Aktuálně.cz: Jak jste se s Karlem Novákem seznámil?
Roman Franz: Vlastně úplnou náhodou. Moc lidí mimo jeho komunitu ho neznalo. Mě na něho upozornil můj kamarád a kolega Jirka Víšek. Starší fotograf, který stejně jako pan Novák pochází z Opavy. Posléze jsem jeho unikátní dílo zpracoval ve svojí bakalářské práci, v rámci které jsem uspořádal i dvě výstavy. Stále mi to ale přišlo málo, a chtěl jsem, aby jeho dílo bylo zdokumentované, což se nakonec podařilo a vznikla kniha.
A.cz: Proč jste si vybral právě vydavatelství BigBoss? Nikde jinde o knihu nebyl zájem?
Zájem o vydání knížky jsem měl, ale pouze BigBoss byl schopný zaručit, že se na vzniku budu moci podílet. To pro mě bylo velice důležité. Chtěl jsem, aby kniha jasně vystihla přístup Karla Nováka k naturismu. To nikdo jiný nebyl schopen zaručit.
A.cz: Jaké jsou na ni zatím ohlasy?
O knížky je zájem, a jak jsem se dozvěděl, jdou skvěle na odbyt. Po týdnu od uvedení na trh je vyprodaná už třetina nákladu.
A.cz: Naturistickou fotografií jste se tedy začal zabývat, až když jste se poznal s Karlem Novákem?
Seznámit se s naturistickými snímky je vlastně dost obtížné. Nikdo se jimi příliš nezabývá. V podstatě jsem znal jen amerického naturistu a fotografa Jocka Sturgese, kterého jsem posléze i oslovil kvůli výstavě s panem Novákem. Oba dva mají podobné příběhy. Nejenom že jsou oba fotografové, ale zároveň i naturisté. Sturgese znal a zná celý svět, ale pana Nováka nikdo. Fotografie každého z nich jsou ale odlišné. Pan Novák fotí více dokumentaristicky, syrově a jeho objekty jsou velice různorodé a krásu vidí ve všem, na rozdíl od Sturgese, který fotí spíš až dokonalé lidi.
A.cz: A proč jsou podle vás fotografie pana Nováka unikátní?
Hned ze dvou důvodů. Jednak je to systematičností jeho práce. Během zhruba 40 lety dokázal vytvořit soubor fotografií, které jedinečným způsobem dokumentují život této komunity, která se vždy pohybovala a pohybuje na okraji společnosti. S focením začal v 60. letech a snímky pocházejí většinou z Německa, Maďarska a rovněž i Československa. Unikátní jsou ale i proto, že naturistická komunita je velmi uzavřená a dostat se do ní je velmi obtížné. Jemu se to podařilo jen díky tomu, že je jedním z nich. Pokud sám nejste naturista, je to vlastně téměř nemožné se k ní přiblížit a fotit. Všichni jsou na to hákliví.
A.cz: Kdy vznikl poslední snímek?
První fotky pochází z roku 1962, poslední dělal v roce 1995. Pak už se systematickému focení věnovat nechtěl. Focení pro něho ztratilo kouzlo s nástupem internetu.
A.cz: A proč to souvisí zrovna s internetem?
Vlastně to má mnohem širší kontext. Dnešní dobu totiž považuje za pokryteckou. Internet je sice plný volně dostupné pornografie, na naturismus se ale stále lidé dívají skrz prsty a považují to za úchylku. Setkával se s tím nejenom sám pan Novák, ale například i já, když jsem organizoval výstavy jeho fotografií.
A.cz: Karel Novák je velkým milovníkem žen. Můžete přiblížit, jak by charakterizoval ideál krásy?
Tak to je něco, na co mi nikdy nedokázal odpovědět. Vyprávěl, že chodil jak s hubenými, tak silnějšími ženami. Nehrála u něj roli ani barva vlasů. Zkrátka nešlo mu primárně jen o fyzickou krásu, ale i o charisma, smysl pro humor a tak dále.
A.cz: Ženy fotil necelých 40 let. Změnily se podle něho za tu dobu nějak?
Zmínil, že současné ženy jsou samy se sebou mnohem více nespokojené. Neustále se srovnávají a řeší, jak vypadají.
A.cz: Naturismus byl v 80. letech v Československu zakázaný. Lidem, kteří ho provozovali, hrozilo i trestní stíhání. Má zkušenost s policií i on?
Tohle mě taky moc zajímalo, ale pan Novák mi na to nikdy neodpověděl. Vlastně spíš řekl, že se o tom nechce bavit. Myslím si, že si v tomto ohledu zažil dost a nechce se k tomu vracet. Je to vlastně takový typ člověka, který se k negativním věcem nechce vracet.
A:cz: Co říká současnému úpadku naturismu?
Sám se už dnes žádných organizovaných akcí nezúčastňuje. Jsou podle něho příliš komerční. Nemá to rád. On naturismus spojuje s přírodou, s pobytem na slunci u moře a přáteli. Zároveň to samozřejmě souvisí i s tím, jak vnímá současnou dobu.
A.cz: A vy sám jste naturismu nepodlehl?
Ne programově, rád se často koupu v přírodě bez plavek, když je možnost. Je mi to příjemnější. Kvůli práci na výstavě jsem se musel stát oficiálním členem francouzské naturistické unie, když jsem navštívil Jocka Sturgese ve Francii. U nás jsem byl na naturistické pláži jen jednou - kvůli bakalářce dělat rozhovory. Nedopadlo to slavně – nenaturista se pozná podle bílého zadku a řekli mi, že buď jsem novinář, nebo úchylák a musím odejít.
