Příslušníci amerických ozbrojených sil, kteří vyjadřují odlišnou identitu od svého biologického pohlaví, nemohou splňovat podmínky pro vojenskou službu. Stojí to v exekutivním příkaze, který v noci z pondělka na úterý vydal americký prezident Donald Trump.
Ani pět let poté, co se bez soutěže nakoupily radary MADR za 3,5 miliardy, se nedaří zprovoznit čtyři z osmi zakoupených systémů. Aby tak vojáci neztratili kontrolu nad českým vzdušným prostorem, musí udržovat v chodu zastaralé sovětské radiolokátory, které měly už před čtvrtstoletím skončit ve šrotu. Praha tak tlačí na Izrael, aby tohle bezpečnostní riziko vyřešila. Zatím bezúspěšně.
Obrněná vozidla Pandur, která si v roce 2009 koupila Česká republika, jsou v polovině své životnosti a zastarávají. A obrana tak už více než rok přemítá, jak a jestli vůbec je za několik miliard zmodernizovat. Stále zřetelněji se navíc mluví o tom, že 107 pandurů, kvůli nimž skončil na 2,5 roku za mřížemi lobbista Marek Dalík, může ve výzbroji české armády nahradit úplně jiné vozidlo.
"Je velmi těžké porazit velmoc, která je velká nejen rozlohou, ale má i 140 milionů obyvatel a je jadernou mocností," říká v rozhovoru pro Spotlight brigádní generál v záloze František Mičánek. Typ státu, jako je Ruská federace, podle něj nelze porazit čistě vojensky. Konflikt by se měl ale ukončit tak, aby ani jeden ze států neodešel s pocitem poražení.
Příběhy Rusů, kteří hledali civilní zaměstnání, ale lstí je nalákali do armády, stále přibývá. Kreml kvůli rostoucím lidským ztrátám své agrese na Ukrajině pozměnil strategii náboru. Podle ruského nezávislého portálu Cholod využívá manipulaci, zastrašování i falešné inzeráty, kvůli kterým pak často na frontě končí lidé, kteří tam vůbec nechtěli.
Ukrajinští vojáci vedou podle bezpečnostního analytika a vládního koordinátora strategické komunikace Otakara Foltýna zatím víceméně úspěšnou opotřebovávací válku, kterou ale bez pomoci Západu rychle prohrají. Sám upozorňuje, že pomáhat napadené zemi je i v českém zájmu, i když za svá slova čelí často tvrdé kritice a výhružkám. "O sebe se nebojím, spíš o duši národa," říká ve Spotlightu.
Na české obranné výdaje měla jít v roce 2024 poprvé po devatenácti letech dvě procenta hrubého domácího produktu. Jen rozpočet ministerstva obrany činil 151 miliard korun, což je meziročně o čtyřicet miliard víc. Utratit obrovský balík však pro resort Jany Černochové (ODS) vypadá jako poměrně náročný úkol, a tak ministerstvo stejně jako dřív musí loni nevyužité peníze převést do dalšího roku.
Byť jde do obrany daleko víc peněz než před pár lety a rychle se nakupuje moderní technika, otázka je, jestli ji bude mít kdo obsluhovat. Uplynulý rok ukázal, že nábor mladých posil představuje pro české ozbrojené síly velmi bolestivou věc. Nezlepšuje se ani přesto, že se jím vedení armády prioritně zabývá už mnoho let a investují se do něj nemalé sumy.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka říká, že pokud směrem k armádě zaznívají zavádějící informace, je téměř jeho "povinností" uvést je na pravou míru. Reaguje tak na slova ministryně obrany Jany Černochové (ODS) z rozhovoru pro Aktuálně.cz. Ta Řehkovi vytkla, že nemá komentovat slova poslanců. "Zodpovídám za armádu, takže se logicky vyjadřuji k tématům, která se jí týkají," oponuje Řehka.
"Nepřišla jsem se na ministerstvo obrany bát, ale konečně modernizovat armádu," říká ministryně Jana Černochová (ODS) v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Armáda sice nakupuje novou techniku za desítky miliard, stojí ale před otázkou, kdo ji bude používat. Říká také, co se na Ukrajině stane po nástupu Trumpa, jaké problémy jsou v kontraktech s Izraelem nebo jak vnímá spor s náčelníkem generálního štábu.
