Recenze - Když sir Arthur Conan Doyle napsal první případ Sherlocka Holmese, netušil, jak obrovský zájem mezi čtenáři vzbudí a kolik finančních prostředků mu postava neomylného detektiva přinese. Na druhou stranu ovšem neměl ani potuchy, že jeho literární kariéru bude už navždy určovat právě Holmes.
O detektivovo zmrtvýchvstání se po Doylově smrti pokoušeli s větším či menším úspěchem jiní. V naprosté většině případů se jednalo o epigony, kteří svému vzoru nesahali ani po kotníky, když se však díla chopili mistři a přizpůsobili Holmesovu postavu myšlenkám a názorům doby, v níž žili, vznikl zajímavý počin.
Tak se letos v českém překladu objevila díla s holmesovskou tématikou hned dvě: americkému spisovateli Michaelu Chabonovi vyšla novela Konečné řešení a Britovi Julianu Barnesovi obsáhlý román Arthur & George.
Už z titulu je jasné, že hrdinou Barnesova díla tentokrát není slavný detektiv, ale jeho stvořitel. V paralelní rovině pak sledujeme osudy druhého muže z titulu, George Edaljiho.
Českému čtenáři jeho jméno mnoho neřekne, ovšem příběh jeho života je stejně poznamenaný nespravedlností dobové justice jako ten Hilsnerův či osud Alfreda Dreyfuse. Ve všech třech případech byla nevina zřejmá a rozsudek dokladem rasových předsudků, jež ovládaly společnost na konci 19. století stejně jako dnes. Ve všech třech případech za odsouzené orodovaly významné osobnosti: v hilsneriádě Tomáš Garrigue Masaryk, u Dreyfuse Émile Zola, jenž o případu napsal slavné Žaluji, Edaljiho hájil právě Conan Doyle.
V dnešním světle vypadá obvinění Edaljiho ze zločinů, jež se tehdy udály ve vesnici Great Wyrley poblíž severoanglického Birminghamu, naprosto absurdně: vždyť kdo by podezíral ušlápnutého tichého mladíka, který se živí jako právník a ve škole vždycky prospíval, ze zmrzačení několika koní? Jenže smíšená rodina indického duchovního a Angličanky to ve viktoriánské Británii nemá jednoduché a na vesnici vládnou ty nejhorší předsudky, takže George odsoudí ve vykonstruovaném procesu na sedm let.
V té chvíli přichází na scénu slavný a vážený spisovatel, kterého zmanipulovaný případ zaujme. Holmesovské vyšetřování mu umožní vyzkoušet si roli neomylného zastánce spravedlnosti, pomůže mu oprostit se od starostí o nemocnou manželku a vydobude mu pověst neohroženého zastánce práv nespravedlivě odsouzených. Edaljiho případ vstoupil do dějin soudnictví: na jeho základě Británie zavedla institut odvolacího soudu.
Barnes se v hlavních bodech přísně drží historického kontextu, a tak není třeba tajit zápletku: Doyle sice dosáhne osvobození Edaljiho, jemuž je povoleno vrátit se zpět k právnické praxi, ovšem za příkoří se mu nedostane omluvy ani finanční satisfakce.
Zdálo by se tedy, že jde o pouhou rekonstrukci jednoho justičního omylu. Ovšem Barnes je znám z předchozích děl svou láskou k experimentování, takže román lze číst především jako jeden velký literární pastiš. Autor nahlíží prostředí viktoriánské Anglie očima současnosti a názory tehdejší společnosti jsou - viděno prizmatem dneška - otevřeně rasistické a elitářské.
Edalji, ač rodem, vzděláním i vychováním vzorný Angličan, se nikdy nemůže vyrovnat svým kolegům a vrstevníkům - prostě jen proto, že je míšenec. Barnes ale nešetří ani lehce sebevzhlíživého Doyla, ač mu přiznává šlechetné pohnutky. Spisovatel je od prvního okamžiku přesvědčen o Edaljiho nevině: vychází tedy ze stejně nepodložených předpokladů jako obžaloba. Jeho novinové články i soukromě vedená vyšetřování mají svou logiku jen tehdy, pokud jsme na jeho straně; Sherlock Holmes by se ovšem jeho amatérským úvahám vysmál.
A konečně je tu literární forma. Barnes platí v Británii za jednoho z nejobratnějších a nejzručnějších spisovatelů a v Arthurovi Georgovi to plně dokazuje. Zprvu jakoby nemastný neslaný biografický román se postupně změní v hardyovsky laděný společenský příběh a posléze ve strhující soudní drama, jež jako by z oka vypadlo americkým filmovým předlohám.
Román Arthur George lze číst v několika rovinách. Jako literární rekonstrukci skutečných událostí, jako fiktivní životopis dvou mužů, jejichž životy se protly za pohnutých okolností, či jako nemilosrdnou studii pokrytecké britské společnosti z přelomu století. A úplně v podloží, ale o to naléhavěji leží i filozofické otázky: Co je pravda a skutečnost, co jen konstrukce a interpretace? Je nějaký úhel pohledu a verze historie konečný?
Kdo ví, co o naší době napíší za sto let. Jestli se toho zhostí někdo formátu Juliana Barnese, nevypadá to s naší pověstí dobře. Ono se toho v tomto směru tolik nezměnilo.
Julian Barnes: Arthur George. Překlad Zora Wolfová, doslov Petr Matoušek. Euromedia Group Odeon, Praha 2007, 480 stran, doporučená cena 289 Kč.
