V pondělí večer se v Bílém domě ve Washingtonu nejprve setkal americký prezident Donald Trump se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, poté se k oběma státníkům připojili evropští lídři. Trump pak během přerušené schůzky volal s ruským prezidentem Putinem. O tom, jak a jestli se svět po schůzce přiblížil k míru (a nejen o tom), mluví ve Spotlight News odborník na Rusko Filip Scherf.
"Co bychom řekli matkám těch, kteří tu padli?" ptá se Ruslan, 46letý voják, který žil a pracoval v České republice, ale vrátil se na Ukrajinu bojovat. Se svou jednotkou rozvědky 10. horské brigády má jasno - když se dozvěděli o Putinově požadavku, aby Ukrajina odevzdala Rusku neokupovanou část Donbasu, postavili se všichni proti.
Na schůzce Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedojde k podpisu nové mnichovské dohody ani se neodehraje druhá Jalta. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí ruský politolog a historik žijící v Česku Sergej Medveděv. Podle něj má před schůzkou navrch Putin, protože dokáže s Trumpem snadno manipulovat. Na základně Anchorage nedojde ani k dohodě o míru, ten podle Medveděva může zajistit jen Ukrajina.
Většina ruské společnosti je nadšená z chystaného setkání prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle novináře Jiřího Justa se obyčejní Rusové těší nejen na to, že přinese konec války na Ukrajině. Fantastické pro ně také je, že ke schůzce dojde na Aljašce.
Až překvapivě srdečné bylo jednání vyslance Donalda Trumpa Steva Witkoffa v Moskvě, popisuje přímo z ruské metropole spolupracovník Aktuálně.cz a novinář Jiří Just. A to i přesto, že Trump hrozí přísnými sankcemi, pokud ruský prezident Vladimir Putin do pátku neuzavře na Ukrajině příměří.
Je nutné odlišovat podporu vládě a prezidentu Volodymyru Zelenskému od podpory samotné Ukrajiny, zdůrazňuje český zmocněnec ministerstva zahraničních věcí pro východní partnerství David Stulík. A rozhodnutí prezidenta podřídit dva klíčové protikorupční úřady generálnímu prokurátorovi je ohrožením strategické priority Ukrajiny, vysvětluje v rozhovoru s Matyášem Zrnem.
Zavládne na Ukrajině v dohledné době mír? Nebo zemi čekají další měsíce a roky války? Zkrotit Vladimira Putina se nedaří ani staronovému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, ani lídrům evropských zemí. Jak to v zemi, jež se čtvrtým rokem brání ruské agresi, aktuálně vypadá, na místě už poněkolikáté sleduje šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno.
Rusko nasadilo v noci ze čtvrtka na pátek k útoku na Ukrajinu na 540 dronů. To je nejvíc od začátku vojenské invaze. "Něco takového jsem mimo frontu ještě opravdu nezažil," komentuje přímo z Kyjeva šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno. Masivní útok začal před půlnocí a trval sedm hodin.
Spojené státy se přidaly k Izraeli a zaútočily na íránská jaderná zařízení. Odborník na Blízký východ Josef' Kraus tvrdí, že většina Íránců má strach z budoucnosti.
"Určitě to znepokojuje Moskvu i ruské experty," říká k americkým a izraelským úderům na Írán novinář a politolog Jiří Just. V rozhovoru pro Spotlight News popsal, jak špičky Kremlu vnímají napjatou situaci v regionu a jaké to bude mít pro režim ruského prezidenta Vladimira Putina důsledky.
"Izraelská armáda si pro útok na íránská jaderná zařízení nemohla vybrat lepší den než pátek třináctého," tvrdil s mírnou nadsázkou bezpečnostní analytik a bývalý zpravodajský důstojník Jaroslav Kuchyňa. Nyní bude podle něj záležet hlavně na tom, co ve skutečnosti Izrael zničil, aby Teheránu zabránil v dokončení jaderné bomby.
Za chvíli budeme muset do krytu, íránské drony přiletí zhruba za dvacet minut, popisuje přímo z Tel Avivu česká velvyslankyně Veronika Kuchyňová Šmigolová v rozhovoru, který s ní šéfredaktor Matyáš Zrno natáčel krátce po deváté hodině. Řekla bych, že většina lidí přijala útok klidně a trochu s úlevou, v posledních dnech napětí rostlo a bylo jasné, že k vojenské operaci bude muset dojít, upřesňuje.
Ukrajinská armáda zveřejnila svůj odhad ruských ztrát – počet padlých a raněných ruských vojáků podle nich překročil milion. Pro Rusy nejsou velké ztráty zatím problém, tvrdí bezpečnostní analytik Jan Kofroň. "Vzhledem k tomu, jaký styl boje praktikují, jsou v relativně komfortní situaci, protože jsou schopní ty ztráty nahrazovat," říká.
Pořád se to stává a stávat bude, apelovat můžeme pouze na okolí střelce, aby si všímalo, co se kolem děje, a nebát se oznámit podezřelé dění, říká k úterní tragické střelbě ve škole ve Štýrském Hradci bezpečnostní expert Zdeněk Charvát. Je to pořád dokola to samé, opět šlo o šikanovaného studenta, tvrdí v rozhovoru pro Spotlight News.
S nově zvoleným konzervativním prezidentem Karolem Nawrockim se stávající polské vládě nebude panovat snadno, domnívá se bývalý velvyslanec České republiky v Polsku Jan Sechter. Připomíná, že k přehlasování prezidentského veta potřebuje v Polsku vláda třípětinovou většinu.
O víkendu zaútočila Ukrajina hned na čtyři základny ruského strategického letectva. Jedna z nejpovedenějších akcí ukrajinských tajných služeb, která patrně vejde do učebnic moderního válčení, ale nebude mít na situaci na frontě příliš velký vliv. I o tom hovořil ve Spotlight News politický geograf a bezpečnostní analytik Jan Kofroň.
"Rusko zbrojí obrovským tempem, vyrábí munici, jaká nebyla v posledních desetiletích k vidění. Vyrábí čtyřikrát více munice než NATO," prohlásil minulý týden generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Proč tomu tak je, vysvětlil ve Spotlight News zmocněnec české vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
"To, co teď říká Donald Trump, to není vyhlášení cel, to je jenom vyjednávací taktika," říká ekonom Petr Bartoň. Podle něj jde o poslední výstřel, kdy "zastrašuje protivníka", a pravděpodobnost zavedení 50% cla pro Evropskou unii od začátku června je mizivá.
Kromě lidí z bývalých sovětských republik se mnou ve frontě na úřadě pro cizince stálo dost Afričanů a Číňanů, svěřil se na síti X spolupracovník Aktuálně.cz žijící v Moskvě, Jiří Just. "Afričané se tu objevují díky velké družbě mezi Ruskem a Afrikou. Pro Rusko je Afrika nový Klondike," glosuje host Matyáše Zrna.
V Polsku proběhlo první kolo prezidentských voleb. Do dalšího klání postoupil z prvního místa liberální starosta Varšavy Rafal Trzaskowski, který změří své síly s konzervativcem Karolem Nawrockým. Politický analytik žijící v Polsku Jan Lupoměský připomíná, že letošní vítěz prvního kola byl velice blízko prezidentskému mandátu už po minulých volbách.
