Sardínie - Každý, kdo si koupí láhev vína uzavřenou kovovým závitem či umělým korkem, přispívá k zániku korkových lesů po celém světě.
Tvrdí to alespoň ekologové a zpracovatelé korku, kteří se spojili, aby společně chránili korkový dub před nástrahami trhu s vínem.
Korkové duby, které rostou na evropském a africkém pobřeží Středozemního moře, poskytují surový materiál prakticky pro všech 20 miliard vinných uzávěrů vyrobených každý rok.
A když nebude poptávka po korkových zátkách, zmizí i korkové lesy.
Trable se sběrem
Způsob odebírání korku zbavuje stromy jejich nejcennější kůry. "Jedině odborníci mohou říci, zdali je možné začít s odběrem kůry," tvrdí Saverio Bacio, který na sklizeň dohlíží v sardinských státních lesích.
"Ze stavu počasí a teploty můžeme odhadnout, kdy jsou nejlepší podmínky pro odejmutí korku bez současného porušení jádra. Tyto podmínky se mění ze dne na den, z hodiny na hodinu," říká.
Korkový dub musí být starý nejméně 30 let, teprve pak u něj může proběhnout první sklizeň. Přitom však nesmí být příliš drsný a pórovitý, aby se k výrobě vinných zátek hodil.
Nová kůra přijatelná pro výrobu mu pak doroste za dalších 10 let. Takzvaná míra návratnosti je tudíž mnohem nižší, než například u rychle rostoucího eukalyptu.
Recept na korkové zátky
V továrně Molinas v Calangianus, městě vyrostlém na obchodu s korkem, zraje korek ve skladišti jeden rok, dokud se nezbaví průduchů na svém povrchu.
Následně se vaří v kádích, aby nabyl větší pružnosti, a je slisován. Kontroluje se, jestli neobsahuje příměs hub, načež se polotovar vytvaruje do tvaru uzávěru.
"Přirovnáváme korek k praseti, i z něj se spotřebuje úplně všechno," říká Michele Addis, kontrolorka kvality, když se snaží přehlušit dunění okolních strojů.
Více než 80 procent světového korku se využívá k výrobě lahvových uzávěrů. Zbytek najde uplatnění u stavebních materiálů či jiných výrobků, jakými jsou například rybářské náčiní či badmintonové rakety.
Nejkvalitnější korek (nejméně pórovitý s nejmenším množstvím vad) je nejlepším základem pro výrobu zátek k vínům zrajícím přímo v lahvích.
Méně kvalitní se upotřebí u levnějších vín: korková zrna se slepí dohromady v pevnou zátku, která odolá i vysokému tlaku šumivých vín.
Korek versus silikon
Uvedené faktory tak nahrávají náhražkám korkových zátek. Jejich výroba však není zdaleka tak náročná, zdlouhavá a finančně nákladná.
Náhražky korku se začínají objevovat stále častěji.
"Například umělé a hliníkové uzávěry dosáhly již 20procentního podílu na trhu ve srovnání s rokem 2000, kdy tvořily pouhá dvě procenta. Do konce desetiletí by se mohl jejich podíl na trhu dostat až k 35 procentům," uvádí Stephane Rein, poradce pro trh s vínem.
"Silikonové uzávěry nejsou pro používání u kvalitních vín příliš vhodné. Ale v případě běžných vín, která tvoří 80 procent z celkového tržního objemu, je možné korkové zátky zcela nahradit náhražkami," tvrdí Battista Giannottu, odborník spolupracující s asociací sdružující sardinské zpracovatele korku.
Pokud by tedy tento trend pokračoval i nadále, stal by se korek téměř nepotřebným. Stejně tak by se staly nepotřebnými i korkové lesy.
V Sardinii, jediné italské oblasti, kde se korek vyrábí, poskytují korkové lesy útočiště různým druhům živočichů, například kanci divokému.
Kriticky ohrožený rys iberský pro změnu obývá korkové lesy Španělska a Portugalska, největšího světového výrobce korku.
Výrobci korku a ekologové nepřestávají bojovat. Nyní se zaměřili na poptávku po tzv. "ekologických" výrobcích. Zahájili produkci výrobků označených jako "ekologicky šetrné" pod pláštěm projektu organizace FSC (The Forest Stewardship Council).
Opatřování výrobků štítky tohoto projektu se již rozšířilo i na výrobky dřevěné. Příznivci programu doufají, že uvědomělí kupující budou upřednostňovat lahve vybavené štítkem programu.
