Parlamentní volby v Bulharsku vyhrají buď bývalí komunisté nebo proevropští populisté. O vládě ale rozhodne buď menší nacionalistická strana nebo proruská strana turecké menšiny. Proruský postoj bulharských socialistů je hlavně kouřová clona zkorumpované domácí elity, která chce získat co nejvíc peněz z veřejných projektů, říká bulharský expert.
Přes malou bulharskou vesnici Goljam Devrent přecházejí z Turecka dál do Evropy tisíce běženců. Místní pošťák se tak rozhodl kandidovat ve volbách na starostu s plánem, jak vymírající a rozpadající se obec zachránit: nabídnout přesídlení syrským rodinám s dětmi. Snímek režiséra Tonislava Hristova Dobrý pošťák uvede festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který začíná 6. března.
Černou Horu rozděluje názor vládních a opozičních politiků na vstup do Severoatlantické aliance. Loňský pokus o státní převrat v této malé balkánské republice má nejasné pozadí. Řada médií ale ukazuje na Rusko. To vehementně popírá, že by se o puč pokoušelo. Scénář ale odpovídá ruské taktice hybridní války, říká rusista Libor Dvořák. Moskva navíc na Balkáně otevřeně podporuje i separatistické ambice Srbů v Bosně a Kosovu, kde zajišťují pořádek jednotky NATO.
Už třetí týden Rumuni v ulicích Bukurešti a dalších měst v desítkách tisíc protestují pro čerstvé vládě sociálních demokratů. Ta se pokusila vládním nařízením prominout korupci politikům, z níž je mimo jiné obviněn i předseda strany Liviu Dragnea. Hrozí mu už druhý proces a vězení. "Opozice je slabá a předčasné volby nikdo nechce. Lidé ale chtějí, aby vládní strana představila nový tým, který nebude jen zástěrkou těch zkorumpovaných," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Sorin Ioiță. Člen nevládní organizace Expert Forum, která kromě jiného monitoruje a zveřejňuje korupční případy rumunských politiků nebo sleduje reformu soudního systému.
I po letošním zvýšení na 11 tisíc korun měsíčně patří minimální mzda v Česku k nejnižším v Evropské unii. A to i po přepočtu podle kupní síly. Nejvyšší částku nabízí Lucembursko, nejnižší Bulharsko.
Kontroverzní nařízení o beztrestnosti některých korupčních činů rumunská vláda v neděli po masivních demonstracích zrušila. Informuje o tom agentura Reuters. Na protest proti zákonu vyšlo do ulic Bukurešti v neděli přes 300 tisíc lidí, v celém Rumunsku pak půl milionu. Protesty, které nařízení vyvolalo, byly největší od pádu režimu Nicolae Ceausesca v roce 1989. O plánovaném zrušení nařízení informoval už v sobotu premiér Sorin Grindeanu. Představa kabinetu, že úřady nebudou stíhat řadu korupčních skutků, vyvolala odmítavou reakci také od Evropské komise a prostřednictvím ambasád v Bukurešti i od několika států v čele s USA, Německem a Francií.
V Evropské unii končí stále velké množství papíru, skla nebo plastů na skládkách. Země průměrně recyklují téměř polovinu městského odpadu. To se má do roku 2030 změnit. Podle nového návrhu Evropského parlamentu by se mělo recyklovat 70 procent odpadu z domácností, nemocnic, škol a malých firem. České domácnosti třídí přímo vzorově, jsou na šestém místě v Evropě. Většina nezpracovaného odpadu tu ale pochází z firem.
Bulharský prezident Rumen Radev v úterý rozpustil parlament a jmenoval premiérem dočasné vlády bývalého předsedu parlamentu Ognjana Gerdžikova. Gerdžikov předsedal bulharskému Lidovému shromáždění od 5. července 2001 do 4. února 2005. V polovině března mu bude 71 let. Tento kabinet zemi povede do předčasných parlamentních voleb, jejichž termín prezident stanovil na 26. března, informovala média s odvoláním na zveřejněný dekret prezidenta. Krizi vyvolala demise premiéra Bojka Borisova, který odstoupil poté, co Radev v prezidentských volbách porazil vládní kandidátku Cecku Cačevovou. Žádná strana poté nebyla s to vytvořit nový koaliční kabinet, čekají zemi předčasné volby.
Nákladní vlak s cisternami explodoval v sobotu nad ránem na severovýchodě Bulharska. Sedm lidí zemřelo a 29 dalších utrpělo zranění. Neštěstí se stalo u nádraží obce Chitrino, mnoho domů je poškozených a některé se zcela zřítily. Vyhořela mimo jiné i budova policie. Na místě zasahovaly četné týmy hasičů, policie a záchranná služba.
