Otec střelce Omara Mateena, který v klubu pro gaye zabil 49 lidí, už tři roky vystupuje v občasném televizním pořadu jednoho satelitního kanálu se sídlem v Kalifornii. Vysílá z USA a je určen posluchačům v Afghánistánu. Seddique Mateen v něm často kritizuje Pákistán, jeho tajnou službu ISI a afghánského prezidenta Ašrafa Gháního.
Francouzský džihádista v noci v Magnanville zavraždil policistu a jeho partnerku nožem. Stejně jako střelec z Orlanda se přihlásil k IS během útoku. Na svém facebookovém účtu v posledních dnech publikoval koláže, na kterých se objevovali ukřižovaní lidé, zednářské symboly a také logo fotbalového Eura 2016. Dal tam i video, kde tvrdil bez podrobností, že "Euro bude hřbitovem“.
Američan, který se narodil v New Yorku afghánským rodičům. Žil na Floridě jihovýchodně od Orlanda. Devětadvacetiletý Omar Mateen zastřelil nejméně padesát lidí v nočním klubu Pulse. Zatím ne zcela známé a jasné jsou motivy jeho činu. Sám k tomu už nic neřekne. Policejní komando jej v pět ráno při zásahu v klubu zastřelilo.
Podle listu to dokazuje i nedávný případ z odlehlé oblasti hornaté oblasti Ghór v Afgánistánu, kterou má toto islamistické hnutí pod kontrolou. Jeden z místních obyvatel tam byl islamisty doslova stažen zaživa z kůže.
Lidský řetěz složený z několika tisíc demonstrantů byl v sobotu k vidění u americké letecké základny Ramstein v jihozápadním Německu. Lidé protestovali proti využívání bezpilotních letounů. Organizátoři podle agentury Retuers požadují zrušení stanice pro satelitní přenos na základně. Podle nich přenáší informace mezi operátory v USA a americkými bezpilotními letadly v místech jako Irák, Afghánistán nebo Sýrie.
Ofenziva proti teroristům z Islámského státu je v plném proudu, a to hned na několika frontách. V Sýrii i v Iráku. USA proto s velkou pravděpodobností čeká velké dilema. Američané budou muset řešit, co s válečnými zajatci. Po neblahých zkušenostech z minulosti se Washington nechce pouštět do zřizování vlastních zajateckých táborů, zároveň ale nemůže nechat starost o zadržené džihádisty na Damašku a Bagdádu. Minulost totiž ukázala, že to může být nebezpečné.
Institut pro ekonomiku a mír vydal nový Světový index míru, ve kterém seřadil 163 zemí podle stupně stability míru. Navíc vyčíslil, že každoročně stojí konflikty a terorismus lidstvo více než 13,6 bilionu amerických dolarů. Globální situaci nejvíce zhoršují konflikty na Blízkém východě. Zbytek světa je klidnější než dříve.
Česká republika schválila pomoc ve výši čtyřiceti milionů korun na výcvik afghánské armády a rozvojové projekty. Česká vláda podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka chce, aby výměnou za pomoc Afghánistán spolupracoval například při jednání o readmisních dohodách. Ministři se na středečním jednání také na doporučení Zaorálka shodli v pokračování programu nové elity pro Sýrii, v rámci kterého v Česku studuje osmnáct syrských studentů.
V Afghánistánu přišel v neděli o život americký novinář David Gilkey, který pracoval pro rozhlasovou stanici NPR. Společně s ním zahynul i jeho tlumočník Zabihulláh Tamanná. Oba doprovázeli afghánské vojáky v provincii Hílmand, když se jejich automobil stal terčem útoku nejspíš ozbrojenců z radikálního hnutí Tálibán, oznámila agentura AFP s odvoláním na stanici NPR.
Video, které obdržela stanice Svobodná Evropa má ukazovat skupinu velitelů Tálibánu, kteří slibují loajalitu nově jmenovanému vůdci militantního hnutí Hajbatulláhovi Achúndzádovi. Ten měl nahradit Muhammada Mansúra, který zemřel po útoku amerického dronu. Achúndzáda by se na záběrech vyskytovat neměl. Není jasné, kde a kdy bylo video natočené. Chybí i bezprostřední nezávislé potvrzení jeho pravosti.
Vůz Achtára Mansúra dostal zásah ve chvíli, kdy kolem nejel jiný automobil a než stihl dorazit do pákistánského města Kvéta. Z internetu byla známá jeho fotografie. Tvář nového šéfa Hajbátulláha Achunzády známá není.
Washington potvrdil, že při útoku amerického bezpilotního letounu byl zabit vůdce radikálního hnutí Tálibán, mulla Muhammad Mansúr. Jeho smrt označil za milník v úsilí USA o dosažení dlouhodobého míru a prosperity v Afghánistánu. "Tálibán by měl využít tuto příležitost k tomu, aby nastoupil jedinou reálnou cestu k ukončení konfliktu tím, že se připojí k afghánské vládě v procesu usmíření," uvádí se v prohlášení vydaném během návštěvy prezidenta Baracka Obamy ve Vietnamu. Mulla Mansúr nahradil teprve loni v létě v čele islamistických radikálů mullu Muhammada Umara, jehož utajovanou smrt Tálibán potvrdil až po dvou letech.
