Letošní střídavé počasí totiž změnilo směry některých mořských proudů a společně s nimi do jinak poměrně klidných středozemních vod připluly přes Gibraltarský průliv kolonie takzvaných modrých portugalských válečníků nebo také měchýřovek portugalských.
Měchýřovkám vyhovuje pro rozmnožování teplé počasí. Proto se vědci obávají mohutného rozšíření těchto tvorů až k břehům známých turistických letovisek jako je Mallorca, Ibiza či Menorca.
Měchýřovky, jejichž domovinou je Atlantik, jsou nebezpečné zejména pro alergiky a kardiaky.
Nebezpečné následky požahání
Portugalské galéry vypadají sice velmi nevinně, mají ale až 30 metrů dlouhá chapadla, která jsou desetkrát jedovatější než chapadla obyčejných medúz.
Požahání může být v lepším případě velmi bolestivé, v horším případě může dojít až k srdeční zástavě nebo dýchacím potížím či ochrnutí. Ani na měchýřovky vyplavené na pláž by se nemělo sahat.
"Modrý portugalský válečník nebyl viděn ve Středozemním moři nejméně deset let. Jeho návrat ke Španělským břehům by mohl znamenat počátek procesu kolonizace, což už se stalo i u jiných organismů," řekl britskému listu Xavier Pastor, ředitel organizace Oceana ecological campaigning group.
Fungující organismus
Kromě klimatických změn, přispěl k rozšíření těchto namodralých žahavců i fakt, že lidé lovem snížili počet jejich přirozených nepřátel, jako jsou mořské želvy nebo některé druhy ryb. Tím je kolonizování těchto tvorů o dost jednodušší.
Měchýřovky, latinsky Physalia physalis, se od obyčejných medúz odlišují tím, že jejich tělo je součástí většího celku - kolonie. Navzájem propojení jedinci v podstatě nahrazují jednotlivé tělesné orgány.
Jeden tvor, který vypadá jako namodralý měchýř, plave na hladině moře a za pomoci větru se pohybuje. Na spodní část měchýře pak přirůstají další jedinci, kteří tvoří dlouhá žahavá chapadla. Díky nim může tvor chytat potravu - většinou drobné ryby.
