"Ladovská zima" (Československo, 1929)

Československo přivítalo nový rok 1929 a vzápětí přišlo prudké ochlazení, které vydrželo až do konce března. Nejchladnější den nastal 11. února 1929, kdy Stecherův mlýn u Litvínovic zaznamenal nejnižší teplotu na českém území: -42,2 °C. V Praze po dobu téměř deseti týdnů ležela vrstva sněhu vysoká 20 až 50 centimetrů. V centru města dosáhl sníh až 120 centimetrů.

Mráz pronikl až dva metry hluboko do země, zamrzaly vodovody, plynovody i rybníky. Vltava se proměnila v ledovou plochu. Železniční doprava se zastavila, protože ložiska lokomotiv při teplotách pod -18 °C zamrzala. Ve školách výuka ustala, protože celonoční topení nedokázalo vytopit učebny nad bod mrazu. Polovina ovocných stromů zimu nepřežila a výrazně poklesly i stavy divoké zvěře. Kronikáři popsali, jak ptáci padali mrtví z nebe a lesní zvěř hromadně hynula. Zima se neomezila pouze na Československo, ale zasáhla celou Evropu. Zamrzlo Baltské moře i kanály v Benátkách. V Praze teploty nevystoupaly nad bod mrazu po dobu 62 dnů. Podle měření z Klementina šlo o třetí nejchladnější zimu od konce 18. století.