Skoro žádný evropský novinář se na noční tiskovou konferenci po jednání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedostal. Vlastně o nic nepřišli, protože nemohli pokládat otázky. Tak popisuje jednání o konci války na Ukrajině reportér Eduard Freisler, který je přímo na Aljašce a jako zvláštní zpravodaj serveru Seznam Zprávy pozoroval dění okolo summitu Trump-Putin.
V noci z pátku na sobotu skončilo jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na vojenské základně v Anchorage na Aljašce. Na tiskové konferenci oba světoví lídři uvedli, že jejich jednání, které trvalo zhruba dvě a půl hodiny, bylo konstruktivní. Žádné konkrétní výsledky však nejsou patrné.
Na schůzce Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedojde k podpisu nové mnichovské dohody ani se neodehraje druhá Jalta. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí ruský politolog a historik žijící v Česku Sergej Medveděv. Podle něj má před schůzkou navrch Putin, protože dokáže s Trumpem snadno manipulovat. Na základně Anchorage nedojde ani k dohodě o míru, ten podle Medveděva může zajistit jen Ukrajina.
Na Aljašku v pátek ráno dorazila ruská delegace složená z "těžkých vah" tamní diplomacie. Přijeli hned tři ruští ministři - ministr zahraničí Sergej Lavrov, který si oblekl triko s nápisem SSSR, ministr obrany i ministr financí. Prezident Vladimir Putin dorazí později, zdržel se totiž v sibiřském Magadanu, městě gulagu. Americký prezident Donald Trump už je na cestě z Washingtonu.
Už v pátek večer se na vojenské základně v americkém městě Anchorage setkají prezidenti USA a Ruska. Hlavní téma? "Ukrajinská krize", jak o válce, kterou ruská armáda v únoru 2022 začala, ruská delegace mluví. Popisujeme, které části Ukrajiny chtějí Rusové získat a co bude výchozím bodem jednání, jež začne v 21:00 středoevropského času.
Kirill Šamijev je ruský politický expert, který pracuje v Evropské radě pro zahraniční vztahy. Zaměřuje se na civilně-vojenské vztahy Ruska a na jeho domácí politiku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví například o tom, co se dá očekávat od pátečního setkání na Aljašce mezi Trumpem a Putinem, kde udělala Evropa chybu nebo kdo bude po jednání šťastnější.
Německý analytik Janis Kluge se věnuje ruské ekonomice, sleduje nábor do armády či dopady sankcí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaké je tempo ruských odvodů, proč Rusové chtějí do války, jak fungují sankce či co čekat od rusko-amerických jednáních o míru.
Krátce poté, co americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že do Washingtonu pošle jednotky národní gardy, se v hlavním městě objevili první vojáci a obrněná vozidla. Úřady očekávají nasazení až 800 vojáků a dalších 500 federálních policistů. Starostka města to označuje za autoritářský tlak.
Francie se spolu s prakticky celým jihem Evropy potýká s vlnou spalujících veder. Teplota ve stínu přesahuje na řadě míst hranici 40 stupňů Celsia. Aktuálně.cz mluvilo s Češkou, která popsala, jak Francouzi s horkem bojují. Vysoké teploty se staly i součástí politického boje.
"Poslední evropský diktátor" Alexandr Lukašenko získal v posledních měsících novou roli. Na začátku války na Ukrajině v roce 2022 sice jeho země fungovala jako základna pro ruský útok, nyní ovšem spolupracuje s Američany jako prostředník k vyjednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem. V rámci zlepšení vztahů dal dokonce rozhovor americkému týdeníku Time, kde popisuje Putinovo zákulisí.
Při izraelském útoku v Gaze v neděli zahynuli čtyři novináři katarské televize Al-Džazíra (stanice původně psala o pěti, na svém webu to opravila v úterý), mezi nimi byl i 28letý korespondent Anas al-Šaríf, který byl držitelem Pulitzerovy ceny. Útok odsoudila OSN i novinářské organizace, Izraelci tvrdí, že byl členem hnutí Hamás.
Medúzy ucpaly filtry chladicího systému čtyř reaktorů v jaderné elektrárně Gravelines na francouzském pobřeží Severního moře a musely být odstaveny z provozu. A protože další dva reaktory teď nefungují kvůli údržbě, znamená to, že po Záporožské elektrárně druhá největší evropská jaderka je mimo provoz. Cenu ani celkovou výrobu ve Francii to však neovlivňuje.
Americký prezident Donald Trump v pondělí v podvečer českého času v Bílém domě promluvil před novináři. Uvedl například, že pojede do Ruska místo na Aljašku, a oznámil vyslání národní gardy do hlavního města Washingtonu D.C.
Válka na Ukrajině láká dobrovolníky z mnoha zemí. Přestože od roku 2022 Ukrajina nezveřejnila oficiální data, odhaduje se, že je na frontě až 20 tisíc zahraničních vojáků, z nichž velká část pochází z Kolumbie. Motivací pro ně jsou někdy peníze, jindy osobní zájmy. Agentura Reuters teď na fotografiích ukazuje, jak příbuzní stovek z nich vzpomínají na kyjevském Majdanu.
Necelých 90 milimetrů může pomoci ochránit evropské země před ruským útokem. To je totiž rozdíl mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě. "Infrastrukturní projekt století" Rail Baltica, který má širokorozchodné tratě v Estonsku, Lotyšsku a Litvě propojit s evropskou železnicí a kromě cestujících rychle převážet i vojáky, se však potýká s potížemi a jeho dokončení vázne.
Estonské hraniční město Narva patří k místům, kde se podle některých analytiků Rusko chystá zaútočit na Pobaltí. Bezpečnostní analytik Mark Kohv to ovšem v nedávném komentáři rozporuje s tím, že nejsevernější pobaltská země je mnohem lépe připravená, než byla Ukrajina v roce 2014. A navíc je členem NATO.
Minulý týden přiletěl do Litvy z Běloruska vojenský dron. Nejnovější vyšetřování ukázalo, že stroj, který se ztratil z radarů, a trvalo několik dní, než jej litevské úřady našly, s sebou nesl výbušniny.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru s influencerkou na sociálních sítích prohlásil, že ukrajinští tajní agenti spolupracují se sexuálními pracovnicemi a eskortními modelkami, aby shromáždili unikátní informace.
Více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu se novinářům z nezávislého serveru Mediazona a ruskojazyčné verze BBC podařilo zjistit jména zhruba 120 tisíc mrtvých ruských vojáků, kteří padli na frontě. Ve skutečnosti jich ovšem může být až dvakrát tolik, přičemž západní tajné služby odhadují, že celkové ztráty včetně nezvěstných a zraněných můžou činit až jeden milion mužů.
Představenstvo společnosti Tesla v pondělí dalo 96 milionů akcií v hodnotě přibližně 30 miliard dolarů (asi 650 miliard korun) Elonu Muskovi poté, co nejbohatší muž světa pohrozil, že firmu opustí, pokud nad ní nezíská větší kontrolu.