Velel českým stíhačům, když v roce 2004 odstavovali nevyhovující migy a přebírali nové gripeny. A byl také jedním z prvních Čechů, kteří na švédských supersonicích létali. Možná i proto se Jiří Verner po odchodu z armády stal šéfem českého zastoupení firmy Saab, výrobce gripenů. Ovšem poté, co obrana rozhodla místo nich pořídit americké F-35, Verner v Saabu podle zjištění Aktuálně.cz skončil.
Ministerstvo obrany přiznalo, že jednání o prodloužení pronájmu gripenů se nevyvíjí dobře. Už proto chystá záložní variantu, aby se české nebe po roce 2027 neocitlo bez nadzvukového letectva. S nabídkou na ochranu vzdušného prostoru podle ministryně Jany Černochové přišlo Německo i Polsko, možností jsou i nové slovenské F-16.
Měsíc před osmnáctými narozeninami opustil kyjevský rodák Roman Bileckyj svou rodinu a nastoupil do vlaku odjíždějícího na západ, aby utekl z Ukrajiny před vyhlídkou na účast v zoufalé válce. "Odkládal jsem to rozhodnutí až do úplného konce," řekl agentuře Reuters ze studentské koleje na Slovensku, kam v únoru odcestoval. "Byla to jednosměrná jízdenka," dodal.
Advokát vojenského instruktora, který je v podezřelý z toho, že postřelil při výcviku v Keni tamního vojáka, chce v případu nechat vyslechnout ministryni obrany Janu Černochovou (ODS). Důvodem je podezření, že ministryně protiprávně úkolovala vojenské policisty, vyplývá z vyjádření advokáta Radka Ondruše, informoval server Seznam Zprávy.
Ministerstvo obrany před pár týdny podepsalo s brazilskou firmou Embraer nákup dvou dopravních letounů C-390 za necelých čtrnáct miliard korun. Zaplatilo i za to, aby obě letadla mohla fungovat jako létající tankery. Bojové stroje F-35, které se mají stát do roku 2035 hlavní silou českého letectva, ovšem z embraerů tankovat nedokážou.
Několikaměsíční spor mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Karlem Řehkou nedávno oživil incident, kdy český voják na výcviku v Keni postřelil afrického kolegu. Šéfka resortu se totiž o situaci dozvěděla s několikadenním zpožděním. "Obvykle se ministryně od armády i ty nejmenší malichernosti dozvídá ihned," říká redaktor Aktuálně.cz Ondřej Stratilík
Satirické stránky Armáda ČR - memes si utahují z prázdných výstrojních skladů či nedostatečné výbavy ozbrojených sil. Sami vojáci si v jeho e-shopu kupují humorné i kritické nášivky a nálepky. Spolupráce projektu s ministerstvem obrany ale skončila. Memorandum podepsané letos v březnu resort před několika týdny vypověděl. Důvodem jsou "nepřípustné" memy.
Česká armáda se chce i kvůli ruské válce proti Ukrajině vybavit stovkami malých průzkumných dronů. Přestože původně počítala s tím, že první multikoptéry dostane už v příštím roce, zakázka ještě není ani vypsaná a nyní se počítá až s rokem 2026. Přípravy tohoto kontraktu zajímají i poslance, předvolali si zástupce ministerstva obrany a armády.
Že Česko bude na obranu dávat dvě procenta hrubého domácího produktu, je závazek vůči NATO a od loňska i povinnost daná zákonem. Ministerstvo Jany Černochové si poměrně citelně přilepšuje miliardami z rozpočtů jiných státních úřadů a organizací, aby onu dvouprocentní hranici i příští rok splnilo. A to přitom stále hlasitěji zaznívá, že na obranu by mělo jít daleko víc peněz.
Ani osmatřicet měsíců, tedy více než tři roky od podpisu strategické zakázky nestačilo k tomu, aby česká armáda dostala alespoň první prototyp objednaných houfnic Caesar. Ministerstvo obrany už přitom do Francie poslalo několik miliard korun. Okolnosti zakázky kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad.
