Neobvyklý koníček ho začal lákat už v jedenácti letech, když u svých prarodičů našel dědův pohár z výstavy ptactva. "Nejdříve jsem četl knihy, až potom si začal kupovat papoušky. A přestože jsem veškeré informace uměl nazpaměť, až praxe ukázala, že teoretické znalosti nestačí," vypráví s tím, že jako první si pořídil mutační agapornisy.
"Slovo 'mutační' znamená atypický projev genů, je viditelný především ve zbarvení peří. Běžní papoušci, třeba postavoví kanáři, jsou sice také různě barevní, ale dělí se na plemena, nikoliv mutace," vysvětluje rozdíly. Dědovy dvě staré voliéry na zahradě posloužily svému účelu, a zanedlouho už se v nich proháněly křepelky a poletovaly korely, kakariky či aymary.
Prvotní zápal mu vydržel asi tři roky, pak si začal uvědomovat, že mu v chovatelství chybí vyšší smysl. "Něco jsem odchoval, prodal, zase odchoval a tak dokola. Přestávalo mě to bavit. Naštěstí tou dobou začaly vycházet články o výstavním chovatelství a zebřičkách. A to mě zaujalo," vzpomíná čtyřiadvacetiletý chovatel.
Dnes už papoušky chová doma. Začal s polovinou půdy, na niž záhy navázala i ta druhá. Momentálně má tři páry papoušků horských, 50 párů zebřiček a 20 párů holoubků diamantových. Během chovné sezony se počet opeřenců navýší až na tři sta ptáků. "Sice jsou to v základu jen tři druhy, ale mám čas se jim věnovat naplno, nerozptyluju svou pozornost jinam," připomíná.
Na stupně vítězů
Právě zebřičky jsou jeho alfou a omegou. Tento malý pták z čeledi astrildovitých pochází ze střední Austrálie a je velmi populární pro domácí chov. Tomáš své zebřičky i šlechtí a pravidelně s nimi jezdí na výstavy, odkud se vrací i s oceněními. Minulý rok se navíc poprvé vydal na mistrovství světa do italské Neapole, odkud si přivezl rovnou několik medailí - tři zlaté, tři stříbrné a jednu bronzovou. Nepřekvapivě je získal za své ukázkové zebřičky, kterým se věnuje nejdéle, a za holoubky diamantové.
"Mistrovství bylo náročné. Existuje totiž standard, jak by ptáci měli vypadat. Například kanárci a andulky mají celosvětově jednotný standard. Ale zebřičky, to je jiná," říká s tím, že každý stát si pro tento druh papoušků určuje vlastní podmínky, a je tudíž těžké vyhrávat na všech evropských výstavách najednou.
"V Itálii bylo znát, že se dívají více na barvu. Ve Španělsku zase letos vyhrávali ptáci tělesně zdatnější než barevní a v Česku je to o velikosti," vysvětluje s tím, že porotci se dívají například na to, aby hlava ptáka i ocas seděly k jeho tělu a stál silně na nohou a neležel na bidýlku: "České standardy určovaly velikost na 13 centimetrů, sjednotily se však po vzoru Nizozemska, kde je zase minimální velikost 10,5 až 11 centimetrů," říká Tomáš s tím, že je spíše zastáncem jednotného standardu pro celou Evropu.
Ačkoliv své ptáky sám šlechtí, vnímá i možné negativní dopady na jejich zdraví. Nejvýraznější problémy podle něj mají například andulky. "U špičkových andulek se řeší téma umělé inseminace. Kvůli dlouhému peří na sebe při páření ani nedosáhnou. Tématem, a to nejen u andulek, je i pěstounská péče, kdy se ptáčata podsazují pod jiné páry," upozorňuje. "Je ale v zájmu chovatele, aby jeho ptactvo bylo vitální. Kdybych přijel na výstavu a mí ptáci měli vady či nebyli v kondici, hned jedu domů, nepustili by mě dál," tvrdí Tomáš.
Křehká duše papouškova
Mezi chovateli se zároveň snaží se svým kamarádem šířit osvětu. Na portálu Birdifly přibližuje chovatelství co nejvíce lidem a spojuje komunitu ptačích entuziastů. Svou vlastní sbírku pak Tomáš přibližuje na svém webu a na Instagramu.
"Obecně se pro začátečníky doporučují andulky, korely a zebřičky. Já bych k tomu přidal i chůvičky a agapornise," radí mladý chovatel. "Když ale dnes vidím k zakoupení hotové směsi pro papoušky kakadu a ary, dává mi to možnost začít i s těmito druhy."
Koupě velkého papouška s sebou ale nese několik zásadních otázek. "Budu mít papouška na chov nebo jako domácího mazlíčka? A počítám s jejich dlouhověkostí?" ptá se Strachota, podle kterého se takovéto velké druhy mohou dožít až 60 let, taková andulka "jen" přibližně 10. "Je to závazek na velkou část života, každý den se mu musíme věnovat. Mně to denně zabere i několik hodin. A pokud člověka chov přestane po krátké době bavit, papoušek to hned vycítí. Není hloupý, ti větší mají inteligenci tříletého dítěte. Z nudy začne chovatele štípat a sobě škubat peří. Holí papoušci, které pak vidíme v záchranných stanicích, nemají choroby, ale především psychické problémy, mají křehkou duši."
Koupit si jednoho ze zmíněných ptáků je podle Tomáše už bez větších obav možné i ve zverimexu. "Konečně pochopili, že když si někdo přijde koupit zvíře, je dobré k němu poskytnout i informace. Když jsem před třinácti lety začínal, zverimex bylo pro všechny chovatele zakázané slovo. Dnešní řetězce už ale pro své zaměstnance pořádají spoustu školení a seminářů ke každému druhu, navíc hromadu informací poskytují i na svých webech. Minimálně navenek je viditelné zlepšení zverimexů."
Podle Tomáše není zaručené, že každý papoušek bude mluvit, nicméně imitovat naši řeč se může naučit andulka i korela. "Legrační je kakariki, protože mečí jako koza, doporučil bych ho i coby přátelského mazlíčka. Mluvit se papoušek naučí tím, že jej budeme chovat na frekventovaném místě a povídat si s ním," říká s tím, že papouškovi je vždy lepší pořídit kamaráda či kamarádku, ale když ho nemá, fixuje se na svého nejbližšího - majitele - a učí se od něj i mluvit, respektive ho imituje.
"Rozhodně bych ptáka neumisťoval do kuchyně. Ačkoliv má spousta lidí kanárka v kuchyni, pro jakéhokoliv opeřence jsou smrtelně nebezpečné výpary z teflonových pánví. Stačí pár minut v nevětraném prostoru a už mu nic nepomůže. Stejně tak je pro papoušky jedovaté avokádo a samozřejmě i některé jedovaté pokojové rostliny. Ptáka může otrávit taky dřevěné bidýlko ze zlatého deště, na to pozor," radí chovatel.
Do budoucna se Tomáš Strachota plánuje i nadále věnovat výstavnímu chovatelství. Ačkoliv titul mistra světa obhájil, stále má v hledáčku například evropský šampionát v Německu nebo speciální výstavu zebřiček v Nizozemsku. Mimo to však plánuje vycestovat za papoušky i do Austrálie, odkud pochází většina druhů, kterým se věnuje.
