Pražské Divadlo Na zábradlí zinscenovalo korespondenci současných francouzských intelektuálů, spisovatele Michela Houellebecqa s filozofem Bernardem-Henri Lévym. Ztotožňuje je mimo jiné s postavami z Čekání na Godota, jejichž jediným smyslem zůstává donekonečna opakovaný dialog. Hrdinové slovy zahánějí samotu a projevují zhnusení nad stavem světa i sebou samými. Je to mrazivě úchvatná podívaná.
Svět se definitivně změnil. Intelektuálové už nejsou ani avantgardou lidstva, ani přecitlivělými jedinci upozorňujícími na možná společenská nebezpečí, nýbrž "osinou v zadku civilizace". Vadí, jednoduše vadí, protože svým věčným přemýšlením a angažovaností narušují pohodový klid samovolně běžícího systému. Stávají se "veřejnými nepřáteli", s nimiž je potřeba zatočit jako s nepříjemným hmyzem.
Existuje literatura, která čtenáře povzbuzuje, a pak existují knihy jako ta, která v českém překladu právě vyšla francouzskému filozofovi Bernardu-Henrimu Lévymu. Nešetří nikoho. Na necelých 100 stranách eseje o pandemii koronaviru kritizuje prakticky všechny za všechno, co letos udělali.
