Stěžejním zájmem všech vystavujících je člověk a lidské společenství. Kurátor Josef Moucha vybral od každého z fotografů jeden cyklus. "Jejich dokumentární záběry vyjadřují souběžně se zachycenými ději vnitřní prožitek. Jedná se jim o emotivně a obrazově silné svědectví o více vrstvách, než bývá zvykem u běžné reportáže," vysvětluje.
Hostující Paolo Pellegrin je velice známý fotograf válek a konfliktů. Pracuje pro agenturu Magnum, která je od doby svého vzniku (v roce 1947) považována za absolutní špičku v dokumentární fotografii. Zakládaly ji totiž fotografické legendy, jako byl například Henri Cartier Bresson nebo Robert Capa.
Pellegrinovy snímky na výstavě Prostě dokument ovšem nepocházejí z žádné válečné zóny. Soubor nazvaný Hranice mapuje přehlížená a zapomenutá místa v USA. Jeho snímky vyprávějí příběh o zločinu, o tom, jak se ho policie snaží potírat, ale také o chudobě a rasových problémech.
Pellegrin hostuje na výstavě i díky jeho velmi dobrým vztahům s Antonínem Kratochvílem, s nímž se kdysi setkal při fotografování konfliktu v zemích bývalé Jugoslávie.
Antonín Kratochvíl vystavuje teprve tři roky staré fotografie z africké Rwandy. "Snažil jsem se zachytit, jak se v tamních vesnicích setkávají lidé, kteří během genocidy vraždili, s pozůstalými po jejich obětech. Oficiálně se říká, že si dokážou odpustit. Jejich tváře ale nakonec prozradí, jak jsou skutečně naladění. Věci prostě nejsou tak, jak vypadají na první pohled," říká Kratochvíl.
Karel Cudlín se ve svém souboru zaměřil na lidi pracující v českém zemědělství. "Jsou většinou z Ukrajiny, někteří přijíždějí na jaře na krátkou dobu, jiní zůstávají do podzimu a někteří jsou tady už více než deset let," vypráví.
Jan Dobrovský fotografoval v azylovém Domově sv. Máří Magdaleny, kde žijí matky s dětmi potřebující asistenci nebo pomoc v těžké životní situaci.
Alžběta Jungrová vystavuje snímky ze souboru, který se zaměřuje na ženy ve věznici a na důvody, proč se tam dostaly. "Ženy jsou v tomhle jiné než muži. Muži ubližují, kradou a vraždí většinou ze zištných důvodů. Ženy kradou a vraždí převážně pod vlivem emocí," konstatuje fotografka.
Jan Mihaliček představuje snímky z těch nejzaostalejších romských komunit na východním Slovensku. "K dokumentování tamní situace mě přivedla jednoduchá zpráva v médiích. V nějakém krátkém článku jsem se dočetl, že v těchto oblastech už má 55 procent lidí pitnou vodu - a bylo to prezentováno jako úspěch. Jenže ve skutečnosti to přece znamená, že zhruba polovina z nich nemá přístup k tak obyčejné a zásadní věci, jako je pitná voda! A není to někde v rozvojovém světě, bavíme se o místech, která jsou součástí Evropské unie," popisuje.
Martin Wágner, který je známý svou dlouhodobou dokumentární prací v Rusku a na Sibiři, představuje na výstavě zcela jiné téma: zaměřil se na české amatérské hledače zkamenělin.
O výstavě
- Název: 400 ASA: Prostě dokument
- Kurátor: Josef Moucha
- Termín: 4. února - 3. května
- Místo: Galerie hlavního města Prahy, Dům fotografie, Revoluční 5, Praha 1
- Otevřeno: denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin, čtvrtky do 20 hodin
- Vstupné: 120 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti, senioři)
- Komentované prohlídky: Čtvrtek 13. 2. 2020, 18 hod., Jan Mihaliček + Alžběta Jungrová. Středa 4. 3. 2020, 18 hod., Jan Dobrovský + Karel Cudlín. Sobota 25. 4. 2020, 15 hod., Martin Wágner + Antonín Kratochvíl.
