„Jsou vězni, kteří se neotevřou nikdy. Jeden mě přímo nesnášel. Většina si ale povídat chtěla. Potřebovali, aby jim někdo naslouchal. I lidé, kteří něco spáchali, mají v sobě světlou stránku,” popisuje bývalá vychovatelka ve věznici Michaela Boho, která o své práci napsala knihu Za mříží. „Není ve vaší moci, motivovat všechny k lepšímu životu. I zlomek stojí mnoho energie, ale má to cenu,” dodává.
Jitka Stehnová je matematička a také proděkanka Chicagské univerzity. O studiu Matematicko-fyzikální fakulty rozhodla hodem kostkou a profesionálně se věnovala volejbalu. „Americké univerzity mi prodaly americký sen, studium jde kombinovat se sportem. Měl to být výjezd na pár let, nepočítala jsem, že zůstanu. Myslím, že spousta lidí se matematiky od dětství bojí a nevidí její uplatnění,“ říká.
Česko má po desítkách let opět šanci mít vlastního astronauta. Do rezervního týmu Evropské kosmické agentury se dostal pilot Aleš Svoboda. „Jestli poletím do vesmíru, nezáleží jenom na mně, ale příležitosti určitě budou. Absolvoval jsem rok a půl dlouhé výběrové řízení, pomohla mi práce bojového pilota gripenu. Ve vesmírné turistice vidím přínos, v konečném důsledku z ní také benefitujeme,“ říká.
Dalšími hosty DVTV jsou režisér David Ondříček a chodec Matúš Lašan.
„Mateřství je někdy k vzteku. Do určité míry mi pomáhá se z toho vykreslit. Rodiče se s mými komiksy ztotožňují, působí to na ně terapeuticky. Situace, které kreslím, zažívá skoro každý,” říká ilustrátorka Barbora Brůnová, která vytváří komiksy o sobě a svých dvou synech. „První vznikl tak, že jsem chtěla paní praštit odrážedlem. Nejpřísnější kritici matek jsou zase matky,” dodává.
„Mateřství je někdy k vzteku. Do určité míry mi pomáhá se z toho vykreslit. Rodiče se s mými komiksy ztotožňují, působí to na ně terapeuticky. Situace, které kreslím, zažívá skoro každý,” říká ilustrátorka Barbora Brůnová která kreslí komiksy o sobě a svých dvou synech. „Můj první komiks vznikl tak, že jsem chtěla paní praštit odrážedlem. Nejpřísnější kritici matek jsou zase matky,” dodává.
„Systém simuluje denní cyklus a rostliny mají celý rok ideální přísun světla. Je to taky cesta, jak pracovat úsporně s vodou, která je uzavřená ve smyčce a recykluje se. Živiny se doplňují jednou za dva měsíce, je to výluh z řas,” popisuje Michal Zatřepálek hydroponickou jednotku Skuba. „Jestli chceme udělat z českých domácností malé farmy? Ano, je to jedna z myšlenek, snažíme se o to,” dodává.
„Češi jsou nostalgičtí. Já sám jsem nostalgik největší. Dnes můžete seriál klidně dokoukat i během jednoho večera. Chtěl jsem proto připomenout dobu, kdy seriály sledoval celý národ tak trochu společně,” říká Filip Nesládek, autor dokumentů Seriálové návraty. „Došlo mi, že teď mám poslední možnost oslovit seriálové protagonisty. Nejtěžší bylo sehnat Zilvara z chudobince,” dodává.
„Češi jsou nostalgičtí a já jsem nostalgik největší. Dnes můžete seriál dokoukat i během jednoho večera. Chtěl jsem připomenout dobu, kdy seriály sledoval celý národ společně,” říká Filip Nesládek, autor dokumentů Seriálové návraty. „Došlo mi, že mám poslední možnost oslovit seriálové protagonisty. Nejtěžší bylo sehnat Zilvara z chudobince,” naráží na postavu z televizního zpracování Bylo nás pět.