V utečeneckém táboře v bulharském Charmanli sílí od čtvrtka nepokoje zdejších uprchlíků. Migranti se vzbouřili zejména proti nařízení, které jim zakazuje opustit tábor. Policie zadržela už 400 migrantů, a to především Afghánců. Pět z nich musí zemi opustit, je přesvědčen bulharský premiér Bojko Borisov.
Podle šéfa centra Europolu proti pašování migrantů Roberta Črepinka roste poptávka po službách pašeráků lidí. Ti jsou schopni na uprchlické krizi ročně vydělat miliardy eur. Migrantům nabízejí plný servis od cesty přes ubytování až po falešné dokumenty. Služby inzerují na sociálních sítích nebo jednoduše skrze lidi, kteří si informace předávají mezi sebou.
Bulharský premiér Bojko Borisov v pondělí nabídl demisi své vlády, čímž reagoval na vítězství proruského kandidáta Rumena Radeva v nedělních prezidentských volbách. Své oznámení zaslal Borisov zákonodárcům v bulharském parlamentu. Pád Borisovovy vlády nejspíš povede k měsícům politické nejistoty a pravděpodobně bude znamenat, že se v této balkánské zemi příští rok na jaře uskuteční předčasné parlamentní volby, uvedla agentura Reuters. Bývalý generál bulharského letectva Radev se na pět let ujme úřadu 22. ledna. Pravomoci prezidenta jsou podle bulharské ústavy značně omezené a hlava státu plní především reprezentativní funkci. Prezident ale může ovlivňovat postoj veřejnosti a vetovat zákony.
Proruský kandidát Rumen Radev bude novým bulharským prezidentem. Po sečtení drtivé většiny okrsků z nedělních voleb porazil vládní proevropskou kandidátku Cecku Cačevovou rozdílem více než 20 procentních bodů, informovala dnes agentura Reuters. Výsledek je kritický pro menšinovou vládu konzervativního premiéra Bojka Borisova, jejíž demisi či sesazení může předznamenat. Nezávislý kandidát s podporou opozičních socialistů Radev získal po sečtení více než 99 procent okrsků 59,4 procenta hlasů, zatímco Cačevovou volilo 36,2 procenta lidí. Podobně hovořily i první odhady, které média zveřejnila po nedělním uzavření volebních místností.
Bulharské prezidentské volby podle odhadů vyhrál proruský kandidát Rumen Radev, bývalý velitel letectva. Získal 58 procent hlasů. Kandidoval jako nezávislý proti vládní kandidátce Cecce Cačevové. Jeho vítězství tak nejspíš bude znamenat demisi vlády a vyvolá předčasné volby, řekl bulharský premiér Bojko Borisov.
Bulhaři prezidenta v prvním kole volby nevybrali, rozhodne až druhé kolo 13. listopadu. Vyplývá to z povolebních odhadů agentury Alpha Research, podle které v prvním kole zvítězil s 24,8 procentem hlasů někdejší velitel bulharského letectva Rumen Radev. Na druhém místě skončila předsedkyně parlamentu a vládní kandidátka Cecka Cačevová. Radev, který kandidoval jako nezávislý s podporou socialistů, na rozdíl od proevropsky laděné Cačevová se netají záměrem posílit vazby na Rusko. Podle předvolebních průzkumů za Cačevovou, označovanou za favoritku, zaostával. Bulhaři rozhodovali rovněž o tom, zda chtějí většinový volební systém či zda bude zavedena povinná volební účast.
Republika Makedonie je novým státem, který vznikl rozpadem Jugoslávie. V Evropské unii a na vícestranných mezinárodních fórech se používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Premiér Viktor Orbán avizoval stavbu další bariéry už letos v srpnu. Součástí konstrukce mají být i přístroje schopné zachytit jakýkoliv pohyb.
Zákulisní jednání i velmocenské soupeření vedou k získání nejvyššího diplomatického postu – generálního tajemníka OSN. Od ledna převezme nejvyšší funkci po Jihokorejci Pan Ki-munovi Portugalec António Guterres. Volba na něj padla i přesto, že není z východoevropského regionu, který jako jediný ještě nikdy v historii post nejvyššího diplomata OSN nezískal.
Zákon přijatý bulharským parlamentem zakazuje ženám nosit na veřejnosti závoje, šátky nebo jiné oděvy, které zahalují obličej. Zákaz se týká vládních úřadů, škol, kulturních institucí a veřejných místech určených k rekreaci. Výjimky mohou být povoleny ze zdravotních či profesních důvodů.Zákon prosadila nacionalistická Vlastenecká fronta.
Česká republika vyšle policisty, aby pomáhali Bulharsku při zvládání migrace. Po setkání se svým bulharským protějškem Rosenem Plevnelievem to v pondělí řekl prezident Miloš Zeman. Dodal, že jednání o této pomoci již podle jeho informací probíhají. Politici hovořili také o sporu českých energetických firem s Bulharskem.
