Otrava arsenem v Bangladéši (od 90. let)

V 80. letech, kdy se Bangladéš potýkal s vážným nedostatkem čisté vody, se místní obyvatelé těšili na změnu. Mezinárodní humanitární organizace a Světová banka totiž spustily rozsáhlý projekt, který měl poskytnout vesničanům snadný přístup k pitné vodě. Inženýři po celé zemi začali budovat nespočet mělkých studní, které mnoha vesničanům zajistily pitnou vodu. Zdánlivě.

Po pár letech se totiž začaly u Bangladéšanů vyskytovat různé příznaky, které zprvu považovali za nemoc - jejich kůži pokrývaly tmavé skvrny a boláky. Ale když si více lidí začalo stěžovat na nevolnosti, únavu a podivné bolesti, začala růst obava.

Lékaři brzy zjistili, že vodu ze studní otrávil arsen. Smrtící prvek se do nich dostal z půdy (buď kvůli průmyslovému a zemědělskému odpadu, nebo z přírodních ložisek arzenu pod zemí). Najít nezávadnou alternativu za otrávenou vodu bylo pro Bangladéšany téměř nemožné. Lidé se tak vraceli k používání vody ze znečištěných rybníků, kde doposud myli nádobí a prali prádlo.

Pomalá otrava začala decimovat vesnice. Jinými slovy - co mělo být spásou pro Bangladéš, stalo se smrtelným prokletím, které navíc trvá dodnes. Dokonce ani nelze určit, kolik lidí se přesně do dnešních dnů otrávilo. Odhady se pohybují od 25 do 75 milionů postižených.