Inscenaci připravil Janusz Klimsza, který tím zakončil dlouholeté působení ve funkci kmenového režiséra souboru činohry. Nejbližší reprízy v Divadle Antonína Dvořáka následují toto úterý 23. a znovu v pátek 26. ledna.
Novinka vypráví o vynuceném soužití dvou dospívajících chlapců s jejich drsnou babičkou, excentrickou tetou a strýcem. Pojednává o hledání osobní svobody a dospívání. Děj začíná v létě 1942, kdy ovdovělý a zadlužený otec posílá patnáctiletého Jaye a o dva roky mladšího Artyho k babičce na newyorské předměstí Yonkers, protože se o kluky nemůže sám postarat. Přísná babička, jež všem nahání strach, žije v bytě nad svou cukrárnou. Kromě ní chlapci poznávají tetu Bellu a občasného návštěvníka, strýčka Louie, na kterého se vyptávají místní mafiáni.
Hra začátkem 90. let minulého století vynesla Simonovi, který žil v letech 1927 až 2018, jeho druhou divadelní sošku Tony a také prestižní Pulitzerovu cenu. "Ztraceni v Yonkers je má oblíbená hra především proto, že je to také má nejhlubší hra. Přitom vůbec není autobiografická," řekl autor. "Všechny postavy ale mají předobraz v konkrétních lidech, které jsem v životě potkal," dodal, že při psaní si vybavil například postiženého třináctiletého chlapce ze sousedství.
"Není to klasická komedie, spíš drama s komediálními prvky," shrnul v podcastu režisér inscenace Klimsza.
Simonovy hry obsahují konkrétní vzpomínky a zeměpisné i dobové reálie, podle dramaturga ostravské scény jsou přesto komukoliv srozumitelné. "Vypráví o univerzálních problémech a situacích, které zažíváme i my," říká dramaturg Norbert Závodský.
Chlapce v ostravské inscenaci hrají dvaatřicetiletý Vít Roleček a jedenatřicetiletý Robert Finta. Babičku ztvárnila Alena Sasínová-Polarczyk, excentrickou tetu Bellu Kamila Janovičová, strýce František Strnad a druhou tetu Gertu Sabina Muchová. Scénu vytvořil Michal Syrový, kostýmy Marcela Lysáčková.
"Lidé objevující se v Simonových hrách jsou frustrovaní, někdy téměř neurotičtí, ale pořád se snaží svým problémům postavit čelem a hledat jejich řešení. Jsou inteligentní a vnímaví, jejich jádrem je emocionální střet," pokračuje dramaturg.
Podle něj Simon obdařil postavy značnou dávkou jemného humoru a jiskřivé ironie, aby svůj boj dokázaly zvládnout. "Ne nadarmo je právě on s více než třemi desítkami her a téměř stejným počtem filmových scénářů nejúspěšnějším americkým dramatikem v historii a zároveň po Shakespearovi nejhranějším autorem na amerických jevištích," dodává Norbert Závodský.
Podle Simonovy hry v roce 1994 vznikl celovečerní film Ztraceni navždy, který s hercem Richardem Dreyfussem v hlavní roli natočila Martha Coolidge. Simon spolupracoval na scénáři.
Na českých scénách se Ztraceni v Yonkers, které pro ostravskou scénu přeložil Pavel Dominik, objevují poprvé. Národní divadlo moravskoslezské ale již dříve uvedlo Simonovy komedie Hodný pan doktor nebo Apartmá v hotelu Plaza.
