Nemocnice provozovaná organizací Lékaři bez hranic (MSF) se terčem náletu stala počátkem října, zemřelo při něm 22 civilistů, 12 z nich byli pracovníci MSF. Analytici se o nemocnici zajímali, protože se domnívali, že zařízení využívá jistý pákistánský agent ke koordinaci aktivit radikálního hnutí Tálibán. Zatím však není jasné, jestli o nemocnici věděli i velitelé, kteří útok schválili.
Uprchlická krize má první oběť střelby na hranicích Evropské unie. Policista ve čtvrtek před půlnocí zastřelil na jihovýchodě Bulharska afghánského běžence. Policie zastavila skupinu zhruba padesáti Afghánců u města Sredec, vzdáleného třicet kilometrů od turecké hranice, kterou migranti překročili. Ministerstvo vnitra uvádí, že při pokusu skupinu zadržet a převést do detenčního centra kladli někteří Afghánci odpor a policisté několikrát varovně vystřelili do vzduchu. Jednak kulka však zasáhla muže do krku, zemřel při převozu do nemocnice. Bulharský premiér Bojko Borisov zprávu obdržel na summitu Evropské unie v Bruselu a okamžitě se letadlem vrátil domů.
USA zpomalí stahování svých vojáků z Afghánistánu. V projevu to oznámí americký prezident Barack Obama. Novinářům to potvrdily zdroje z americké vlády. I příští rok tak zůstane v zemi 9800 amerických vojáků, v roce 2017 by měl kontingent čítat 5500 osob. Obama tak přehodnotil své dřívější rozhodnutí po nedávné ofenzívě Tálibánu, jehož bojovníci nečekaně obsadili severoafghánské třistatisícové město Kunduz.
Norsko se chce dohodnout s Ruskem, aby část uprchlíků, kteří přešli hranici za polárním kruhem, přijalo zpět. Podle vlády v Oslu je Rusko bezpečnou zemí. Cesta přes Rusko je časově náročná, ale bezpečnější než plavba přes Středozemní moře. Norsko letos očekává až padesát tisíc žádostí o azyl. Kabinet kvůli tomu musí sáhnout do státního ropného fondu, kam se pro budoucnost ukládá část peněz utržená za export ropy. Ve vládní koalici je přitom i Pokroková strana, která chce přistěhovalectví omezit.
Už rok a půl čeká bývalý výsadkář Josef Brychta na to, až bude moci chodit bez berlí. Při misi v Afghánistánu, kde zemřelo i pět jeho kamarádů, utrpěl zranění, se kterým se čeští lékaři doposud nesetkali. Střela mu roztříštila holenní kost a roztrhla nohu. I když se nejdřív zdálo, že Brychta bude dalším veteránem, kterému lékaři uříznou nohu nebo ruku, jeho příběh možná skončí dobře. Díky nadaci pro pomoc veteránům Regi Base se dostal k přednímu americkému odborníkovi, který ho ujistil, že čeští lékaři postupovali správně. Brychta tak nejenže bude znovu normálně chodit, ale možná i běhat.
Takzvané "kondolenční platby" byly populární zejména v Iráku a Afghánistánu. Za masakr 24 civilistů v iráckém městě Hadítha USA v roce 2005 vyplatily celkem 38 000 dolarů. Ztráta milovaného člověka byla vyčíslena na 2500 dolarů. USA tvrdí, že k náletu v Kunduzu došlo omylem, prezident Barack Obama se za něj omluvil. MSF útok označila za válečný zločin.
Počet lidí žádajících o azyl v Maďarsku se během prázdnin zvýšil o polovinu, napsal list Magyar Hírlap s odvoláním na data imigračního úřadu. Zatímco v červenci registroval úřad kolem 31 000 žádostí, v srpnu to bylo 47 000. Celkem podali žádost o azyl občané 74 zemí světa, přičemž bezmála polovinu tvoří Syřané. Následují Afghánci, Pákistánci a Iráčané. Přibývá i imigrantů z Bangladéše, Kamerunu, Nigérie a Senegalu. Přes maďarské území už letos prošlo více než 330 000 migrantů. Země kvůli nim vybudovala ochranný plot na hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Do konce tohoto týdne se podle Budapešti vláda rozhodne, zda hranice s Chorvatskem uzavře.
Na základně NATO v Kábulu se v neděli odpoledne zřítil vojenský vrtulník, v jehož troskách zahynulo pět příslušníků mezinárodní koalice a dalších pět utrpělo zranění. Britské ministerstvo obrany oznámilo, že mezi zabitými jsou dva členové britského vojenského letectva RAF. Vrtulník typu Puma Mk 2 se podle něj zřítil při přistání. "Bylo zahájeno vyšetřování, ale můžeme potvrdit, že se jedná o nehodu, a nikoli o výsledek nějakého útoku," uvedlo britské ministerstvo v prohlášení. Od zapojení Británie do bojů v Afghánistánu proti tamnímu radikálnímu islámskému hnutí Tálibán už zemřelo 456 Britů. Proti Britům cílil i nedělní pumový útok na konvoj v Kábulu. Lehké zranění utrpěli tři civilisté.
Vůdčí roli Muhammada Mansúra v Tálibánu upevnil úspěch ozbrojenců, kterým se na konci září podařilo obsadit strategické afghánské město Kunduz. Asi padesátiletý muž byl pro Západ dlouho neznámou postavou, ačkoliv v rámci Tálibánu jeho hvězda po americké invazi do Afghánistánu stoupala. Lidé z jeho okolí na něj vzpomínají jako na dříče, nepředvídatelného člověka bez ideologie a oportunistu, který se prosadil v obchodu s drogami. Dnes je byznysmenem a údajně vlastní i dům v Dubaji, odkud částečně řídí svoje obchody.
