Pandemie covidu-19 motivovala lidi ve městech k jezdění na kole. Sčítače na cyklostezkách vloni v Praze napočítaly téměř 4,5 milionu průjezdů. To je meziročně až o třetinu více. Udrží si ale cyklodoprava oblibu? A může být pandemie hnacím motorem k větší podpoře cyklodopravy ze strany českých politiků? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz Jiří Motýl, šéfredaktor webu Městem na kole.
Ultrakonzervativní organizace a sítě, které brojí proti potratům, antikoncepci nebo stejnopohlavním sňatkům, se ocitly v hledáčku Bruselu. Podle europoslanců dokážou ovlivňovat veřejnost včetně politiků a svou činností ohrožují osobní svobodu a demokracii. Investigativní novináři navíc rozkryli, že šíří nebezpečné dezinformace.
Podobně jako český parlament i ten evropský v létě na několik týdnů "vypne". Z Bruselu a Štrasburku, kde je obvykle život velmi hektický, se tak především v srpnu stávají téměř "města duchů".
Evropská komise představila opatření, kterými chce zpomalit klimatickou krizi. Do roku 2030 by měly členské země vypouštět mnohem méně skleníkových plynů. Víc elektřiny by se mělo vyrábět z obnovitelných zdrojů, naopak omezit chce Evropská komise prodej nových aut na benzinový nebo naftový pohon. Co to bude znamenat pro české spotřebitele, firmy a životní prostředí?
Evropská unie má v oblasti zdravotnictví jen omezené pravomoci, přesto chce mít k dispozici lepší arzenál v boji proti přeshraničním zdravotním hrozbám. Brusel by tak již brzy mohl začít dohlížet na zdravotnické kapacity členských států.
Ještě před začátkem letní pauzy dokončili europoslanci zprávu, podle které evropská pohraniční stráž Frontex neplní své povinnosti z hlediska ochrany práv migrantů mířících po moři do Evropy. Nejhorší obavy se nicméně nepotvrdily, respektive pro ně neexistují dostatečně přesvědčivé důkazy.
Česku se nedaří účinně potírat korupci a na nejvyšší vládní úrovni se potýká s případem střetu zájmů. Zhruba tak by se dalo shrnout zjištění k Česku ve výroční zprávě Evropské komise, jež hodnotí, jak si stojí členské země EU v dodržování principů právního státu.
Evropská komise schválila český národní plán obnovy, který Česku otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Plán podle komise splňuje stanovená ekologická či digitální kritéria. České úřady však budou muset důsledně předcházet možným střetům zájmů veřejných činitelů, aby země mohla inkasovat všechny peníze. První finance by do Prahy mohly přijít v září.
Evropská komise nejpozději v pondělí dokončí hodnocení českého plánu obnovy, na jehož základě dostane Česko z mimořádného pandemického fondu přibližně 180 miliard korun. ČTK to v pátek sdělily zdroje z unijní exekutivy, podle nichž se předsedkyně komise Ursula von der Leyenová chystá v pondělí do Prahy, kde bude schválený plán prezentovat.
Plastová brčka, nádobí nebo tyčinky do uší z unijního trhu brzy nadobro zmizí. V červenci v rámci EU začala platit směrnice zakazující plastové výrobky na jedno použití. Členské státy měly dva roky na převedení nařízení do svých vlastních zákonů. Česko ovšem zůstalo pozadu a riskuje pokutu - zákon totiž stále čeká na projednání poslanci. Mnohé podniky přitom s vyřazením plastů stále ještě bojují.
Kdo chce do Evropy, nesmí představovat nebezpečí. Na takovém principu od roku 2011 funguje evropský vízový systém. Brusel se jej nyní rozhodl znovu posílit. Ambasády států, které vyřizují žádosti o víza, získají lepší přehled o tom, kdo má v plánu dorazit do EU. Žadatele budou moci nově prověřit ve všech evropských bezpečnostních databázích. Nová pravidla schválil Evropský parlament.
Maďarsko je homofobní, zpátečnické, a pokud se mu nelíbí principy Evropské unie, k jejichž dodržování se samo zavázalo, mělo by raději blok opustit. I taková ostrá slova zazněla v Evropském parlamentu, kde se rozohnila debata o utlačování sexuálních menšin.
Velké agrární holdingy budou moci nadále čerpat milionové dotace z evropského rozpočtu. Vyplývá to z kompromisu, na kterém se na konci června dohodly členské státy s Evropským parlamentem. Ten se původně snažil prosadit povinné zastropování dotací, ministři zemědělství zemí EU však byli proti.
Evropa čelí krizi dostupného bydlení. Až 82 milionů Evropanů se potýká s vysokými cenami za bydlení, nebo jim dokonce hrozí, že o ně přijdou. Nejhorší je situace ve velkých městech, jako jsou Paříž, Varšava, Athény nebo Praha.
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), sídlící v Lucemburku, funguje od začátku června. Jeho úkolem je vyšetřování a trestní stíhání činů, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy EU. Nejméně tucet trestních kauz jen do poloviny června převzal už i z Česka. Mezi nimi i střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) spojený s čerpáním dotací koncernem Agrofert.
Evropská unie chce vtáhnout občany do rozhodování o tom, kam se mají ubírat její další kroky. Odstartovala proto Konferenci o budoucnosti Evropy, aby sesbírala podněty přímo od lidí ze všech koutů Evropy. V čem je tato iniciativa unikátní a jaké výsledky můžeme očekávat? Povede konference k posílení role EU? Odpovídá europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) a europoslanec Jan Zahradil (ODS).
Rozpálené silnice, žádný stín, málo zeleně pro osvěžení. Tak v letních měsících vypadá každodenní realita v mnoha evropských metropolích. Klimatické změny navíc slibují ještě více dní s extrémními teplotami nebo extrémními srážkami. O tom, jak se na takovou budoucnost připravuje Praha, hovořil v dalším podcastu Aktuálně.cz náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.
Od července začnou na území celé Evropské unie platit takzvané digitální covidové certifikáty, které usnadní pohyb mezi členskými zeměmi. Ty by jejich prostřednictvím měly kontrolovat osvědčení o očkování, negativním testu či prodělané nemoci covid-19. Právě to jsou nyní podmínky, které státy vyžadují, aby volný pohyb po Evropě zvyšoval riziko dalšího šíření nákazy co nejméně.
Evropská unie uvalila bezprecedentní balík sankcí na režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ministři zahraničí EU schválili seznam 78 Bělorusů, kterým je nově zakázán vstup na území členských států. Jejich majetek v unijních bankách bude obstaven. Figuruje mezi nimi i Lukašenkův spojenec, běloruský ministr obrany Viktor Chrenin.
První schůzka amerického prezidenta Joea Bidena s vedením Evropské unie nedopadla špatně. Američané s Evropany oznámili, že se po sedmnácti letech dohodli na urovnání vzájemného sporu kvůli letadlům Boeing a Airbus. Končí tak nejdelší konflikt na půdě Světové obchodní organizace, který "přežil" tři americké prezidenty, šest eurokomisařů pro mezinárodní obchod a nepočítaně vyjednavačů.
