Když Donald Trump opět vstoupil do Bílého domu s příslibem "levnějšího zboží" a "tvrdého postupu proti Číně", mnozí Američané mu na to kývli. Teď však čelí rostoucí frustraci: místo očekávaného zlevnění se čím dál více mluví o zdražování. A nejvíce se ozývají právě ti, kteří Trumpovi pomohli k vítězství – mladí lidé, voliči z menšin a nezávislí.
Minulý týden prezident Trump zavedl desetiprocentní cla na všechny exportéry do USA. Vyšší cla se týkají těch, s nimiž mají USA negativní obchodní bilanci, jako třeba EU. Krok vyvolal obavy z možných negativních dopadů. Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer z Trumpovy politiky překvapen není. "Američané po nás ale nechtějí jen nulová cla, chtějí odstranit regulační bariéry," říká pro Aktuálně.cz.
Zásilky plné polštářů, kosmetiky a erotických pomůcek. Na první pohled nic podezřelého. Jenže uvnitř nich se skrývaly improvizované výbušniny. Výsledek? Tři požáry během tří dnů ve třech evropských zemích a především podezření na síť řízenou ruskou vojenskou rozvědkou GRU. Vyšetřování odhaluje obrysy nové, znepokojivé formy sabotáže.
Do Washingtonu dorazil tento týden ruský vrchní mírový vyjednavač Kirill Dmitrijev. Na úvod ocenil „pozitivní dynamiku“ mezi oběma zeměmi a pozval do Ruska americké firmy - pod podmínkou zrušení sankcí, které Američané na Rusko uvalili. Dmitrijev se účastnil i mírových jednání v Rijádu a stál za dohodou o propuštění Američana Marca Fogela z ruského vězení letos v únoru.
Americký prezident Donald Trump včera představil plán, který výrazně mění americkou obchodní politiku. Zavádí celoplošná cla ve výši minimálně 10 procent na veškerý dovoz, a k tomu tzv. odvetná opatření, která se dotknou desítek států, včetně těch v Evropské unii. Jenomže odborníci si lámou hlavou, jak na výši odvetných cel Trump a jeho tým přišli.
Západ mluví o strategické autonomii, ale východ ví, co všechno je na hranici s Ruskem v sázce. Pobaltské země sázejí na realismus a stále i na Spojené státy.
Pozornost světa je sice upřena na válku v Gaze, v posledních týdnech se ale na Blízkém východě objevil nový potenciální konflikt. Izrael s Tureckem se soustředí na kontrolu strategických vojenských základen v Sýrii. Situace je o to komplikovanější, že oba státy mají historicky silné vojenské kapacity a vazby na Západ, přičemž Izrael patří mezi hlavní spojence USA a Turecko je klíčovým členem NATO.
Není to tak dávno, co Michael Waltz, poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Donalda Trumpa, nechtěně přidal novináře Jeffreye Goldberga do skupinového chatu v aplikaci Signal. Chat se týkal plánování vojenských akcí proti húsíjským povstalcům. Už tehdy incident vzbudil pozornost kvůli riziku úniku citlivých informací. Nyní však skandál získává ještě závažnější rozměr.
Prozatímní syrský prezident Ahmad Šara představil minulý týden novou vládu. Počet ministerstev se zvýšil na třiadvacet. Sliboval rozmanitou vládu, ve které budou proporčně zastoupeny všechny syrské menšiny. Po křeslu dostali nově Kurdové i ženy. Historicky první ženou v syrské vládě je Hind Kabawatová, křesťanka a odvěká odpůrkyně Asadova režimu. Vyššího zastoupení se dočkali sunnitští muslimové.
Vlastnictví Grónska je pro USA "absolutní nutností", tvrdil Donald Trump loni v prosinci. Zájem o ostrov ale projevuje dlouhodobě. Minulý týden do Grónska dorazil i americký viceprezident J. D. Vance, který zkritizoval Dánsko za nedostatečnou péči o Grónsko. Politický geograf Adam Kočí z Ostravské univerzity vysvětluje, jak je těžba v Arktidě náročná i proč je region pro Trumpa důležitý.
