Nouzové kolonie

Nouzové kolonie představují fenomén provizorního bydlení nejchudších vrstev v Praze první poloviny 20. století. Skládaly se z jednoduchých dřevěných či plechových staveb, často doplněných o upravené železniční vozy. Kolonie vznikaly nejčastěji na okrajích města a byly odpovědí na akutní bytovou krizi, která trápila tisíce obyvatel. V dobovém kontextu představovaly často šedou zónu mezi oficiálními stavebními předpisy a potřebou přežít. Kniha "Zmizelá Praha: Nouzové kolonie" autorů Martina Dolejského a Davida Platila vydaná na jaře 2025 nakladatelstvím Paseka podrobně mapuje vznik, život i postupný zánik těchto kolonií, doprovázená bohatým fotografickým materiálem a dokumenty.