Podle jejich výzkumu je totiž podprůměrná inteligence rizikovým faktorem právě pro srdeční choroby.

Vědci do výzkumu zahrnuli více jak čtyři tisíce lidí a výše IQ podle nich vysvětluje až dvacetiprocentní rozdíl v úmrtnosti na srdeční selhání mezi vyšší a nižší socioekonomickou vrstvou obyvatel.

„Lidé, kteří jsou sociálně a ekonomicky znevýhodněni, mívají horší zdraví a umírají dříve. Většinou na rakovinu, kvůli nehodám nebo srdečním onemocněním," vysvětluje vedoucí výzkumu, doktor David Batty.

Návyky a prostředí tak velký rozdíl nevysvětlují

Rozdíl částečně tvoří prostředí, ve kterém lidé žijí, i jejich sociální návyky spojené s určitou sociální vrstvou jako kouření, jídelníček nebo fyzická aktivita. To však samo o sobě nevysvětluje tak veliký rozdíl.

Vědci se proto snažili najít další faktor, který zdraví ovlivňuje, a došli k tomu, že je jím IQ.

Do výzkumu bylo zapojeno na 4 289 bývalych amerických vojáků a podle výzkumu na kardiovaskulární selhání zamřou právě ti z nich, kdo mají nižší příjmy a vzdělání.

Společným faktorem pro všechny vojáky s větší pravděpodobností onemocnět se srdcem bylo ale právě nižší IQ.

Zjednodušení kampaní pomůže

Proč výše inteligence náchylnost k onemocněním ovlivňuje vědci nevědí. Předpokládají, že inteligentnější lidé jsou o srdečních chorobách lépe informováni a proto jim dokážou lépe předejít.

Proto by se informační kampaně o srdečních chorobách měly soustředit na nižší vrstvy obyvatel, soudí doktor Batty.

„Myslím si, že veřejné kampaně proti kouření nebo propagace zdravého životního stylu a diet by se mohly více zjednodišit, aby byly pochopitelnější pro všechny lidi stejně," dodává vedoucí výzkumu.