„V jednotlivých případech chyba nastat mohla. Stojím ale za tím, že úředníci udělali maximum, aby podpisy byly ověřeny,” říká ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN o vyřazení několika prezidentských kandidátů kvůli nedostatečnému počtu podpisů po jejich kontrole. „Jsme blízkým spojencem Ukrajiny. Nevidím nic, co by naši bezpečnost mohlo ohrozit,” dodává k výcviku ukrajinských vojáků na území Česka.
Dalšími hosty vysílání jsou bývalý náčelník Generálního štábu Aleš Opata a dokumentarista Filip Nesládek.
„Každé gesto sportovců je významné. Ale co změní? Hráči stejně zápas odehrají a udělají špinavou práci pro FIFA, kterou zajímají prodaná televizní práva a sledovanost. Změnit by to mohl tlak sponzorů, kterým se říká partneři, aby to bylo hřejivější,” míní sociolog sportu Vojtěch Ondráček. „Evropa je pokrytecká, ale nejen ona, hlavně FIFA nese vinu na smrti dělníků v Kataru,” dodává.
Hosty vysílání jsou výsadkář a poradce ministryně obrany Ivo Zelinka, volební sázkař Michal Sirový a sociolog sportu Vojtěch Ondráček.
"Není úkolem ministerstva zemědělství, aby takovou kampaň financovalo. Zvlášť, když ohýbá realitu a obsahuje zavádějící informace, ať už o vlivu masa na lidské zdraví, nebo vlivu na životní prostředí," kritizuje projekt Agrární komory spolupředseda Strany zelených Michal Berg. Ministerstvo na kampaň dalo bezmála čtyři miliony korun.
„Myslela jsem, že pojedu na klidnou dovolenou, nejsme žádní divocí sjezdaři, ale zkřížily se mi lyže a vše vzalo obrat. Dopadla jsem na sjezdovku, nemohla hýbat nohama a pak si vše vybavuju jako v akčním filmu,” líčí Lenka Štěrbová, která se na jaře vrátila z Itálie s poraněnou páteří. Její příběh včetně tří operací a snahy postavit se znovu na vlastní nohy sledují na Twitteru tisíce lidí.
„Domácnosti i firmy by teď potřebovaly spíše uklidnit, ne strašit, aby ještě více spořily. Jejich opatrnost je možná až přestřelená, očekávají ještě horší vývoj než během pandemie, ale k tomu by dojít nemělo,” kritizuje ekonom David Marek výzvu guvernéra ČNB Aleše Michla k většímu spoření a jeho snahu posilovat korunu.
Hosty vysílání jsou ekonom David Marek, spolupředseda Strany zelených Michal Berg a Lenka Štěrbová léčící se s úrazem páteře.
"Když jsem se poprvé pokoušel chodit po lajně ve výšce, musel jsem se přesvědčit, že je mi jedno, že spadnu a rupne to. Padat v půl kilometru nad zemí do vzduchu je ale daleko bezpečnější než v parku na zem," říká slackliner Danny Menšík, držitel světového rekordu v highline. "Je to jako když chodíte po chodníku. Lajna vás to naučí sama. Když to děláte dobře, jdete, když blbě, spadnete," dodává.
„Vraždy sudetských Němců v Postoloprtech jsou pořád tabu. Češi mají rádi legraci, vyhýbají se tak nepříjemným věcem. Proto jsme chtěli, aby se téma znovu dostalo mezi lidi,” uvádí režisér Jakub Wehrenberg o novém dokumentu Postoloprty 1945 - česká odplata. „Zabili je jen proto, že byli Němci,” říká o události z června 1945, kdy čeští vojáci pozabíjeli bez soudu několik set německých civilistů.
"Nemůžeme přestavět všechny toalety na fakultě, aby byly nebinární. Musíme respektovat legislativu. Řešením je využít bezbariérové toalety. Vyhovují oběma pohlavím, nebinárním i hendikepovaným," říká Jiří Němec, děkan Pedagogické fakulty MUNI. "Musím hájit i práva kolegů, kteří se necítí dobře, když stojí u pisoáru a dovnitř vtrhnou studentky, aby si umyly štětce. Musím hájit práva všech," dodává.
