Praha, Moskva - Zřejmě světově nejproslulejší ruský spisovatel současnosti Alexandr Solženicyn zemřel ve svém domě poblíž Moskvy. Bylo mu 89 let. Agentura Itar-Tass citovala spisovatelova syna Stěpana, podle nějž Solženicynovi selhalo srdce.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv zaslal ihned rodině kondolenční telegram. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy podle agentury AFP řekl, že spisovatel byl "svědomím Ruska ve 20. století".
Solženicyn byl jedním z prvních, kdo nahlédli za fasádu "pokrokové" společnosti. Symbol intelektuálního odporu proti komunistickému režimu nejen v Sovětském svazu se nejvíc proslavil trilogií Souostroví Gulag, v níž popsal brutalitu Stalinových lágrů.
Sám autor v nich za kritiku Stalinovy vlády strávil osm let, osudným se mu stal dopis příteli v roce 1945. Vězněn byl i v proslulé moskevské Ljubjance, po gulagu ještě tři roky strávil ve vyhnanství, poté čelil rakovině.
Několikadílné Souostroví Gulag o systému kárných táborů, které Václav Havel označil za strašlivý pramen pravdy, sepsal Solženicyn v utajení, kniha byla poprvé vydána až mezi lety 1973 a 1978 v Paříži.
K jeho dalším nejznámějším dílům patří hned debutová novela Jeden den Ivana Děnisoviče, považovaná za počátek disidentské literatury. V Sovětském svazu vyšla za vlády Nikity Chruščova během přechodného tání v roce 1962. Publikace dalších děl - mezi ně patří V kruhu prvním či Rakovina - však byla posléze v SSSR zakázána.
Solženicyn získal v roce 1970 Nobelovu cenu za literaturu, sovětský režim mu ji však nedovolil převzít. O čtyři roky později ho zbavil sovětského občanství a posadil na letadlo do Západního Německa. Spisovatel se posléze usadil ve Spojených státech, kde se stal prominentním kritikem sovětského systému.
Částečné rehabilitace ze strany své domovské země se Solženicyn dočkal v roce 1989, kdy mu Michail Gorbačov vrátil sovětské občanství a umožnil znovu vydání jeho děl. Spisovatel se však tou dobou vrátit domů odmítl.
Do Ruska se triumfálně vrátil až v roce 1994 po rozpadu Sovětského svazu. Návrat měl velkolepou podobu - Solženicyn projel vlakem z Vladivostoku až do Moskvy.
Ani v 90. letech Solženicyn nepřestal kritizoval poměry v Rusku, ale mnohé své příznivce nejen ve východní Evropě překvapil, když začal zastávat názor, že západní podoba demokracie není pro Rusko vhodná. Slova uznání našel i pro bývalého ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Největší úspěch představuje to, že Rusko obnovilo svůj vliv ve světě," prohlásil Solženicyn ve svém posledním televizním interview v minulém roce. "Morálně jsme však daleko od toho, kde bychom měli být. Morální obnovu nemůže zařídit stát či parlament. Pokud jde o stav ruské mysli či hospodářství, země je stále daleko od té, o níž já sním."
Solženicyn se narodil 11. prosince 1918. Vystudoval fyziku a matematiku na rostovské univerzitě. Po napadení Sovětského svazu Hitlerem se stal důstojníkem sovětské armády.
