Stockholm - Za méně než dvacet čtyři hodin bude znám letošní nositel Nobelovy ceny za literaturu.
Podle spekulací, které vyhlášení tradičně provázejí, by si měli v redakcích ve čtvrtek po poledni najít telefonní číslo na hebraistu a ještě zkusit sami něco načíst od Amose Oze.
Izraelský spisovatel patří k nejčastěji citovaných jménům pro tento rok. Tedy znovu patří. Jeho jméno není v souvislosti s Nobelem ničím novým. Snad pro něj navíc hraje to, že vyhlašování připadá na den smíření, svátek Jom Kipur.
Ale co je to všechno oproti věčnému čekateli na nejprestižnější světové ocenění za literaturu Philipu Rothovi? Představitel americké židovské literatury - byť jeho postavy se se svým původem spíš potýkají - má "velké šance" od roku 1993 a stejně je tomu i letos.
Druhý po Seifertovi?
Jedna z největších sázkových kanceláří, britská Ladbrokes, zmiňuje i Arnošta Lustiga. Autorovi, jehož tématem prý není holocaust, ale to, jak se lidé chovají, když jsou obnaženi zvenku i zevnitř, dává šanci s kursem dvacet ku jedné.
Česká média nicméně spekulují o následníkovi Jaroslava Seiferta a připomínají, že Lustig už letos získal Cenu Franze Kafky. A je prý pozoruhodné, že před třemi lety obdržel Cenu Franze Kafky Harold Pinter a před čtyřmi lety Elfriede Jelineková; oba pak ve stejný rok získali i Nobela.
Podle Ladbrokes - která uhodla vítěze v letech 2004 až 2006 - ale bude letos vítězem a novým majitelem deseti milionů švédských korun s kurzem 3:1 italský esejista a spisovatel Claudio Magris. Sázkařům ovšem trochu kazí renomé, že ho nejvýš tipovali už loni.
Na druhém místě je podle nich s poměrem 4:1 další autor, jehož jméno se zmiňovalo už několikrát - syrský básník Alí Ahmad Saíd Asbar zvoucí sebe Adonisem - a za ním následuje Oz (5:1).
Do první desítky je doplňují Joyce Carol Oatesová, Philip Roth, Don DeLillo, Haruki Murakami, Les Murray, Yves Bonnefoy a Inger Christensen. Vítěz by případně při prosincovém slavnostním cermoniálu mohl i zazpívat - s kursem 150:1 je v nabídce Ladbrokes na posledním místě Bob Dylan.
Američani jsou ignoranti
S nejnovějšími tipy přišla AFP a seznam favoritů tak začíná připomínat encyklopedii moderní literatury: podle ní má letos velkou šanci získat cenu francouzský prozaik Jean-Marie Gustave Le Clézio.
K dalším letošním často skloňovaným jménům podle agentury patří Nizozemec Cees Nooteboom, Kanaďanka Margaret Atwoodová, Mexičan Carlos Fuentes nebo Ital Antonio Tabucchi.
Švédská akademie cenu uděluje od roku 1901; doposud ji získalo sedmasedmdesát Evropanů a deset Američanů. Loňskou držitelkou je britská prozaička Doris Lessingová.
Tradiční nobelovský souboj starého a nového světa letos předznamenal stálý tajemník Švédské akademie věd Horace Engdahl. Podle něj je americká literatura izolovaná, vzdálená okolnímu světu a "ignorantská" a s evropskou se nedá srovnávat.
"Samozřejmě, že silná literatura je přítomna ve všech velkých kulturách, ale nedá se popřít fakt, že Evropa je stále v centru literárního světa, ne Spojené státy," řekl s tím, že američtí autoři jsou "příliš vnímaví vůči trendům v masové kultuře". Stejně tak podle něj nevychází v USA dost překladů z jiných jazyků.
Za což si vysloužil reakce typu editora časopisu The New Yorker Davida Remnicka: "Člověk by předpokládal, že stálý tajemník akademie, která předstírá znalost, ale přehlížela Prousta, Joyce a Nabokova, nás ušetří svých kategorických přednášek."
Proust mezi Papuánci
Server Bloomberg.com připomíná, že posledním laureátem z USA byla v roce 1993 afroamerická autorka Toni Morrisonová, a přisazuje si: "Co taky očekávat od akademie, která nečekaně ocenila perverzní Rakušanku Elfriede Jelinekovou a italského dramatika Daria Fo, který o 11. září 2001 prohlásil, že bylo dílem amerických tajných služeb."
Pokud se ovšem dají v Nobelech vysledovat mimoliterární měřítka, je to spíš než antiamerikanismus to, co z Ameriky přišlo - politická, tedy geografická korektnost. To naposledy zaznělo, když předloni vyhrál Orhan Pamuk. Prý dostal cenu také proto, že byl doma obviňovaný z útoku na "tureckost".
Když k tomu připočteme, že posledním ne-Evropanem byl v roce 2003 Jihoafričan J. M. Coetzee, nemusel by být bez šancí Oz, pro kterého mluví i angažovanost v blízkovýchodním konfliktu.
Ale jen pokud Akademie konečně nenašla - jak sarkasticky prohlásil nobelista Saul Bellow - Prousta mezi Papuánci.
