Londýn - Sochy a film dominují nominacím na letošní Turner Prize. Jeden umělec a tři umělkyně se ocitli na shortlistu prestižní ceny pro mladé umělce, jež kromě zvýšené pozornosti přinese vítězi i 25 tisíc liber. Právě velký počet žen zmiňují první komentáře víc než provokativnost prací, kterou cena proslula.
Porota vybrala Marka Leckeyho za instalaci Industrial Light & Magic, která kombinuje film, sochy a prvky performance, stejně jako postavy z kresleným filmů se "zvláštní vášní" pro kocoura Felixe.
Leckey, který s proslavil dokumenty o tanečním undergroundu nebo pivní kultuře v Británii, v minulosti často pracoval i s nalezeným filmovým materiálem. Nyní spojil části seriálu Simpsonovi, úseky z velkofilmu Titanic a propojil se svojí dětskou posedlostí: kocourem Felixem.
Nalezených předmětů se neštítí ani Cathy Wilkes z Glasgow, jež se o cenu uchází s figurativními sochami. I tenrtokrát v nich používá panny z výkladů, aby řešila otázky sexuality a feminismu. Nyní její panenky posedávají na záchodě a na nohách mají zaschlé zbytky kašovité hmoty.
Kromě nich soutěží o trofej ještě Runa Islam a Goshka Macuga.
O vítězi, který bude následovat loňského Marka Wallingera, jenž zaujal instalací repliky protiválečného stanoviště, které si na londýnském Parliament Square rozbil Brian Haw, se rozhodne 1. prosince.
Po roční odmlce, kdy se ceny udělovaly v Tate Gallery v Liverpoolu, se klání opět přesune do Londýna a čtyři nominovaní vystaví svá díla v Tate Britain. Expozice začne 7. října.| Čtěte také: Protiválečné stanoviště vyhrálo Turner Prize |
Dílo v Bangladéši narozené Runy Islam těží z klasických filmařských technik, akcentuje světla a barvu. Její práce Be The First To See What You See As You See It zachycuje ženu v bílém, jež bloumá galerií, a přitom rozbíjí kusy vystaveného porcelánu. To vše jako "drama rozhodování."
V aktuálním díle prostříhává scény z Bergmanových filmů se záběry parkoviště tak, jak se objevilo ve snímku Chyťte Cartera od britského tvůrce Michaela Cainea.
V Polsku narozená a v Londýně žijící umělkyně Goshka Macuga zase pracuje stylem kulturního archeologa. Mísí role sběratele, kurátora i umělce, aby vytvořila dynamickou, často hodně divadelní instalaci.
Na kresbě A Time to Live, A Time to Die kupříkladu replikovala obaly autorských knih umělců, jako byli Max Ernst nebo Pablo Picasso - čímž vytvářela cosi jako „dvojité" coververze. Inspiraci pro nová díla čerpala také z kultovního německého filmu Kabinet doktora Caligariho.
Ačkoli jsou letos v nominaci hned tři ženy, jen třikrát od založení ceny vyhrála Turner prize umělkyně.
Turner Prize, jež se udílí od roku 1984 v Británii žijícím autorům, v posledních letech často vyvolávala otázky Je to ještě umění? - a byla hojně obviňována, že upřednostňuje politicko-občanské postoje a gesta před výtvarným pojetím.
To dokládá i loňské vítězství Marka Wallingera. Letošní nominace signalizují mírný ústup z této tendence ve prospěch subtilnějších témat.
Ve výběru se dá vysledovat jistá umírněnost - alespoň na poměry ceny, která neváhala přidělit vítězství rozházené posteli Tracy Eminové nebo pravidelně blikajícímu světlu v prázdné místnosti.
Pokud dnes tedy klasičtější pojetí naopak neznamená tu největší rebelii. Stejně jako už hotelové pokoje rozbíjejí jen rozmařilé pop hvězdy a progresivní soubory se zajímají, jak na turné nejméně škodit životnímu prostředí.
