Češi sice žijí v období nebývalého bezpečí, nesmí se ale nechat ukolébat pocitem, že to tak bude napořád. Situace na Ukrajině a na Blízkém východě totiž mohou v důsledku nabourat základní demokratické principy. Shodli se na tom diskutující na úterní konferenci "Česko: Jak jsme na tom?", kde se kromě bezpečnosti řešily i otázky kvality života a úspěšnosti české společnosti v ekonomice.
Od července využilo možnosti blokovat pasy svým dětem jen málo rodičů. Ministryně vnitra je však přesvědčena, že opatření pomáhá bojovat s teroristickou hrozbou, která je podle ní pro Británii "ohromná". Úřady odhadují, že v posledních letech odcestovalo pomáhat džihádistům do Sýrie a Iráku nejméně 700 Britů.
Intervence v Sýrii je zároveň obranou Ruska proti extremismu a islamismu, shodují se ve vyjádřeních pro Aktuálně.cz arabista Dmitrij Mikulskij z Institutu orientálních studií ruské akademie věd v Moskvě a Andrej Kortunov, generální ředitel Ruské rady pro zahraniční politiku. Islámský stát je podle Mikulského pro Rusko větší hrozbou než pro USA - kvůli geografické blízkosti a také s ohledem na situaci na ruském Severním Kavkazu. Kortunov nevidí velké rozdíly mezi jednotlivými povstaleckými skupinami. Islámský stát a jiní rebelové se podle něj ideologicky shodují, byť mají jiné cíle.
V pátek turecká bojová letadla sestřelila neidentifikovaný bezpilotní letoun, který pronikl do tureckého vzdušného prostoru v blízkosti syrských hranic. "Kdyby to bylo pilotované vojenské letadlo, udělali bychom totéž," prohlásil dnes turecký premiér Ahmet Davutoglu.
Čtyři Palestinci v sobotu zemřeli při útocích na Izraelce. Izraelsko-palestinské násilí si od začátku října vyžádalo na 40 mrtvých, z nichž přes třicet byli Palestinci. Příčinou jsou spory o jeruzalémskou Chrámovou horu, významnou pro islám i judaismus.
Americký prezident Barack Obama v předvolební kampani v roce 2008 sliboval rychlé ukončení válek na Blízkém východě a návrat amerických vojáků. Ve čtvrtek ale už poněkolikáté termín stažení armády posunul, vojáci v Afghánistánu zůstanou ještě v roce 2017. Důvodem je zhoršená bezpečnostní situace a rostoucí nápor Tálibánu, jehož členům se v říjnu podařilo dobýt několikasettisícové město Kunduz. Odsunu Američanů se tak Obama z pozice prezidenta nedočká, břímě ukončení afghánské války předá na bedra svého nástupce. Afghánistán byl přitom jednou z jeho priorit.
Ke třem syrským rodinám, které do Česka dorazily v pondělí, přibudou do konce roku další dvě. V rámci projektu MEDEVAC se zde budou léčit jejich děti. První malé pacienty přijme motolská nemocnice, děti trpí srdečními vadami či svalovou dystrofií.
Syrští rebelové smazávají ruskou leteckou převahu napadáním vládních pozemních jednotek protitankovými zbraněmi. Dodávky se po ruském vstupu do války zrychlily. I přes masivní ruskou leteckou podporu tak armáda postupuje zatím pomalu. Podle informací agentury Reuters se ale chystá spolu s tisícovkami elitních íránských vojáků a také ozbrojenců Hizballáhu zahájit velkou ofenzívu na největší syrské město Aleppo. Jeho východní část mají v rukou povstalci, západní Asadův režim.
Novodobé uprchlické krize se od těch minulých liší. Změnily je technologie. Řada uprchlíků třímá v rukou smartphony, které považuje za svůj nejcennější majetek. Stahují si do nich mapy, používají GPS, kontrolují, které hranice jsou otevřené, kde vyrůstají tranzitní tábory. A komunikují s rodinami. Řada Evropanů přitom nad záběry běženců s chytrými telefony pozdvihne obočí, takhle přece uprchlík "nemá" vypadat. Důležitosti telefonů si je ale vědoma i OSN či evropské státy. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky rozdal jen syrským uprchlíkům v Jordánsku na 33 000 SIM karet. Evropské země v uprchlických táborech budují dobíjecí panely.
Motolská nemocnice v pondělí přijme do péče čtyři syrské děti. Do Česka přiletí se svými rodiči a sourozenci, celkem půjde o 21 lidí. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček neuvedl, s čím se budou děti v Česku léčit, vyloučil ale možnost rozšíření některého z infekčních onemocnění. Děti budou lékaři doočkovávat podle českého očkovacího kalendáře.
