Rumové pralinky či Kofila. Jak vypadaly obaly známých cukrovinek za normalizace

Rumové pralinky či Kofila. Jak vypadaly obaly známých cukrovinek za normalizace
Expozice v Retro muzeu Praha v Kotvě se věnují životnímu stylu v socialistickém Československu. Čokolády a čokoládové obaly muzeu zapůjčil sběratel Stanislav Krámský, který vlastní největší sbírku tohoto typu obalů na světě.
Krámský sbírá obaly cukrovinek od roku 1964, kdy mu bylo 12 let. Nadchly jej dva obaly německých čokolád, které mu otec přivezl ze služební cesty. Na fotografii je Granko, první české rozpustné kakao. Název je zkratkou pro granulované kakao a vzešel ze soutěže, do níž veřejnost zasílala své návrhy.
Kofila se v Československu prodávala již od roku 1923. Snadno rozpoznatelný žlutý obal se v průběhu let několikrát proměnil. Letos firma Orion změnila barvu tváře postavy na modrou.
Historie barevných lentilek sahá až do období Rakouska-Uherska. Od roku 1907 se vyráběly v holešovském závodě. Loni se však jejich výroba přesunula do německého Hamburku. "Jedním z hlavních důvodů, proč Nestlé koupilo počátkem 90. let naše čokoládovny, bylo to, že chtěli právě lentilky. Byla to konkurence britských Smarties, ale lentilky měly lepší barvy a možná i chuť," říká sběratel Krámský.
Foto: Retro muzeum Praha/Adam Heres
Magazín Magazín
14. 9. 2022 14:14
Stanislav Krámský z Prahy má největší sbírku čokoládových obalů na světě. Na 205 tisíc balení cukrovinek, kakaa i bonboniér skladuje ve čtyřech místnostech na své půdě. Část jeho sbírky je momentálně k vidění v pražském Retro muzeu v Kotvě.

Jedná se z většiny o kultovní cukrovinky ze socialistického Československa, které jsou dodnes k dostání, například Kofila, tyčinka Deli nebo Kočičí jazýčky. "Všechno to pamatuju a všechno jsem to ochutnal. Z obalů z doby socialismu mám ucelenou sbírku od 50. let až do roku 1989," říká sběratel. 

Když má Krámský některé obaly víckrát, vyměňuje je s ostatními sběrateli. "Těch je u nás poměrně hodně, všichni čtyři největší sběratelé čokoládových obalů na světě jsou z Česka, a sbírají i cizinci," říká sedmdesátiletý muž. "Je to záliba z dětství, která nám vydržela dodnes, kolegové už jsou taky v letech, jen výjimečně se objeví někdo mladší," směje se. 

Krámský není jen vášnivým sběratelem obalů, ale i konzumentem čokolády, kterou si dopřává každý den. "Rád ochutnávám novinky, v posledních letech zejména skvělé čokolády, které se vyrábějí od bobů," říká o metodě bean to bar, kdy se výrobce o čokoládu stará od bobu až po finální tabulku. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Německá vláda chce regulovat ceny plynu, kancléř Scholz chystá prohlášení

Německá vláda chce regulovat vysoké ceny plynu, soubor opatření by mohl mít objem 150 až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu Kč). Dnes o tom s odvoláním na zdroje z vládních stran informovala agentura DPA. Odpoledne s prohlášením vystoupí kancléř Olaf Scholz, ministr financí Christian Lindner a ministr hospodářství Robert Habeck.

Deník Handelsblatt napsal, že podle vládních zdrojů by stanovení maximálních cen plynu stálo německý rozpočet 15 až 24 miliard eur (až 592 miliard Kč). Sociální demokratka (SPD) Katja Mastová z vedení poslanecké frakce strany přitom v tomto týdnu hovořila o částce převyšující 100 miliard eur.

V Německu začne od soboty platit nový poplatek za obstarání plynu, který zdraží odběratelům tuto energetickou surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu (kWh), což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce Kč). Očekává se ale, že vláda tento poplatek zruší, neboť ho kritizuje nejen opozice, ale i představitelé vládních stran. Není tak vyloučeno, že kancléř dnes oznámí i zrušení poplatku.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 41 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy