Turecko a Saúdská Arábie - hlavní spojenci rebelů a syrské opozice - navrhují, aby rakety dodané do Sýrie měly omezenou životnost nebo aby je bylo možné lokalizovat a sledovat, zda neopustily vymezené území v Sýrii.
Spojené státy uvažují, že nasadí do boje proti tzv. Islámskému státu 250 členů speciálních jednotek, které pomůžou místním složkám v boji. Konečné slovo k návrhům na vyslání bude mít prezident Barack Obama.
Irácká armáda postupuje do centra města Hít nedaleko Bagdádu. Civilisté prchají a jsou převáženi do provizorních táborů. Dvacet tisíc obyvatel je ale obklíčeno spolu s džihádisty.
Americký prezident Barack Obama na summitu o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu uvedl, že jaderné riziko se podle něj výrazně snížilo. Zároveň však vyjádřil obavu, aby se k jaderným zbraním nedostali teroristé. "Není pochyb o tom, že pokud by se tito šílenci dostali k jaderné bombě nebo jadernému materiálu, použili by ho, aby zabili co nejvíce lidí," uvedl na adresu Islámského státu. Za Českou republiku se summitu účastní premiér Bohuslav Sobotka, chybí zde však zástupci Ruska.
Dneškem vstupuje Sýrie do šestého roku války. Masové demonstrace za demokratizaci režimu Bašára Asada postupně nahradila regulérní občanská válka provládních jednotek a roztříštěné opozice. Za patové situace v Radě bezpečnosti OSN na moci postupně získaly radikální skupiny, mnohdy financované zahraničními aktéry. Konflikt se přeměnil v sektářské vraždění. Rozlehlá území v Sýrii a Iráku dnes kontrolují džihádisté. USA, Rusko a další státy spustily nálety. Ze Sýrie prchly miliony lidí.
Izraelské letectvo podniklo dnes ráno několik náletů na základny radikálního palestinského hnutí Hamas v Pásmu Gazy. Podle agentury AFP přišlo o život desetileté dítě, které bylo před jednou z budov. Zranění utrpěli jeho sourozenci: šestiletá holčička a 13letý chlapec, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Izrael reagoval na páteční odpálení několika raket na své území z Pásma Gazy. Tyto útoky zřejmě nezpůsobily vážnější škody. Hranice Izraele s Pásmem Gazy byla v posledních měsících až na několik násilných protestů klidná.
Omar Šíšání byl nejvyšším velitelem operací Islámského státu, de facto náčelníkem generálního štábu organizace. Zřejmě je po americkém náletu těžce zraněn. Vymyslel taktiku, kterou IS nyní při ofenzívách používá. Jde o prolamování obranných linií pomocí takzvaných vozidlových bomb. Nákladních automobilů nebo cisteren naplněných výbušninami a řízených sebevražednými útočníky.
Útoky by směřovaly až na 40 cílů ve čtyřech různých oblastech Libye. Cílily by zejména na velitelství, výcviková centra a muniční sklady skupin, které jsou loajální k teroristickému hnutí Islámský stát (IS). Spojené státy nicméně před širším vojenským zapojením upřednostňují nejprve politické řešení. Boj proti džihádistům v Libyi komplikuje fakt, že Libye je rozdělená na dvě části, jejichž vlády jsou vůči sobě nepřátelské.
Lidé v syrském Aleppu si díky křehkému příměří mohou vyzkoušet, jaké je to žít "v takřka normálním městě". Méně bojů, méně ostřelování. Do ulic se dokonce vrátily i protivládní demonstrace, které před více než pěti lety odstartovaly povstání, které přerostlo v občanskou válku. Aleppo je od poloviny roku 2012 rozdělené do několika částí, podle toho, kdo kontroluje kterou čtvrť. Ani zde ale nynější příměří neplatí stoprocentně. A lidé mají strach, že brzy skončí úplně.
Podle zprávy Bezpečnostní informační služby je Česká republika tranzitní zemí pro lidi, kteří se chtějí přidat k Islámskému státu (IS). Džihádisté cestují přes Prahu, aby se vyhnuli odhalení. Podle premiéra Bohuslava Sobotky ale funguje tranzit i opačným směrem, a to z Blízkého východu přes ČR na západ. Muslimská komunita v ČR je podle mluvčího BIS Jana Šubrta neradikální a nemilitantní, obává se ale vlivu zahraničních islamistů, kteří by mohli některé členy zradikalizovat.