Americká armáda uskutečnila letecké údery na hranicích mezi Afghánistánem a Pákistánem, při kterých zřejmě zahynul vůdce afghánského Tálibánu mulla Muhammad Achtar Mansúr. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Pentagon potvrdil útoky zaměřené na vůdce Tálibánu v opuštěné oblasti blízko hranic Afghánistánu a Pákistánu. "Stále hodnotíme výsledky útoku a poskytneme více informací, až budou k dispozici," oznámil mluvčí Pentagonu Peter Cook. Podle zdroje kromě Mansúra zřejmě přišli při útoku uskutečněném bezpilotními letouny o život i další bojovníci.
Jedenáct mrtvých civilistů a tři zraněné si dnes vyžádal výbuch bomby nastražené u silnice v severním Afghánistánu v provincii Baghlán, napsala agentura AP. Podle informací afghánských úřadů byly všechny oběti z jedné rodiny, jejíž dodávku nálož zasáhla. Mezi mrtvými je i pět dětí a dvě ženy. Úřady nastraženou nálož připisují radikálnímu hnutí Taliban; žádná skupina se ovšem zatím k útoku nepřihlásila.
Tři policisté v sobotu zahynuli a dalších 12 lidí bylo zraněno při sebevražedném útoku v jihoafghánské provincii Hílmand. S odvoláním na místní úřady o tom informují zahraniční agentury. K atentátu se přihlásila radikální islamistická organizace Taliban. Atentátník najel autem naloženým výbušninami do davu lidí před výcvikovým střediskem afghánské policie nedaleko provinční metropole Laškargáh. Mezi zraněnými jsou údajně i dvě děti. Podle mluvčího Talibanu při útoku zahynuly desítky policistů. Taliban ale údaje o počtu obětí útoků často nadsazuje.
Unesený syn bývalého pákistánského premiéra Júsufa Rázy Gíláního byl v úterý osvobozen při společné akci amerických a afghánských speciálních sil v Afghánistánu. Informovalo o tom pákistánské ministerstvo zahraničí. Ozbrojenci drželi expremiérova syna v zajetí tři roky, úřady z únosu podezírají příslušníky hnutí Tálibán. Alí Hajdar Gílání byl objeven při razii v afghánské provincii Ghazní, nyní se připravuje jeho přesun do Pákistánu, sdělila pákistánská diplomacie. Jeho otec, někdejší předseda pákistánské vlády z let 2008 až 2013, a jeho Pákistánská lidová strana vedly několik velkých ofenziv proti islámským radikálům.
Afghánistán popravil oběšením šest mužů odsouzených k smrti za terorismus. Byly to první popravy v zemi od nástupu prezidenta Ašrafa Ghaního a signalizují tvrdší přístup vůči islamistickému hnutí Taliban, které od svého svržení v roce 2001 pokračuje v bojích proti Západem podporované vládě. Úřad prezidenta Ghaního podle agentury AP uvedl, že "schválil popravy šesti teroristů, kteří spáchali těžké zločiny proti civilistům a bezpečnostním silám". Ghaní nastupoval se slibem ukončit dlouholetou válku v zemi. Jeho úsilí o obnovení mírových jednání s Talibanem ale selhalo a boje znovu eskalovaly. Taliban před měsícem oznámil začátek tradiční jarní ofenzivy.
Jde o největší silniční nehodu v zemi za posledních několik let a řadí se i do první desítky nejtragičtějších srážek autobusů v Asii za dvacet let. Podle guvernéra provincie Ghazní Džavída Salangiho jsou mezi oběťmi i ženy a děti. Ve dvou autobusech podle něj cestovalo celkem 125 pasažérů. Podle šéfa dopravního inspektorátu provincie byla příčinou srážky neopatrná jízda, nicméně silnice v Afghánistánu jsou často ve velmi špatném stavu.
Dva členové rumunské vojenské mise zahynuli při útoku u Kandaháru v jižním Afghánistánu při výcviku místních policistů. Na zabité vojáky NATO, kteří se podíleli na výcviku místních policistů zaútočili muži oblečení do afghánských uniforem, které pak ostatní příslušníci mise zneškodnili.
Posádka amerického letounu, který loni v Afghánistánu zaútočil na nemocnici Lékařů bez hranic, podle generála Josepha Votela netušila, že míří na špatný cíl. Při náletu zemřelo 42 lidí. Američané prý tehdy neměli přístup k seznamu objektů, na které se nesmí útočit, a od afghánských kolegů dostali špatné informace. Votel uvedl, že nikdo z 16 účastníků operace nebyl kvůli bombardování trestně stíhán, zároveň ale byli někteří z nich potrestáni důtkami či odvoláním z funkcí. Lékaři bez hranic incident označují za válečný zločin a požadují, aby případ vyšetřila Mezinárodní humanitární vyšetřovací komise.
