Tálibán je vyzbrojený jako nikdy dřív. Radikální islamistické hnutí mívalo staré sovětské zbraně a výzbroj, kterou nakoupilo či dostalo v Tádžikistánu, Íránu a Pákistánu. Po vítězném tažení Afghánistánem letos v srpnu mu ale během několika dnů padly do rukou moderní zbraně, kterými Spojené státy roky zásobovaly afghánskou armádu.
Většina Afghánců evakuovaných do České republiky by si představovala svoji budoucnost v Česku, protože se zemí nějakou formou spolupracovali. Na pondělní tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Úřady s Afghánci stále vedou pohovory.
Tálibán bude možná o něco umírněnější, než byl v devadesátých letech, ale zůstane i pro většinu muslimů ve světě extremistickým hnutím. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká přední český odborník na islám a jeho dějiny Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR.
Šokující návrat Tálibánu k moci obrátil znovu pozornost na Afghánistán. Svět řeší, jestli se tak rychlý pád Kábulu dal očekávat a kdo je za něj odpovědný. Vyzkoušejte si v našem kvízu, co víte o této zemi s bouřlivou historií, přítomností a nejspíš i budoucností.
Desetitisíce Afghánců, kteří spolupracovali se Západem a od nového režimu Tálibánu jim hrozilo velké nebezpečí, se dostaly speciálními armádními lety pryč ze země. Nové dočasné útočiště našli v evropských evakuačních centrech.
"Za Českou republiku říkám, v žádném případě neuznávejme Tálibán. Ale to, že nějakým způsobem bude potřeba komunikovat s Tálibánem, to je prostě zřejmé," uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Tálibán v úterý oznámil složení dočasné vlády více než tři týdny poté, co se za odchodu zahraničních vojsk zmocnil kontroly nad Afghánistánem.
Když Biden odůvodňoval odchod z Afghánistánu, uvedl, že tahle válka už nemá pro Američany ospravedlnění, že nestojí za jediný další život amerického vojáka. A také uvedl, že základních cílů bylo dosaženo, že Afghánistán už není zázemím teroristů. Teď ale teroristé v Afghánistánu zabili třináct Američanů.
Několik dní obcházela kábulské letiště hrozba krveprolití. Americká rozvědka měla informace, že na vojáky a Afghánce, kteří čekají na evakuaci letadly kvůli převzetí moci Tálibánem, chtějí zaútočit teroristé. Ve čtvrtek večer se to stalo.
Příbuzné vojáků, kteří zahynuli v Afghánistánu, v těchto dnech sužuje otázka: Nebyla oběť našich nejbližších zbytečná? "Dost je to trápí," přiznává válečný veterán Miloš Prášil, který je s pozůstalými po svých kamarádech v kontaktu. "O smyslu oběti svých manželů či synů většinou nepochybují. Odvedli tam obrovský kus práce. Afghánistán už nebude takový, jako když tam řádila al-Káida," dodává.
Před čtrnácti lety ho v Afghánistánu zavalila lavina. Přišel přitom o nejbližšího kamaráda a dalšího ztratil při sebevražedném útoku teroristů. Válečný veterán Miloš Prášil nyní po dobytí Kábulu Tálibánem vnímá i sílící pocity zmaru těch, jimž v Afghánistánu padli manželé, tátové, synové či bratři. "Avšak všichni, s nimiž jsem ve styku, přesto věří, že oběť jejich nejbližších nebyla marná," říká.
Jedná se pravděpodobně o sebevražedného útočníka, IS nebo Al-Káida se nabízejí jako pachatelé. Američané chtějí evakuaci co nejdříve skončit, ale v okolí letiště se shromažďují lidé, kteří prostě doufají, že se dostanou do letadel, i když nemají nárok, nepodaří se evakuovat všechny, říká analytik z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.
Sedmnáctiletý Zakí Anvarí z Afghánistánu měl o svém budoucím životě jasno. Člen mládežnické reprezentace se chtěl živit fotbalem a zastavit ho nemohl ani Tálibán. Když radikální hnutí dobylo metropoli Kábul, rozhodl se ze země utéct. Anvarí byl jedním z mužů, kteří se pokusili držet letadel vzlétajících ze země, ale neudrželi se a spadli. Jeho smrt viděly na internetu miliony lidí.
Okolím kábulského letiště otřásly dvě exploze. Téma pro analytika Břetislava Turečka. Pověřený ředitel BIS Michal Koudelka odmítl prezidentovo obvinění z nezákonné činnosti. Hostem je poslanec za hnutí ANO Robert Králíček. Německý prezident Steinmeier navštívil Česko. Téma pro Jiřího Padevěta. A na závěr ještě předvolební rozhovor s Jakubem Olbertem z hnutí Otevřeme Česko.
Afghánistán nemá moře, ale momentálně se v něm politicky nachází ostrov odporu proti Tálibánu. Pandžšírské údolí severně od Kábulu kontroluje dvaatřicetiletý velitel Ahmád Masúd. Nositel příjmení, které svět už v minulých afghánských válkách často skloňoval. Jeho otcem byl slavný velitel Ahmád Šáh Masúd, přezdívaný Lev z Pandžšíru.
Severoatlantickou alianci rychlý pád Afghánistánu do rukou radikálního hnutí Tálibán překvapil, připouští český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Stažení vojsk ze země v rozhovoru pro Aktuálně.cz označuje za "plánovaný krok s neplánovaným finálním provedením". Propagaci lidských práv nebo zajišťování lepší budoucnosti pro mladé Afghánce by podle něj mohla převzít například EU.
Zatímco mu nad hlavou létaly kulky Tálibánu, podařilo se mu přes kontrolu na letišti do bezpečí provést 130 Afghánců. Mnohé z nich díky tvrzení, že jde o zaměstnance ambasády, ač šlo o spolupracovníky české armády. Na podobnou akci se nedá připravit, říká kapitán jednotky české vojenské policie KAMBA v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál, který z důvodu bezpečnosti nezveřejnil jeho jméno.
Na Západě panuje nervozita, že Tálibán po ovládnutí Afghánistánu opět může poskytnout útočiště al-Káidě a jiným teroristům. Britský ministr obrany Ben Wallace už upozornil, že pokud by se tak stalo, jejich armáda se do země vrátí. Islamisty před rozšiřováním svého vlivu za hranice Afghánistánu varoval i ruský prezident Vladimir Putin.
Po pádu Afghánistánu do rukou Tálibánu pohltily Evropu obavy z nové migrační vlny na kontinent. Záběry tisíců Afghánců snažících se dostat na kábulské letiště ve snaze uprchnout ze země oživily vzpomínky na rok 2015, kdy do Evropy během několika měsíců připlulo po moři více než milion běženců, směřujících z válkou zmítané Sýrie.
Josef Kraus je expertem Masarykovy univerzity a Univerzity obrany na islámský radikalismus, terorismus, zpravodajské služby či bezpečnostní a vojenskou politiku. Na vaše dotazy odpovídal v on-line rozhovoru Aktuálně.cz.
Jedním z důvodů, proč se prezident Joe Biden rozhodl k rychlému odchodu z Afghánistánu, byla snaha uvolnit si ruce k řešení vnitropolitické agendy. Rychlý pád Kábulu zpět do rukou Tálibánu se ale pro něj nyní stal nejtěžší domácí krizí od nástupu do úřadu.
