Rusko vnímá válku na Ukrajině jako zástupný konflikt se Západem, jako příležitost k obnově vlivu v postsovětském prostoru i k posílení své pozice ve světě. Díky zkušenostem z bojů na Ukrajině a zvýšení výkonu zbrojního průmyslu Moskvě také roste sebevědomí. Ruská armáda je efektivní a představuje pro Spojené státy nebezpečí, varuje zpráva Ústřední zpravodajské služby (CIA) o hrozbách ve světě.
Skupina vlivných senátorů z řad demokratické i republikánské strany vyzvala prezidenta Trumpa, aby zajistil, že 300-350 miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv skončí ve formě podpory Ukrajiny. Tyto peníze jsou uložené především v Belgii, Velké Británii, Francii a dalších evropských zemích. A také v Japonsku, Singapuru nebo Kanadě.
Zní to jako docela dobrá zápletka komedie s politickým pozadím. Šéfredaktora významného opozičního časopisu omylem přidá poradce prezidenta do skupiny na chatovací platformě Signal, kde se diskutuje o bombardování nepřátelských cílů. Ve skupině jsou všichni: viceprezident, ministr obrany, ministr zahraničí, poradce pro národní bezpečnost. A všechno se tam probírá: kdy, na koho a jakými zbraněmi.
Měl to být vrchol akce, stejně jako během každé demonstrace, které probíhají v Srbsku už tři měsíce. Patnáctiminutové ticho za patnáct obětí neštěstí na železniční stanici v Novém Sadu z listopadu loňského roku. Jenže předminulou sobotu se v jednu chvíli klidně stojící dav takřka synchronizovaně rozeběhl na stranu, jako kdyby lidi něco neviditelného rozehnalo.
Uplynulý týden opět přinesl řadu zpráv týkajících se Ukrajiny a Ruska. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
Tenhle rozhovor jsme udělali před týdnem, ale zveřejnit ho můžeme až nyní. Naším respondentem je ukrajinský důstojník, který je v armádě od vypuknutí války a posledního půl roku strávil v Kurské oblasti. Přeje si zůstat v anonymitě, ale jeho jméno a jednotku redakce zná. Říkejme mu třeba Oleh.
Měla to být ambiciózní evropská odpověď na politiku Donalda Trumpa k Ukrajině. Komisařka pro zahraniční a obranou politiku Kaja Kallasová navrhla ve čtvrtek v Bruselu vojenskou pomoc Kyjevu ve výši 40 miliard eur. Nakonec však neprošel ani o dost méně ambiciózní plán pěti miliard eur na dva miliony dělostřeleckých nábojů. Proti tentokrát překvapivě nebylo pouze Maďarsko, ale i další evropské země.
Donald Trump není prvním americkým prezidentem, který se snaží vylepšit vztahy s Ruskem. A také není prvním, kdo si myslí, že klíčem k dosažení tohoto cíle je navázání dobrých osobních kontaktů s ruským protějškem.
Byl to podle různých zdrojů dvě až tři hodiny trvající hovor, ale Putin neustoupil prakticky v ničem. První komuniké navíc vydal Kreml, což o něčem svědčí. To americké následovalo později a bylo o poznání kratší a střízlivější. Pokud by výsledky byly pro USA dobré, Donald Trump by se nepochybně ihned pochlubil před novináři a na sociálních sítích bychom četli jeho euforická vyjádření.
V úterý mezi 15:00 a 17:00 středoevropského času si mají telefonovat americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimír Putin, aby domluvili detaily případného příměří na Ukrajině. Ruský prezident ale dává ostentativně najevo, že není do ničeho nucen.
Uplynulý týden přinesl řadu zajímavých zpráv týkajících se ruské agrese na Ukrajině a s ní souvisejících okolností. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
V únoru 2022 představila Evropská komise návrh, podle kterého byla zbrojní výroba označena za společensky škodlivou. Po třech letech je situace úplně jiná – Ursula von der Leyenová chce do evropského zbrojení nalít 800 miliard euro. "Nakopne" to evropský průmysl? Stane se Česko zbrojařskou velmocí? Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje, že to tak jednoduché není.
V únoru 2022 představila Evropská komise návrh, podle kterého byla zbrojní výroba označena za společensky škodlivou. Po třech letech je situace úplně jiná – Ursula von der Leyenová chce do evropského zbrojení nalít 800 miliard euro. "Nakopne" to evropský průmysl? Stane se Česko zbrojařskou velmocí? Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje, že to tak jednoduché není.
Premiér nejlidnatějšího kanadského státu Ontario Doug Ford se tvrdě obul do amerického prezidenta Donalda Trumpa. Důvodem jsou americká cla. Trump zavedl cla ve výši 25 procent na většinu dováženého kanadského zboží a hrozí jejich zvýšením na 50 procent. Kromě toho opakovaně vyzývá Kanadu, aby se stala 51. státem USA a končícího premiéra Justina Trudeaua označuje zásadně jako "guvernéra Trudeaua".
Na jedné straně lichotky směrem k Putinovi, na druhou stranu drtivé sankce. Donald Trump uvalil další sankce na ropný, plynárenský a bankovní sektor Ruské federace. Dopady budou tvrdé nejen pro Rusko, ale i pro Evropu - nyní bude totiž výrazně těžší nakupovat ruskou ropu.
Více než polovina Američanů si myslí, že prezident Donald Trump je příliš úzce spojen s Ruskem. A většina odmítá Trumpův nápad na anexi Kanady či Grónska či obsazení Panamského průplavu. Zjistil to nový průzkum agentury Reuters/Ipsos.
Odmítlo Rusko Američany navrhované třicetidenní příměří? Tak napůl… Zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov uvedl, že by to znamenalo prostor k oddechu pro ukrajinskou armádu, a tedy i pro přeskupení sil. "Bude třeba pracovat, přemýšlet a brát v úvahu i naši pozici. Zatím je tam nastíněn pouze ukrajinský přístup."
Začalo to návštěvou demokratického senátora za Arizonu Marka Kellyho v Kyjevě. Kelly je bývalý pilot amerického námořnictva, který bojoval v první válce v Zálivu. Má za sebou 39 bojových misí, ale také čtyři lety do vesmíru - coby pilot a velitel raketoplánů Endeavour a Discovery mezi léty 2001 a 2011. V jednom případě strávil ve vesmíru celý rok - spolu se svým bratrem, dvojčetem Scottem.
Situace v Kurské oblasti začíná být pro Ukrajince kritická. Podle bezpečnostního analytika a politického geografa z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Jana Kofroně se zdá, že se ukrajinský "výpad" na ruské území chýlí ke konci. "Ještě před dvěma nebo třemi týdny Ukrajinci drželi až 450 km čtverečních. Teď je to pod 200," dokládá ruský postup ve Spotlight News.
O co proboha Donaldu Trumpovi jde? Nad tím asi uvažuje každý, kdo sleduje jeho eskapády. Je to blázen? Chaot? Ruský agent? Marc A. Thiessen se v deníku The Washington Post pokouší o racionální analýzu Trumpa - jako někdo, kdo se současným americkým prezidentem o válce mluvil často a dlouho.
