Zvenku synagoga, uvnitř arabský svět. Syn přeživší "šoa" oživuje modlitebnu v Čáslavi

Zvenku synagoga, uvnitř arabský svět. Syn přeživší "šoa" oživuje modlitebnu v Čáslavi
Synagoga v Čáslavi se zvenku jeví jako poměrně malá stavba a ani její tvar není na první pohled ničím zvláštní. Je to poměrně jednoduchá budova s jednou lodí a sedlovou střechou. Průčelí a okna s obloukem ve tvaru podkovy ale napoví, že pochází z doby, kdy secesní architekti hledali inspiraci v jiných kulturách, hlavně v arabském světě.
Z patra je dobře vidět i vitráž s Davidovou hvězdou a jménem božím, kterou židovská obec v 90. letech minulého století nechala obnovit, za komunismu byl v okně městský znak.
"Chyba v datu narození mé maminky se dotýká i mě. Nebýt jí, tak tady s vámi dnes nejsem. Život, který nám tehdy přinesla, je zavazující a to znamená, že se ho musím snažit využít. Pro mě osobně je to spojeno zejména s tím, že práce, které na synagoze jsou, z velké části financuji já. Věřím, že se mi podaří najít i jiné filantropy, kteří mě podpoří, ale teď to beru jako způsob, jak pokračovat v tom, co moje maminka začala," říká Liebl v takzvané ženské galerii, do níž jsme se přesunuli po točitých schodech.
Stiassny si maurskou secesi při stavbě synagog oblíbil proto, že v sobě připomíná rozkvět židovské kultury na území Pyrenejského poloostrova i výdobytků moderní civilizace.
Foto: Magdaléna Medková
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
28. 2. 2024 5:19
Byť je uvnitř zdobná a orientální, o synagogu v Čáslavi Kutnohorští dlouhé roky nezavadili. Modlitebna ve stylu maurské secese z pera architekta Wilhelma Stiassného jako by se po druhé světové válce vytratila z ikon náboženských staveb i mentální mapy místních lidí. Dostat ji tam zpátky se podařilo až mecenáši Martinu Lieblovi, který si synagogu na 25 let pronajal, opravil ji a otevřel lidem.

Historie stavby sahá do konce 19. století, kdy měla židovská obec v Čáslavi poměrně významné postavení. Přátelila se navíc s rodinou Rothschildů, která jí ke stavbě modlitebny na Kutnohorsku doporučila Wilhelma Stiassného, autora řady synagog v tehdejším Rakousko-Uhersku, včetně té Jeruzalémské v Praze.

"Když se na ně podíváte, jsou si dost podobné. Tahle je ale o něco starší. My rádi říkáme, že tady v Čáslavi si architekt vyzkoušel, jak se maurská secese dělá, a v Praze ty zkušenosti uplatnil ve větším měřítku," říká Martin Liebl, který jako předseda Nadace Dagmar Lieblové navazuje na činnost své matky, přeživší holokaustu a bývalé předsedkyně Terezínské iniciativy.

Maminka Dagmar z koncentračního tábora unikla náhodou v roce 1944, když nacisté dělili oběti na schopné a neschopné práce. "Bylo to podle věkové hranice. Lidé od 16 do 35 let byli posláni do Hamburku na nucené práce, zbytek skončil v plynových komorách. Maminka ten věkový limit nesplňovala, byla mladší, ale při evidenci někdo špatně zapsal její rok narození," říká k příběhu přeživší její syn, který záchranu synagogy v Čáslavi bere jako své poslání i proto, že se nachází proti základní škole, kde jeho matka dlouhé roky učila.

Do zdobného interiéru se nadace snaží vrátit život stálou výstavou o židovských rodácích z Kutnohorska, koncerty a komunitními akcemi, které necílí jen na vyznavače víry. Synagogu se vyplatí navštívit i kvůli její architektonické hodnotě, přečtěte si o ní více v galerii.

 

Právě se děje

Další zprávy