"Jsou to naši nejbližší příbuzní a to opět ukazuje podobnosti, které s nimi sdílíme. Jsme si více podobní než rozdílní," uvedla bioložka Isabella Laumerová z německého Institutu Maxe Plancka.
Výzkumný tým v sumaterském národním parku Gunung Leuser spatřil v červnu 2022 Rakuse s velkou ranou na tváři. Domnívají se, že zranění utrpěl v boji s konkurenčními orangutaními samci. Vědci poté viděli Rakuse, jak žvýká stonek a listy protizánětlivé a antibakteriální rostliny, která se v Indonésii používá také k léčbě malárie a cukrovky.
Orangutan si poté tekutinu začal opakovaně aplikovat na tvář po dobu sedmi minut. Rakus si také rozžvýkané listy rozmazával na ránu, dokud ji zcela nepokryl, a rostlinou se déle než půl hodiny krmil. Pasta a listy zřejmě pomohly - vědci nezaznamenali žádné známky infekce a rána se do pěti dnů uzavřela. Po měsíci se zcela zhojila a zůstala po ní jen malá jizva.
Vysoká inteligence orangutanů je již dlouho známá, částečně díky jejich praktickým dovednostem, jako je používání nástrojů k louskání ořechů a hledání hmyzu. Podle vědců navíc Rakus věděl, že si aplikuje lék, protože orangutani tuto konkrétní rostlinu jedí jen velmi zřídka a také proto, že léčba trvala dlouho. Vědci také pozorovali, že Rakus odpočíval mnohem déle než obvykle - více než polovinu dne - což naznačuje, že se snažil zotavit po zranění.
Vědci již věděli, že lidoopi používají léky, když se chtějí uzdravit. V šedesátých letech 20. století viděla bioložka Jane Goodallová ve výkalech šimpanzů celé listy a jiní dokumentovali, že viděli lidoopy polykat listy s léčivými účinky.
Orangutani bornejští byli také mimo jiné pozorováni, jak si potírají ruce a nohy rozžvýkanými listy rostliny, kterou lidé používají k léčbě bolavých svalů, zatímco u šimpanzů bylo zaznamenáno žvýkání rostlin známých jako lék na červivé infekce a přikládání hmyzu na rány. Tento nový objev je však prvním případem, kdy bylo pozorováno, že si volně žijící zvíře ošetřuje otevřené rány látkou, o níž je známo, že má léčivé účinky.
"V případě šimpanzů se používal hmyz a bohužel se nikdy nezjistilo, zda tento hmyz skutečně podporuje hojení ran. Zatímco v našem případě orangutan použil rostlinu a tato rostlina má známé léčivé vlastnosti," uvedla hlavní autorka studie Caroline Schuppliová listu The Guardian.
Zatím není jasné, zda Rakus na tento proces přišel sám, nebo se ho naučil od jiného orangutana, ačkoli u žádného jiného jedince nebyl pozorován.