Celá Sýrie se ocitla bez elektřiny. S odvoláním na ministerstvo energetiky o tom informovala státní média. Příčiny rozsáhlého blackoutu zatím nejsou známy. Výpadky elektřiny jsou v Sýrii kvůli válce časté, v mnoha oblastech elektřina funguje jen několik málo hodin denně. Případy, kdy by byla mimo provoz celá rozvodná síť, jsou ovšem výjimečné, připomíná agentura AP. "Elektrická síť byla přerušena ve všech provinciích," napsala agentura SANA. Jak média informovala o něco později, přívod elektřiny se postupně dařilo obnovovat. Na původním stavu jako před výpadkem by elektrická síť měla být do půlnoci, uvedlo ministerstvo energetiky. Syrské úřady nijak nevysvětlily, co za zhroucením sítě stálo.
V Libyi byli zastřeleni dva lidé, pravděpodobně Italové, kteří byli loni ve skupině čtyř unesených italských občanů. Podle svědka, jehož citovala agentura ANSA, je použili radikálové z hnutí Islámský stát (IS) jako lidské štíty v boji. Italské ministerstvo zahraničí oznámilo, že těla ještě nebyla předána. Na to, že jsou to unesení Italové, úřad usuzuje ze snímků obětí středečních bojů v západolibyjské Sabrátě. "Mohou to být dva ze čtyř italských zaměstnanců stavební firmy Bonatti, kteří byli uneseni v červenci 2015," oznámilo ministerstvo. Mrtvými by podle něj mohli být Fausto Piano a Salvatore Failla, tyto informace se ale stále ověřují. Rodiny obou mužů už byly informovány.
Džihádistický vůdce Ahmad Mahdí Faki před Mezinárodním trestním soudem v Haagu čelí obvinění, že řídil ničení budov z patnáctého století a tisíců vzácných rukopisů během občanské války v africkém Mali, čímž se dopouštěl válečných zločinů. Na úterním prvním slyšení se rozhoduje především o tom, jestli je dost důkazů pro zahájení procesu. Pokud ano, půjde o přelom, protože doposud soudily ničení památek jen jednotlivé země.
Bulharský list Trud s odvoláním na spolehlivý zdroj v celní správě uvedl, že se na čerpacích stanicích v zemi prodává benzin pocházející od radikálního hnutí Islámský stát (IS). Úřad pro boj s organizovaným zločinem (GDBOP) a tajná služba DANS podle Trudu potvrdily, že v hlavním městě Sofii a v dalších 15 oblastech země se provádějí speciální prověrky. Informaci o palivu pocházejícím od IS odmítly úřady komentovat.
Listopadové teroristické útoky v Paříži otřásly nejen Francií, ale celou Evropou. Zejména pak státy na západě "starého kontinentu". Francie, Německo i Británie nabírají nejen stovky až tisíce nových policistů, ale i zpravodajců a hledají cesty, jak zabránit radikálům v útoku. A lidem v cestě k radikalizaci. Online deník Aktuálně.cz nabízí přehled bezpečnostních opatření, která vybrané evropské státy kvůli hrozbě terorismu přijaly.
Lidé ve městě ovládaném dva roky Islámským státem se vzbouřili. Životní podmínky jsou podle zpráv přicházejících z neprodyšně uzavřeného města nesnesitelné. Nakrátko ovládli severní předměstí, ale džihádisté vzpouru potlačují a masivně zatýkají. Po dobytí Ramádí iráckou armádou je Fallúdža posledním velkým opěrným bodem IS západně od Bagdádu.
Turecko ostřeluje na severu Sýrie Kurdy, se kterými spolupracují Spojené státy i Rusko. Zároveň se do konfliktu chce více zapojit Saúdská Arábie. Vládní jednotky zatím - za podpory Íránu a ruského bombardování - postupují kolem Aleppa. Ruský premiér Dmitrij Medveděv varuje před dlouhým konfliktem. Nová studená válka už podle něj nastala.
Podle lednových průzkumů se postoj Čechů k přijímání uprchlíků z válkou postižených zemí značně ochladil. Oproti září se počet těch, kteří by migranty nepřijímali vůbec zvýšil o 15 procent na současných 65 procent. "Přátelštější" postoj k uprchlíkům zastává z Visegrádské čtyřky polská nebo maďarská veřejnost. Mírnější postoj mají Češi k ukrajinským uprchlíkům.
Britský ministr zahraničí Philip Hammond na mnichovské bezpečnostní konferenci varoval před nebezpečím náboženského fundamentalismu. Podle něj ho neodstraní ani porážka radikálního hnutí Islámský stát. Problém je potřeba řešit ve spolupráci s muslimskými zeměmi.
"Jestliže bude existovat určitá strategie boje proti Islámskému státu, pak by Turecko a Saúdská Arábie mohly podniknout pozemní operaci," oznámil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu. Rijád již poslal na tureckou základnu své vojenské letouny, které mají pomoci v boji s radikály.
