Slyšel jsem tuto poučku tolikrát, že už ani nevím, kdo co všechno pod kritické myšlení jako termín schoval a jak se s tím tématem vypořádal při samotné výuce. Málokterá škola, jako například University of New York in Prague, má kritické myšlení jako povinný šestikreditový předmět bakalářského studia businessu. Existuje ale velká část škol, která odpoví, že učit samotné kritické myšlení je zbytečné a stačí zavést tento užitečný nástroj, nebo chcete-li dovednost, do každého vyučovaného předmětu. Podobně to s dalšími dovednostmi, které se do kurikula zkrátka již nevejdou. Mezinárodní akreditace je nicméně vyžadují. Proč? Na vyučování kritického myšlení v manažerských oborech existuje větší množství studií a každá z nich (bez výjimky) ukazuje na některý z přínosů, které právě výuka kritického myšlení přináší.
Hojně citovaná studie uveřejněná v Journal of Management Education podporuje myšlenku, že hlavním úkolem univerzity je učit studenty myslet, ale ne tak, že student zpracovává náročnou manažerskou úlohu a jejím vyřešením nebo nevyřešením se učí. Aby tato metoda byla efektivní, musí se nejprve naučit o problémech přemýšlet, a to se většinou nestane automaticky. Výuka "thinking skills" by měla být základním kamenem každého bakalářského programu. Systematická rešerše literatury na dané téma, publikovaná v Studies in Higher Education, se zabývala veškerými výzkumy publikovanými mezi lety 1990-2019. Autoři provedli analýzu 769 vědeckých článků a zkoumali význam kritického myšlení v manažerském vzdělávání nebo v business kontextu, do kterých je kritické myšlení zasazeno. To je v těchto článcích považováno za klíčovou dovednost, kterou by všichni studenti business oborů měli mít. Pomáhá rozvíjet vlastnosti jako intelektuální pokora, odvaha, empatie a integrita.
Zajímavé je, že ačkoliv se jedná zřejmě o jednu z nejzásadnějších komponent manažerského vzdělávání, výuka kritického myšlení bývá studenty hodnocena častěji jako přínosnější a zábavnější než větší část ostatních předmětů daného studia, ačkoliv se jedná o mentálně poměrně náročná cvičení. Studenti se také často učí z logických a jiných chyb, tedy mají nižší úspěšnost vyřešení problému než v jiných předmětech, což by mělo být demotivující. Překvapivě není. Možná i z toho důvodu, že lze tuto dovednost používat i v jiných oborech zájmu a pomáhá studentům lépe identifikovat a vypořádat se s výzvami studia jako takového, jak ukazuje několik observačních studií u studentů managementu.
Na závěr lze říci, že kritické myšlení je jako dobrý čaj: spousta lidí si myslí, že ho nepotřebuje, dokud ho neochutnají, a pak už se bez něj neobejdou. Možná by tedy vysoké školy měly začít studentům servírovat skvělý šálek kritického myšlení. Ať už je to pro rozvoj budoucích manažerů nebo jen pro přežití ve světě plném logických pastí politiků, oříznutých grafů prodejců, nebo směšných odkazů na druhořadé vědecké výstupy v kterémkoliv oboru.
Autor: David Anthony Procházka, Dean at School of Business and IT, University of New York in Prague
