S kreativním zpracováním policejních hlášení začala stanice městské policie v Přerově již před 13 lety. "Cílem bylo zpopularizovat a předat lidem práci, kterou strážníci dělají, jinou formou, než je běžné. Aby pro ně byla snáze srozumitelná a stravitelná," popisuje zástupce ředitele Městské policie Přerov Miroslav Komínek.
Ačkoliv zábavně laděné příspěvky bohaté na zajímavé jazykové obraty píše Miroslav Komínek již řadu let, masové popularity se dočkaly až za poslední rok a půl poté, co je přerovští strážníci začali přidávat na Facebook.
"Dlouhodobě jsme spolupracovali s médii. Ale před dvěma lety jsme se odhodlali vstoupit do 'temných vod' sociálních sítí a překonali strach z toho, že se náš profil stane anonymní žumpou, kde si budou lidé ventilovat frustraci. To se ale nestalo a postupně jsme dostávali pozitivní zpětnou vazbu od sledujících. Náš profil se dost zpopularizoval i během pandemie, kdy lidé potřebovali číst něco zábavnějšího, aby nebyli neustále zahlceni čísly, grafy a pověstnými rekordy dne," vysvětluje si úspěch Miroslav Komínek.
Stránku momentálně sleduje více než 23 tisíc lidí a zdaleka ne všichni sledující pocházejí z Přerova. Příspěvky psané zástupcem ředitele přerovských strážníků lajkují denně stovky lidí a pochvalu sklízí i od marketingových odborníků.
Mezi jejich nejpopulárnější příspěvky z poslední doby patří například ten o opilém zahrádkáři, historky z nočního hřbitova nebo strach neznámé ženy z bažanta, který jí přistál na zahradě.
Poezie všedního dne na policejní stanici
Porota Magnesia Litery, která přerovské svodky zařadila do nominací na blog roku, vyzdvihuje příspěvky Miroslava Komínka jako snahu o "tvorbu poezie všedního dne, navíc na místě, kde by to člověk nečekal".
"Tradice předválečných humorných soudniček tu ožívá při líčení vesměs drobných prohřešků našich spoluobčanů a poskytuje čtenáři hned dvojí útěchu: napnuté nervy při líčení popisovaných zlotřilostí a úlevu poté, co se ukáže, že se vesměs nejednalo o závažný čin a náprava hříšníka byla zjednána obratem," dodává porota.
Zástupce ředitele přerovských policistů však odmítá, že by kdy měl spisovatelské ambice. Policistou chtěl být již od svého dospívání. Vyvrací také domněnku, že by byl čtenářem klasické literatury.
"Pokud by někdo očekával, že čtu kvalitní literaturu, tak by byl asi zklamán. Většinou čtu brakovou literaturu, která mě uvolňuje, a když ne ji, tak se držím fantasy nebo sci-fi. Z autorů dávám přednost těm českým, Jiřímu Kulhánkovi či Františku Kotletovi a podobně," prozrazuje Komínek. A přiznává, že nominace na prestižní Magnesii Literu je všechny na stanici překvapila.
Porota soutěže navíc ocenila, že příspěvky přerovské policie pomáhají s polidštěním stigmatizované profese městských strážníků. To vítá také autor. "Jakoukoliv propagaci a zviditelnění práce strážníků vítáme," dodává Komínek s tím, že veřejné instituce by měly umět s lidmi vhodně komunikovat.
Z tisíců zpráv vybírá ty nejzajímavější
Jeho práce ale nespočívá jen v přepisování svodek a jejich zveřejňování na Facebooku, sestává především z kontroly práce městských policistů a pročítání a vyhodnocování jednotlivých zásahů. Měsíčně projde až tisíc zápisů. Ty mohou mít několik řádků nebo stran, v závislosti na složitosti zásahu. Na policejní web se jich tak dostane pouze nepatrný zlomek. "To, co zveřejňujeme, je špička ledovce. Výjezdů je mnohonásobně více," vysvětluje Komínek.
"Pokud se odehraje nějaký zákrok, ve kterém figurují děti nebo násilí na dětech, nebo se jedná o závažný trestný čin, který pak strážníci předávají, píšeme o nich neutrálním jazykem tak, jak je to u policie běžné," přiznává.
Do literárně zpracovaného výběru se tak daleko častěji dostávají výjezdy k podnapilým lidem nebo k nejrůznějším šarvátkám spojeným s alkoholem. "S alkoholem člověk ztrácí zábrany i motoriku, takže dochází k pádům a šarvátkám. Tak to prostě s alkoholem je, takže i těch alkoholových příhod je více," míní.
Delikventi se na příspěvky většinou podle Komínka neozývají. "Málokdy se někdo chce přihlásit k něčemu, v čem hrál hlavní roli. Spíš se nám častěji stává, že se ozvou lidi, kterých se případ týká z druhé strany, z té zasažené. Spousta práce není o tom, že se dostanete do kontaktu s lidmi v represivním slova smyslu, ale spíš že jim pomůžete. A ti se pak ozývají docela často, děkují a jsou rádi, že si o sobě něco přečtou," říká zástupce ředitele přerovské policie.
Přerovské policejní svodky vyjdou i knižně
Ani Městské policii Přerov se nevyhýbají zbytečné zásahy. "Někdo může nabýt pocit, že jeho případ je důležitý, ale na místě pak strážníci zjistí, že to tak není. Ale vesměs vyjíždíme skoro ke všem," říká. Také tato udání, u kterých není asistence městských policistů třeba, zveřejňují.
Městská policie Přerov není jedinou oceňovanou institucí za netradiční způsob komunikace dennodenní práce. Podobně vychvalovaná je také například Městská policie Pardubice. Jak ale Miroslav Komínek přiznává, prosbu o inspiraci nebo školení, jak propagaci dělat, jim zatím nikdo nenapsal.
"Náš způsob komunikace samozřejmě nemusí každému vyhovovat, protože každý člověk, okres a kraj má jiný názor a je to dobře. Jsme ale v kontaktu s jiným policejními platformami, které mají velmi dobrou komunikaci. Za zmínku určitě stojí Městská policie Pardubice nebo Městská policie Opava, sledujeme je a díváme se i na jejich trendy a předpokládám, že to funguje i obráceně," dodává.
Přerovské policejní svodky by navíc za pár měsíců mohly vyjít i knižně. Brzy by podle Komínka měla odstartovat kampaň na podporu knihy a vznikají také podcasty.
Sborník by měl obsahovat 366 příběhů za posledních 13 let. "Část výtěžku z prodeje knihy půjde i na vybraný dobročinný projekt," dodává zástupce ředitele Městské policie Přerov.