Vlajka, údajně navržená švadlenou Betsy Rossovou, vyobrazuje 13 bílých hvězd v kruhu, které reprezentují 13 původních severoamerických kolonií. Autorka ji měla vytvořit na konci 18. století, přestože většina historiků považuje příběh o původu vlajky za mýtus.
Návrháři Nike symbol původně použili pro speciální kolekci tenisek oslavující výročí 4. července roku 1776, tedy americký Den nezávislosti. Pravděpodobně si ale neuvědomili, že se k vlajce mezitím začala hlásit Americká nacistická strana.
Podle britského deníku The Guardian jim tuto skutečnost připomněl bývalý hráč americké Národní fotbalové ligy Colin Kaepernick. Ten řekl, že by firma neměla tenisky prodávat, protože odkazují k éře, kdy v zemi fungovalo otrokářství.
Kaepernick dříve proslul mimo jiné svým aktivistickým gestem, kdy v době přípravného zápasu v roce 2016 odmítl stát při hraní americké hymny. Místo toho tehdy poklekl, a to na protest proti rasismu a policejní brutalitě vůči etnickým minoritám.
"Firma se rozhodla model s názvem Air Max 1 Quick Strike Fourth of July nakonec nepustit na trh," potvrdila deníku Wall Street Journal mluvčí společnosti Nike. Stažení tenisek z prodeje ovšem vzápětí pobouřilo některé politiky.
"Betsy Rossová je matka zakladatelka Spojených států. Slova nedovedou vyjádřit, jak moc se za firmu Nike stydím," napsal na svém twitterovém účtu republikánský guvernér státu Arizona Doug Ducey. Zároveň zmínil, že se pokusí prosadit omezení státních dotací určených pro vybudování výrobního závodu Nike v Arizoně.
"Místo toho, aby firma Nike slavila výročí národní nezávislosti, podřizuje se současným tlakům na politickou korektnost a revizi naší historie," dodal Ducey. Republikánský senátor Ted Cruz zase uvedl, že chce Nike "prodávat tenisky jen lidem, kteří nenávidí americkou vlajku". Další republikánský senátor Josh Howley pak nazval Nike protiamerickou značkou.
List Wall Street Journal informoval, že některé páry bot už dorazily do kamenných obchodů, ale jejich výrobce přesto požádal, aby je prodejci ještě vrátili zpátky. Některé z nich se potom objevily na přeprodejní webové stránce StockX za cenu přesahující dva tisíce dolarů (v přepočtu více než 45 tisíc korun).
