Z palce se vědcům podařilo získat Trenckův otisk prstu, vytvořili také jeho 3D model. V únoru podrobili radiologickému vyšetření celou mumii, nyní záběry analyzují. Cílem je rekonstruovat podle lebky Trenckovu podobu, zjistit co nejvíce o jeho zraněních i životním stylu a získat také virtuální model celého těla.
"Z morfologického a antropologického hlediska není důvod pochybovat, že prst patří k Trenckovu tělu," řekla dnes novinářům antropoložka Petra Urbanová z Masarykovy univerzity. Prst podle ní - laicky řečeno - někdo ukroutil.
Důvody mohly být podle historiků různé. Zloděje mohl motivovat například růženec obtočený kolem palce, krádež ale mohla mít i mystický charakter. V 19. století se mumie pod vlivem egyptologických objevů těšily značné popularitě. "Pro žádnou teorii nemáme dostatek důkazů," konstatoval archeolog Muzea města Brna Petr Vachůt.
Prst byl nejprve ve sbírkách Františkova muzea, dnešního Moravského zemského muzea, později se dostal do Muzea města Brna. Podle muzejníků ale patří ke zbytku těla do kapucínské krypty. Jeho vyřazení ze sbírek muselo schválit ministerstvo kultury.
Trenck se narodil v roce 1711 v Kalábrii, byl důstojníkem habsburské i ruské armády, předákem obávaných pandurů. Už za života o něm vznikla řada mýtů i pamfletů. Po mnoha výstřelcích, avantýrách a krutostech byl odsouzen k smrti, nakonec skončil jako doživotní trestanec na Špilberku.
Když zemřel, byl pochován v kapucínské hrobce. Mnichům, u kterých ještě za života nacházel duševní útěchu, odkázal peníze. Kapucíni na něj v kronikách vzpomínají dobře, dodnes jeho životní cestu berou jako symbol naděje. "Ztratil celou rodinu, stal se z něj člověk rázný, krutý, nakonec ale prohlédl, svých činů litoval," řekl provinciál kapucínů Bonaventura Jiří Štivar. Trenck se podle něj na sklonku života obrátil k věčnosti, usiloval o spásu své duše.
