Laura Cuayaová, která v současnosti působí na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti, pouštěla osmnácti psům úryvky z knihy Malý princ ve španělštině a v maďarštině a pak také sérii nesmyslných slov, upřesnil vědecký zpravodajský web Live Science. 

Skupina psů byla namíchána tak, že každý z nich vždy "rozuměl" jen jednomu z jazyků. Autoři studie, kterou zveřejnil časopis Neurolmage, tvrdí, že psi dokážou jasně rozlišit smysluplnou promluvu od série neznámých výrazů, ale vnímají i jazyk.

Zároveň se ukázalo, že starší psi rozpoznají známý, respektive neznámý jazyk jasněji. "Starší psi měli díky svému věku i více času poslouchat lidi, když mluví," upřesnila hlavní autorka studie. 

"Každý jazyk je kombinací určitých zvukových pravidelností. Z našich výsledků vyplývá, že psi si v průběhu svého života s lidmi tyto pravidelnosti osvojují," řekl pro CNN další člen výzkumného týmu Raúl Hernández-Pérez. 

Cuayaovou inspirovala k provedení výzkumu její border kolie jménem Kun-hun, s níž se nedávno přestěhovala z Mexika do Maďarska. "Lidé v Budapešti jsou ke psům velmi přátelští, často za Kun-hunem přicházeli a mluvili na něj. Přemýšlela jsem, zda zaznamenal, že tito lidé mluví jiným jazykem," vysvětlila svou motivaci. 

Tým z Univerzity Loránda Eötvöse předpokládá, že psi nejsou jedinými zvířaty s touto schopností, ale jsou unikátní v tom, že k rozlišování jazyků žádný speciální trénink nepotřebují, a to zřejmě díky domestikaci. Neurobioložka se zároveň domnívá, že psi jsou jedni z mála zvířat, která skutečně zajímá, co lidé říkají. 

"Z mé zkušenosti se psy vím, že neustále vnímají okolní svět a to, co se kolem nich děje. Myslím, že o nás vědí mnohem víc, než si vůbec umíme představit," dodala.