reklama
 
 

Výtvarník Černý sestrojil Američanům unikátní hlavu

22. 9. 2007
Umělecký provokatér ji vytvořil pro Severní Karolínu
Doporučujeme

Charlotte - Snad každý si vzpomene na růžový sovětský tank nebo batolata šplhající k vrcholu žižkovské televizní věže. Díla sochaře Davida Černého ale začíná čím dál víc poznávat i svět. Nedávno dokončil a v pátek slavnostně odhalil skulpturu pro americkou developerskou firmu.

Nejnovější výtvor známého českého provokatéra zdobí sídlo společnosti American Asset ve městě Charlotte v Severní Karolíně. "Řekli mi, že se jim líbí, co dělám," vysvětluje sochař lakonicky, proč si firma vybrala právě jeho.

Obří sochu ve tvaru hlavy pojmenoval Metalmorphosis název odkazuje na to, že je vyrobena z kovu a její části se pomocí mechanismu nepravidelně hýbou. Dílo vážící třináct tun a měřící přes sedm metrů je zároveň i fontánou: z úst hlavy tryská voda do bazénku.

"Je to taková hra, měnící se věc," popisuje svou novou hříčku Černý. Pracoval na ní dva roky. Na otevření do Spojených států  ní dorazil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, vyhrávali The Plastic People of the Universe.

A jak se Černý k zakázce dostal? Majitel firmy koupil od svého příbuzného Williama Lobkowicze zámek Vysoký Chlumec u Sedlčan.

Američanům ale sochař není neznámý. V Muzeum současného umění v San Diegu je černého skládačka ze série Kits,  do konce srpna se díval z chicagského mrakodrapu Černého Viselec.

Černý si spolupráci s Američany pochvaloval. Tvořil bez zadání, jeho fantazie tak měla téměř neomezený prostor. "Na konkrétní místo vždy navrhuju nějakou věc. A buď najdeme shodu, nebo ne."

To se mu doma v Česku často nedaří, tentokrát mu ale investoři vyšli vstříc. "Až na výjimky je to vždycky boj, když se má něco realizovat. Ale tady věci běžely nesrovnatelně hladčeji," říká spokojeně.

A jako opačný případ nezapomene připomenout nerealizovaný památník obětem druhého odboje. Přestože se svým návrhem v roce 2004 vyhrál výběrové řízení, stojí po zásahu radnice Prahy 1 na pražském Klárově hojně kritizovaný výtvor Vladimíra Preclíka.

Svazu Bojovníků za svobodu vadil Černého vypjatý antikomunismus, a proto se na radnici přimluvili, aby výtvarník zakázku nezískal. "A výsledkem je ten rozteklý exkrement, kolem kterého musím každý den jezdit," hodnotí s nelibostí Černý alternativu ke svému návrhu.

Přesto pracuje sochař v Česku na několika dalších projektech. Podílí se například na realizaci multifunkčního kulturního centra MeetFactory budovaného v bývalém továrním areálu poblíž Smíchovského nádraží, které se otevře 1. října.

Na více než pěti tisících metrech čtverečních industriálního prostoru zakotví především patnáct ateliérů, které zaplní převážně lidé věnující se vizuálnímu umění. Nové centrum ale přivítá kulturu všech podob, v nahrávacím studiu tam budou moct točit nadějní muzikanti, otevřeno bude třeba také grafické studio a videostřižna.

Zejména pražské ulice a zákoutí nicméně zdobí a provokuje řada Černého děl. Hlavou dolů visí socha svatého Václava v pasáži Lucerna, dva muži močí na model České republiky v Hergertově cihelně a netradiční autobusová zastávka vyrostla v Liberci.

Nositel ceny Jindřicha Chalupeckého provokuje poctivě, často a rád. S realizací některých problematičtějších děl ani počítá - což by ale s vážnou tváří popíral.

Jen na papíře tak zůstal třeba projekt Národ sobě navždy, masturbující muž na rampě Národního divadla nebo, návrh na rašící růžový tank na Smíchově coby připomínka toho, který právě Černý kdysi přemaloval.

autor: Michal Pavec

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama