Rozhovor - Vedoucí projektu Návrat orla skalního do ČR Petr Orel v pokračování rozhovoru s Aktuálně.cz o získávání orlích mláďat a jejich monitorování po vypuštění v Beskydech. Ale i o tom, jak na vývoz "svých" orlů reagují na Slovensku.
Irové, od nichž čerpáte inspiraci, tvrdí, že aby byla nová orlí populace skutečně životaschopná, musí vypustit kolem 70 mladých dravců. Vy mluvíte "jen" o dvaceti. Není to málo?
I my jsme samozřejmě pečlivě zvažovali, kolik mláďat musíme vypustit, aby byl projekt úspěšný. Nicméně vycházíme z toho - a letošní zkušenosti nám dávají za pravdu - že námi vypuštění ptáci, kteří se v Beskydech "narodí", k sobě přitáhnou mladé orly ze Slovenska, ještě nespárované, zdržující se na našem území na takzvaných pohnízděních potulkách.
Už k nějakému takovému kontaktu došlo?
V letošním roce byli "naši" orli v kontaktu s několika divokými orly ze Slovenska. Jeden samec se v jejich blízkosti zdržoval několik měsíců, proháněl se nimi po obloze a bylo patrné, že mu jejich společnost vyhovuje. Věříme, že tato provázanost populací přinese rozšíření hnízdní populace na naše území.
V ostrovním Irsku jsou asi jiné podmínky.
V Irsku, kde je nejbližší hnízdní populace, jde o tu ve Skotsku, vzdušnou čarou vzdálena asi 30 až 50 km, je situace jiná. Orli ze Skotska v podstatě vůbec nezalétají na jejich území, moře je zřejmě velkou bariérou. Proto tam zvolili jiné řešení.
Není s podivem, že - ač sami sebe nazýváte ochránci přírody - vybíráte slovenská hnízda a berete čerstvě vylíhlá mláďata od matky?
Je obecně známo, že u karpatské populace orlů skalních je vyvinutý téměř stoprocentní kainismus. Tedy situace, kdy starší, silnější mládě zabije to mladší. Druhé mládě dokonce může zabít i samice - jeho matka. V rámci projektu se odebírají právě ta mladší, slabší mláďata.
Pokud to dobře chápu, populaci orlů skalních na Slovensku tedy český projekt neohrožuje.
Určitě ne. Naopak. Vezmeme-li v úvahu, že ročně je na Slovensku vyvedeno nenejvýš 35 mláďat orla skalního, pak "vyvedení" dalších čtyř o 100 km dál je jenom ku prospěchu populace. Přestože je slovenská populace orlů skalních více méně stabilizována, pořád existuje mnoho antropogenních faktorů, které ji negativně ovlivňují. Záchranu čtyř mláďat pro volnou přírodu jednoznačně považuji za pozitivní ochranářský faktor, za příklad aktivní ochrany daného druhu.
Co na vyvážení orlích mláďat do ciziny říkají na Slovensku?
Nesmírně si vážíme spolupráce a pozitivního přístupu partnerů ze Slovenska. Orgány státní ochrany přírody SK se k tomu staví pozitivně, proto jsme také mohli s projektem vůbec začít. Orlí mláďata dostává naše organizace jako dar. Dar který máme v dočasné péči, než dojde k vlastnímu vypuštění v Beskydech.
A jak reaguje slovenská veřejnost?
V televizích, které vysílají na Slovensku, se o našem projektu objevila řada informací, včetně jednoho delšího pořadu. Já osobně jsem byl i na tiskové konferenci v Banské Bystrici a zájem novinářů byl velký. Jinak řečeno: ohlas je, pokud můžu soudit, pozitivní. Pravdou ale také je, že se do kolegů na Slovensku "pustili" například sokolníci. Ti se snažili celý projekt narušit.
Proč zrovna sokolníci?
Drželi se hesla "když já ne, tak ty taky ne!". V minulosti jim totiž nikdy nepovolili vybrat mláďata orlů skalních k sokolnickým účelům.
Ozval se kromě nich ještě někdo?
Pak je tu skupina ochranářů, biologů, která nesouhlasí s jakýmikoliv reintrodukcemi, repatriacemi a podobnými ochranářskými opatřeními. Tyto skupiny odborníků jsou samozřejmě i u nás. Diskutujeme spolu, vyměňujeme si argumenty.
Jaké uvádějí důvody?
Zjednodušeně řečeno říkají, abychom počkali, až tu orli zahnízdí sami od sebe.
A podle vás nemají pravdu...
My tvrdíme, že už čekáme více než 100 let. Přitom není zdaleka jisté, že by se tak přirozenou cestou vůbec někdy stalo. Jsme toho soudu, že nastal čas zahájit tento proces repatriací mláďat získaných ze Slovenska. Vnímáme to jako aktivní ochranu daného druhu.
Před vypuštěním instalujete orlům vysílačky. Proč vlastně?
Jde o speciální vysílačky, které se orlům upevňují na záda pomocí teflonových pásek a měly by vysílat signál po dobu čtyř let. Zatím nám tato technika funguje, máme dobrý přehled, kam "naši" orli zalétají, víme hodně o jejich pohybu. Díky vysílačce jsme například objevili samici Anču, a to už den po jejím postřelení. Jinak by dopadla špatně.
Pomáhá vám někdo? Dovedu si představit, že připevnění vysílačky tak, aby na orlech vydržela čtyři roky, není úplně snadné.
S radiotelemetrií mláďat a v budoucnu možná i se satelitním sledováním vypuštěných orlů nám pomáhá přední světový odborník na tuto problematiku, RNDr. Luboš Peške. Je to expert s obrovskou praxí a znalostmi.
Kolik orlů chcete v následujících letech v Beskydech vypustit?
Po zkušenostech z loňska považujeme čtyři mláďata za optimální počet. Za pět let tedy celkem dvacet mláďat. Uvidíme, jaké budou ztráty.
Kdy můžeme očekávat narození prvního skutečně "českého" mláděte?
Víme, že orli skalní pohlavně dospívají v pěti až šesti letech, zahnízdit pak můžou už jako tříletí. Snůšky však v těchto případech zpravidla nebývají oplozené. Pokud budeme optimisté, můžeme hovořit nejdřív o roku 2010. V každém případě nás ale čeká ještě velký kus práce.
