Tak svoji práci v MF Dnes popisoval zaměstnanec konzultantské kanceláře McKinsey&Co. Úplně stejně jako on utrácejí životy i hlavní hrdinové inscenace Ředitelé. Divadlo Na zábradlí ji v režii Márie Záchenské uvádí v české premiéře.
Čtyři sekční šéfové (David Švehlík, Josef Polášek, Igor Chmela a Kristina Maděričová), generální ředitel francouzské zbrojařské firmy (Vladimír Marek) a jejich viceprezident (Miloslav Mejzlík) dělí svůj čas mezi práci, práci a pracovní golf. Teď mají za úkol ujednat prodej raket středního doletu. V miliardovém byznysu ale přežívá jen ten nejsilnější a nejschopnější, takže stranou jdou profesní i osobní skrupule.
Při vzpomínce na skoro pět let starou a tématicky podobnou inscenaci Top Dogs musíme docenit, že se režisér Jiří Pokorný se souborem HaDivadla vydal zkoumat hlavně životní frustraci špičkových vedoucích. S pochopením pro jejich absurdní problémy je nechal konfrontovat se s pracovními úspěchy a prohrami. Mária Záchenská víc pod povrch figur nejde.
Na zábradlí se setkáváme s bizarním panoptikem strojů, které rozhovory vedou pomocí čísel a termínů obchodní strategie. Jako kdyby tohle ptydepe a osobní chlad schovaný pod dobrým oblekem mělo být na inscenaci tím nejlákavějším. Během stominutového představení je jasné, že je to málo.
Inscenaci chybí autorský vklad, které by drama zakotvené do francouzského kontextu (autor Daniel Besse byl v roce 2001 za Ředitele oceněn Moliérovou cenou jako nejlepší frankofonní autor) přibližovalo našincům. Že se postavy jmenují podle pražských stanic metra jako Anděl, Můstek, Florenc nebo Vltavská, je vtipné, ale nestačí to.
Inscenace ignoruje výrazná politická témata textu jako je soupeření Francouzů s Brity, soužití Evropy s Albánci a křesťanů s muslimským světem, za samozřejmost bere důsledky zbrojení i zvrhlé osvětimské alibi "snažím se jen dobře dělat svoji práci a víc mě nezajímá". Že se na jevišti objevuje Jean-Pierre Dreyfus jako neprávem obviněný zrádce francouzské armády, to se pořádně dozvíme jen z programu.
Zdá se, že inscenátoři přesně nevěděli, proč tuhle hru a v téhle podobě dnes uvádět. Tápání je nejvíc vidět na hercích, kteří na poslední lednové repríze byli v tragické formě: nesoustředili se, pletl se jim text a příliš často se odbourávali.
Navíc Chmela, Mejzlík, Švehlík, Maděričová i Drabiščáková své figury výrazně stylizují a vlastním komentářem ironizují, zatímco Marek s Poláškem jsou civilní a proti nim nevýrazní. Kontakt s diváky hercům ještě znesnadňuje horizontálně se otevírající "železná opona" v podobě dveří výtahu. Ne vždy fungují bezchybně a při pohledu na rozpaky na jevišti i v hledišti si člověk říká, že by se už raději ani otevřít nemusely.
Daniel Besse: Ředitelé. Překlad a režie Mária Záchenská, scéna Martin Černý, kostýmy Kateřina Štefková, dramaturgie Zdeněk Janáček. Premiéra 21. prosince 2006, Divadlo Na zábradlí, Praha. Psáno z reprízy 30. ledna 2007.
