Zima na přelomu let 1716 a 1717 byla již od počátku mimořádně krutá. Její vrchol přišel 27. února 1717, kdy udeřila první ze série čtyř mohutných sněhových bouří. Severní Massachusetts pokryla sněhová vrstva vysoká 2,5 až 5 metrů. Závěje dosahovaly výšky až 7,5 metru. Masy sněhu pohltily menší domy a u větších staveb sahaly až do úrovně druhého nebo třetího patra. Lidé zůstávali uvězněni ve svých domovech a museli využívat okna v horních patrech jako provizorní vchody. Neprůjezdné cesty zastavily zásobování, dobytek hynul a zoufalství rostlo. Událost se hluboce vryla do paměti generací a stala se měřítkem pro všechny budoucí zimní bouře v regionu. Lidé jí začali říkat "Velký sníh".