V afghánské metropoli Kábul v neděli ráno zaútočil sebevražedný útočník na konvoj zahraničních vojáků. Informace o obětech se zatím nepotvrdily. Podle kábulské policie byli při útoku pouze lehce zraněni tři afghánští civilisté. "Šlo o sebevražedný pumový útok proti konvoji zahraničních sil v hustě zalidněné části města, který si vyžádal oběti," řekl Nadžíb Daniš z afghánského ministerstva vnitra. K činu se přihlásilo hnutí Tálibán.
Sarra Kerbane přišla do České republiky před deseti lety z Alžírska za lepší budoucností. Nedávno se rozhodla, že odjede jako dobrovolník pomáhat uprchlíkům do Chorvatska. Tam hlavně překládala, mluví plynule česky, anglicky, francouzsky a arabsky. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří mimo jiné o xenofobii v České republice. V Praze se s ní prý každý den setkává, ale nechává ji to klidnou a přechází to úsměvem.
V Afghánistánu se vystřídala česká jednotka, která střeží spojeneckou základnu Bagrám. V zemi nyní působí 5. strážní rota pod vedením Radka Šomana, její jádro tvoří vojáci 71. mechanizovaného praporu z Hranic na Moravě. Armáda o tom informovala na svém webu. Ochranu základny dosud zajišťovala jednotka složená především z příslušníků 42. mechanizovaného praporu z Tábora. V zemi pod Hindúkušem působili od poloviny dubna. Odpovědnost za vnější bezpečnost základny si vojáci oficiálně předali v neděli. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili také představitelé koaličních armád, proslovem ho zahájil velvyslanec v Afghánistánu Miroslav Toman.
"Nebyl to jen útok na naši nemocnici - byl to také útok na Ženevské konvence. Něco takového nelze tolerovat," prohlásila ředitelka humanitární organizace Lékaři bez hranic. Požadují nezávislé mezinárodní vyšetřování náletu, při němž na severu Afghánistánu zahynulo 22 civilistů. Nevěří totiž tvrzení, že byla nemocnice několikrát zasažena náhodou. Při bojích o město Kunduz poskytli souřadnice nemocnice Afgháncům i Američanům, aby podobnému incidentu zabránili.
Syrská armáda po týdnu ruských náletů přešla do ofenzívy proti rebelům. Útok se podle svědků odehrává s ruskou leteckou podporou. Cílem je dobýt zpět území v provinciích Hamá a Idlíb, která režim ztratil. Povstalci potřebují protiletadlové zbraně, ale USA ani muslimské země jim je zatím nedaly. Kvůli bezpečnostním rizikům.
Generál John F. Campbell, jeden z čelných velitelů spojeneckých sil v Afghánistánu, uvedl, že o letecký úder na nemocnici v Kunduzu požádali Afghánci. Podle Lékařů bez hranic (MSF) byla klinika jediným zdravotnickým zařízením svého druhu v severovýchodním Afghánistánu. Tamním obyvatelům bezplatně poskytovala život zachraňující úrazovou péči. Podívejte se na fotografie z doby, kdy nemocnice ještě fungovala. Snímky poskytli Aktuálně.cz Lékaři bez hranic.
Znechucení. Takové výrazy zaznívají po sobotním leteckém útoku na nemocnici Lékařů bez hranic na severu Afghánistánu. Vláda v Kábulu incident hájí tím, že se uvnitř komplexu ukrývali příslušníci radikálního islamistického hnutí Tálibán. Podle generálního ředitele humanitární organizace je to přiznání k válečnému zločinu.
Afghánské úřady agenturám řekly, že bojovníci Talibanu, kteří měli v sobotu zaútočit na nemocnici organizace Lékaři bez hranic (MSF) v Kunduzu, ji využili jako "lidský štít". Stále se s určitostí neví, kdo na údajné teroristy poté zaútočil a zabil přitom nejméně 22 pacientů a pracovníků MSF. Podle MSF to ale Taliban nebyl. Vše podle organizace nasvědčuje tomu, že za bombardováním stojí mezinárodní koalice vedená Američany.
Při bombardování nemocnice Lékařů bez hranic v Kunduzu zemřelo minimálně 19 lidí, další lidé jsou zranění nebo se pohřešují. Mluvčí NATO Brian Tribus připustil, že nemocnice se mohla neúmyslně stát terčem útoku amerického letectva. Podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna by bombardování nemocnice mohlo představovat válečný zločin.
Zříceným strojem je transportní letadlo americké armády C-130 Hercules. Spadlo v pátek po půlnoci u letiště v afghánském Dželálábádu. Mezi mrtvými je šest vojáků a pět civilistů pracujících pro spojenecké síly v zemi. Americká armáda příčinu pádu nevysvětlila, v současnosti prý provádí vyšetřování. Radikální islamistické hnutí Tálibán tvrdí, že letoun sestřelili jeho bojovníci.
Afghánské jednotky během ranní ofenzivy zřejmě znovu dobyly nejdůležitější části města. Údajně po těžkých bojích v ulicích města. Tálibán obsadil třísettisícové město na severu Afghánistánu v pondělí, ale není schopen ho udržet poté, co armáda přivolala posily. Útok na Kunduz byl největší operací Tálibánu od roku 2001, kdy byl poražen během americko-britského bombardování.