Donald Trump nevylučuje možnost třetí kandidatury a hledání cest, jak obejít ústavu. Americký prezident v nedělním rozhovoru pro stanici NBC News uvedl, že o této možnosti "nežertuje" a že existují konkrétní způsoby, jak to udělat.
Kanadsko-americké vztahy vstoupily do nové éry. Kanadský premiér Mark Carney varoval, že starý model těsné spolupráce je minulostí a Kanada musí snížit svou závislost na Spojených státech. Zároveň se země připravuje na předčasné volby, v nichž Carneyho liberálové překvapivě získávají podporu a opoziční konzervativci ztrácejí svůj dosavadní náskok.
Evropská unie i nadále poskytuje Turecku finanční podporu v řádu miliard eur, a to navzdory sílícímu autoritářství tureckého prezidenta Recepa Erdogana. Turecko je kandidátskou zemí a významným strategickým a obchodním partnerem EU. "Evropská unie má na Erdogana páky, jenom je nevyužívá a mlčí," říká k nečinnosti EU politoložka Lucie Tungul z Univerzity Palackého.
Říká se, že vnější ohrožení sjednocuje národy a upevňuje pozice vládnoucích politiků. Americký prezident Donald Trump tuto hypotézu posiluje. Za pouhých šestašedesát dní v úřadu se mu podařilo "zachránit" kanadskou Liberální stranu před volebním fiaskem, zlepšit veřejné mínění o nepopulárním prezidentovi Macronovi či sjednotit britský parlament. Ostatně i Zelenskyj si v průzkumech polepšil.
Po třech letech konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou se podařilo dosáhnout průlomu - příměřím v Černém moři a dočasným zákazem útoků na energetickou infrastrukturu. Dohodu, kterou zprostředkovaly Spojené státy v Saúdské Arábii, však mnozí pozorovatelé označují spíše za ústupek Moskvě než za vyvážený mírový krok. Proč je tedy příměří v Černém moři považováno za vítězství ruského prezidenta?
Přesně před 25 lety vyhrál Vladimir Putin své první volby. Někdejší příslušník tajné služby KGB a vystudovaný právník z Petrohradu o sobě mluví jako o „dítěti ulice“. Za svého nástupce si jej na konci 90. let vybral Boris Jelcin. Původně mu ústava dovolovala stát v čele země jen osm let, Putin ji změnil. A tak i po čtvrtstoletí stále vítá zahraniční státníky, byť se jejich počet výrazně omezil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poskytl rozsáhlý rozhovor pro Time, ve kterém velmi otevřeně a detailně popsal současnou složitou situaci Ukrajiny ve válce s Ruskem. Mimo jiné se vyjádřil k citlivému vztahu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a připustil, že není čas na idealismus.
Slovenskem hýbou závěry analýzy, kterou nechal vypracovat vládní zmocněnec pro prověření procesů během pandemie covidu-19 Peter Kotlár. Žádá svolání Bezpečnostní rady státu a zákaz používání mRNA vakcín. "Jeho relevance ve veřejném prostoru se odvíjí od toho, čemu lidé chtějí věřit a čemu věřit nechtějí," říká o pozici zvláštního zmocněnce Kotlára Ondrej Schütz, ředitel Slovenské debatní asociace.
Zmocněnec vlády pro prověření procesů během pandemie covidu-19 Peter Kotlár žádá svolání Bezpečnostní rady státu. Důvodem jsou závěry analýzy mRNA vakcín. Kotlár tvrdí, že vakcíny narušují slovenský genofond, a chce jejich používání zakázat. Analýzu, na které staví svá tvrzení, ale odmítá zveřejnit. K autorství se přihlásila genetička Soňa Peková.
Donald Trump se pokouší o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, jeho snaha však naráží na tvrdou diplomatickou hru Vladimira Putina, který situaci využívá k vlastnímu prospěchu, píší zahraniční média. Rusko zatím nabízí jen omezené ústupky, třeba krátkou pauzu v útocích na energetickou infrastrukturu, zatímco od USA a Ukrajiny žádá dalekosáhlé kompromisy. Přinášíme přehled analýz zahraničních médií.
