"Úplněk, který mohli lidé pozorovat během pondělní noci, se někdy označuje jako modrý úplněk," říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Dodává, že název nemá s barvou Měsíce nic společného. "Tohle zabarvení získal ve farmářských ročenkách ze Severní Ameriky počátkem 19. století, a to jako třetí úplněk v jednom ročním období, ve kterém nastanou čtyři úplňky, obvykle jsou totiž jen tři," vysvětluje Suchan.
"Termín 'once in a blue moon' se tak v Americe používá ve stejném významu, jako když se v Česku řekne 'jednou za uherský rok'," dodává. Při východu i při západu je však Měsíc zbarvený jako vždy do červena podobně jako Slunce nízko nad obzorem.
Once in a blue moon nebo jednou za uherský rok?
Podle Suchana astronomové pojmy jako "superúplněk" a "modrý Měsíc" nepoužívají. "My s takovými pojmy v astronomické praxi nekalkulujeme, a tedy je nepotřebujeme," popisuje. Stejně jako pondělní úplněk nebyl modrý, nebyl tak docela ani superúplňkem. Vysvětlení je přitom jednoduché.
Protože se Měsíc nepohybuje kolem Země po kružnici, ale po elipse, dostává se k planetě Zemi v jeden okamžik nejblíže. Tento moment se nazývá perigeum (česky přízemí). Jindy se Měsíc naopak ocitá na oběžné dráze nejdál od Země, tedy prochází apogeem (odzemím). Střední vzdálenost středu Měsíce od středu Země je 384 403 km, v přízemí je to 356 500 km a v odzemí 406 700 km.
Pokud nastane úplněk a Měsíc je poblíž přízemí (blíže než 360 000 km), je na nebi úhlově větší a také zářivější než obvykle, proto veřejnost mluví o superúplňku. "Dnešní úplněk svým přízemím, které se navíc přesně neshoduje s úplňkovou fází, laickou veřejností užívanému pojmu superúplněk tak těsně unikl. Pokud má někdo rád Měsíc, může se těšit na jeho mírně zvýšený jas, i když rozdíl je téměř nepozorovatelný," uzavírá Pavel Suchan.