Podle zářijového průzkumu CVVM nechce uprchlíky vůbec přijmout polovina Čechů, naopak jednoznačně pro přijetí a integraci jsou jen 4 procenta obyvatel. Nejvíce by dotazovaným vadili žadatelé z Blízkého Východu a Afriky, mírnější jsou k migrantům z Ukrajiny. Ještě negativnější postoj zastávají vůči uprchlíkům Slováci, Poláci jsou naopak vstřícnější.
Syrská armáda po týdnu ruských náletů přešla do ofenzívy proti rebelům. Útok se podle svědků odehrává s ruskou leteckou podporou. Cílem je dobýt zpět území v provinciích Hamá a Idlíb, která režim ztratil. Povstalci potřebují protiletadlové zbraně, ale USA ani muslimské země jim je zatím nedaly. Kvůli bezpečnostním rizikům.
Spojené státy a NATO registrují velký přesun ruských vojáků, děl a raketometů do Sýrie. Může jít o přípravu na ofenzivu proti povstalcům, ve které budou ruské jednotky podporovat přímo na bojišti syrskou armádu. V Rusku se hovoří o příchodu "dobrovolníků" do Sýrie.
Ukrajinská opozice útočí na prezidenta Porošenka. Vytýká mu diktátorské sklony, potírání svobody slova a korupci. Vyhrocení politické debaty dokonce vedlo ke zrušení populární politické talkshow na jednom z nejsledovanějších ukrajinských kanálů. Nervozita a radikalizace opozice navíc přihrává ruské propagandě. Vládní koalice se fakticky rozpadla kvůli nedávnému hlasování o ústavních reformách a prezident má co dělat, aby si v parlamentu zajistil potřebný počet hlasů.
Nyní pětačtyřicetiletá Sally Ann Jonesová, někdejší zpěvačka nepříliš známé punkrockové kapely Krunch, je vdovou po šéfovi kybernetické jednotky Islámského státu, kterého letos v srpnu zabil americký dron. Podle některých zdrojů z Washingtonu se žena původem ze Spojeného království snaží svého manžela nahradit. Dostala by se tak mezi nejvýše postavené ženy v organizaci. Američané ale pochybují, že má k takové roli dostatečné předpoklady.
Rusko se vstupem do války de facto přihlásilo do koalice, kterou tvoří spolu s Asadem, Íránem a libanonským hnutím Hizballáh. Sunnitské země - zejména Saúdská Arábie a Turecko - nejspíše dodají více zbraní povstalcům, které Rusové bombardují na severozápadě Sýrie a kteří nepatří k Islámskému státu. Putin chce jednoznačně zabránit pádu Asadova režimu, ale není jasné, jaké s ním má další plány. Úplně zničit ozbrojenou opozici proti režimu ale bude sotva možné, byť jí Spojené státy zřejmě vojensky nepomohou.
Světové mocnosti se podle izraelského premiéra nechaly Íránem obalamutit a uvěřily jeho slibům. Když teď Írán dostane peníze a zbraně, budou jeho sousedé v ohrožení. Izrael se však prý postará o to, aby Íránci nikdy nedisponovali jadernou zbraní. "Sedmdesát let po vraždě šesti milionů Židů slibuje Írán, že znovu zavraždí šest milionů Židů, že zničí moji zemi a vyvraždí můj lid. A co dělá tato instituce? Vůbec nic," kritizoval Netanjahu OSN.
Během čtvrtka Rusové provedli třicet náletů na cíle v severozápadní Sýrii. Tu mají v rukou povstalci, kteří bojují proti režimu Bašára Asada, ale nehlásí se k Islámskému státu. Podle opozice jsou oběťmi středečních náletů jen civilisté. Americká vláda stojí před otázkou, jak reagovat, když Rusko hovoří o bombardování Islámského státu, ale útočí i na skupiny, které spolupracují s USA. Do válkou zmítané země údajně dorazily stovky vojáků z Íránu.
Rusko zaútočilo na několik míst v Sýrii. Zřejmě ale ne na Islámský stát, ale na jiné povstalce, kteří ohrožují režim Bašára Asada. Bohuslav Sobotka chce počkat na informace zpravodajských služeb. Americký ministr zahraničí Kerry: Útočí-li Rusko na někoho jiného než na Al-Káidu nebo Islámský stát, je to znepokojivé.
Přední světový klimatolog a zakladatel a ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatu Hans Joachim Schellnhuber před zaplněným sálem na Akademii věd v Praze prohlásil, že do 200 let se naše planeta oteplí o osm stupňů Celsia. Zabránit tomu můžeme změnou hospodářství. Upozornil například na nutnost snížení spotřeby energie a využívání obnovitelných zdrojů. Fosilní paliva podle něj musí zůstat v zemi.
