Historie stavby sahá do konce 19. století, kdy měla židovská obec v Čáslavi poměrně významné postavení. Přátelila se navíc s rodinou Rothschildů, která jí ke stavbě modlitebny na Kutnohorsku doporučila Wilhelma Stiassného, autora řady synagog v tehdejším Rakousko-Uhersku, včetně té Jeruzalémské v Praze.

"Když se na ně podíváte, jsou si dost podobné. Tahle je ale o něco starší. My rádi říkáme, že tady v Čáslavi si architekt vyzkoušel, jak se maurská secese dělá, a v Praze ty zkušenosti uplatnil ve větším měřítku," říká Martin Liebl, který jako předseda Nadace Dagmar Lieblové navazuje na činnost své matky, přeživší holokaustu a bývalé předsedkyně Terezínské iniciativy.

Maminka Dagmar z koncentračního tábora unikla náhodou v roce 1944, když nacisté dělili oběti na schopné a neschopné práce. "Bylo to podle věkové hranice. Lidé od 16 do 35 let byli posláni do Hamburku na nucené práce, zbytek skončil v plynových komorách. Maminka ten věkový limit nesplňovala, byla mladší, ale při evidenci někdo špatně zapsal její rok narození," říká k příběhu přeživší její syn, který záchranu synagogy v Čáslavi bere jako své poslání i proto, že se nachází proti základní škole, kde jeho matka dlouhé roky učila.

Do zdobného interiéru se nadace snaží vrátit život stálou výstavou o židovských rodácích z Kutnohorska, koncerty a komunitními akcemi, které necílí jen na vyznavače víry. Synagogu se vyplatí navštívit i kvůli její architektonické hodnotě, přečtěte si o ní více v galerii.