snadné je kdykoli znovu probudit.
Jelikož finlandizace byla pro Sovětský svaz příběhem úspěchu, je jasné, že Rusko chce její doktrínu opakovat. Ideální by pro něj bylo finlandizovat celou Evropu.
Přesuny ruských vojáků k ukrajinské hranici a požadavky Moskvy týkající se role NATO v Evropě mají pro ruskou stranu jeden méně výrazný důsledek. Ruský soused Finsko, který si od konce druhé světové války zakládá na své přísné neutralitě, poprvé vážně zvažuje vstup do Severoatlantické aliance. A podobně přemýšlejí i Švédové.
Finská křesťanskodemokratická poslankyně a bývalá ministryně vnitra Päivi Räsänenová v pondělí stanula před soudem kvůli obvinění z agitace proti homosexuálům. Ve svých vyjádřeních označila homosexualitu za vývojovou poruchu a hřích, uvedla agentura Reuters.
Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch je uprostřed příprav na svou diplomatickou misi ve Finsku. Bude tam vykonávat funkci velvyslance České republiky, kterou zastupuje u finské hlavy státu. Vojtěch bude prvním vedoucím tamějšího zastupitelského úřadu bez kariérní diplomatické zkušenosti. Před cestou na sever ho čeká ještě vystoupení v zahraničním výboru sněmovny. Odehraje se ve čtvrtek.
V Ženevě, Bruselu a Vídni se konalo tento týden hned několik schůzek. Diplomaté Ruska, Spojených států, NATO a evropských zemí jednali o ruských bezpečnostních požadavcích. Rusové však dávají najevo, že jsou naprosto nespokojeni, a rozhovory podle nich skončily krachem.
Tak dlouho odkládal povinnou službu ve finské armádě, až se mu sama ozvala. A pokud brankář Joonas Korpisalo volání z vlasti nevyslyší, na další roky v hokejové NHL zřejmě může zapomenout.
