Nepokoje v Maksimiru (1990)

Třináctý květen 1990 se zapsal do historie jako jeden z nejtemnějších dnů jugoslávského fotbalu. Na stadionu Maksimir v Záhřebu se měl odehrát běžný ligový zápas mezi domácím Dinamem a Crvenou zvezdou Bělehrad. Místo fotbalového svátku se však stadion proměnil v bojiště. Napětí viselo ve vzduchu již před výkopem. Do Záhřebu přicestovalo více než dva tisíce srbských fanoušků, kteří se již v ulicích města dostávali do potyček s místními. Na stadionu se pak sešlo 15 až 20 tisíc diváků, mezi nimiž byly dvě nesmiřitelné skupiny - chorvatští Bad Blue Boys a srbští Delije.

První jiskra přeskočila, když chorvatští fanoušci začali házet kameny na srbský sektor. Delije odpověděli vším, co jim přišlo pod ruku - létaly sedačky, reklamní panely i další předměty. Situace se vymkla kontrole, když chorvatští ultras vtrhli na hrací plochu. Nejznámějším okamžikem celého incidentu se stal kop Zvonimira Bobana, kapitána Dinama Záhřeb. Když viděl, jak policista brutálně bije jednoho z chorvatských fanoušků, neváhal a zasáhl. Jeho vysoký kop do policisty se stal symbolem chorvatského odporu.